08.11.2013
čtk
Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zaskočila finanční trhy překvapivým snížením své základní úrokové sazby o čtvrtinu procentního bodu na nové minimum 0,25 procenta. Její šéf Mario Draghi navíc řekl, že ECB bude minimálně do poloviny roku 2015 pokračovat v nabídce neomezeného objemu levných úvěrů komerčním bankám. Euro v reakci na rozhodnutí ECB spadlo na sedmitýdenní minimum vůči dolaru.
Snížením sazby, která ovlivňuje úvěrové náklady v celé eurozóně, banka reagovala na výrazný propad inflace v zemích eura a zvýšení tlaků na uvolnění měnové politiky. Kurz eura po kroku ECB klesl asi o 1,2 procenta na 1,3350 USD, i když ještě před týdnem se pohyboval kolem 1,38 USD. Naopak evropské akcie se vydaly vzhůru a jejich hlavní index přidával přes jedno procento a vystoupil na nové pětileté maximum.
„Poskytne to potřebný prostor evropským exportérům, protože euro konečně zamíří dolů,“ řekl k rozhodnutí ECB analytik David Thebault ze společnosti Global Equities. „Za krokem ECB zřejmě stojí nebezpečí deflace a silnější euro. Je zřejmé, že ECB je pod Draghiho vedením aktivnější než za jeho předchůdců,“ dodal podle agentury Reuters Carsten Brzeski z ING.
Banka snížila i zápůjční sazbu, která je stropem jednodenních mezibankovních úroků. Pokles činil také čtvrt bodu, což sazbu posunulo na 0,75 procenta. Hlavním podnětem byla podle analytiků statistika z minulého týdne, která ukázala, že meziroční inflace v eurozóně klesla v říjnu na 0,7 procenta. To je hluboko pod cílovou úroveň ECB, která je těsně pod dvěma procenty. „Mohli bychom zažít delší období nízké inflace, následované postupným nárůstem inflace těsně pod dvě procenta,“ podotkl Draghi.
Rozhodnutí ECB přivítali i někteří evropští politici. „Snížení úrokové sazby podpoří náš export a pomůže ekonomice k růstu,“ uvedl například irský ministr financí Michael Noonan. „Ukazuje to, že Evropské centrální bance záleží na hospodářském růstu a na konkurenceschopnosti Evropy,“ řekl italský premiér Enrico Letta.
ECB je nyní pod nejpozornějším drobnohledem finančních trhů od května, kdy ji slabá ekonomika eurozóny přiměla ke snížení základní sazby na dosavadní minimum 0,5 procenta. Někteří z šéfů národních centrálních bank měnové unie chtěli snížit sazby už na zasedání rady ECB, které se konalo před měsícem. Pro uvolnění měnové politiky v zájmu oslabení silného eura se navíc v minulých dnech vyslovili italský ministr financí a francouzský ministr průmyslu.
Ekonomové ale nepředpokládali, že ECB sníží sazby kvůli údajům za jediný měsíc. Naprostá většina z nich si myslela, že ECB vyčká minimálně na prosinec, kdy ekonomové ECB vydají novou prognózu hospodářského růstu a inflace.
Eurozóna se ve druhém čtvrtletí dostala z recese, která trvala rok a půl. Hrubý domácí produkt zemí, které používají euro, se proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,3 procenta.
Autor: Euroskop
