Marie Bydžovská, Euroskop, 15. 11. 2013
V polovině roku 2014 bude muset Řecko požádat o třetí záchranný balíček, jelikož stále nebude schopné získat peníze na finančních trzích. Řekl to Klaus Regling, v této otázce jeden z nejpovolanějších, šéf dvou záchranných fondů, které eurozóna založila na pomoc krachujícím zemím.
„Oproti jiným zemím, které získaly pomoc od eurozóny, jako Irsko, Španělsko a Portugalsko, je velmi nepravděpodobné, že Řecko bude moci opustit záchrannou finanční asistenci v polovině příštího roku, kdy program vyprší,“ řekl Regling.
Šéf fondů se 700 miliardami eur
Německý ekonom Klaus Regling šéfuje dočasnému záchrannému fondu EFSF, který eurozóna založila v první fázi dluhové krize jako rychlou reakci na problémy členských států. Současně stojí v čele trvalého záchranného valu, známého pod zkratkou ESM. Dohromady tyto dvě instituce disponují úvěrovou kapacitou 700 miliard eur. Dosud vypůjčily na pomoc pěti státům platícím eurem, které o záchranný úvěr požádaly, celkem 238,6 miliard eur.
Oproti střízlivému postoji k vývoji v Řecku kontrastuje Reglingův optimismus vůči budoucnosti ostatních zemí, kterým záchranné fondy poskytly úvěr a jsou nyní pod dohledem tzv. Trojky.
„Země, které si půjčily od záchranných fondů zvyšují svou konkurenceschopnost…. trhy jsou si tohoto pokroku vědomy,“ řekl. Připomněl, že Irsko, Portugalsko a Španělsko se již vrátily na finanční trhy, kde udaly desetileté dluhopisy.
Rok navíc pro řecké zotavení
Řecko však za ostatními státy pod kontrolou Trojky zaostává, a to i přesto, že podle Reglinga si v současnosti vede poměrně dobře. Po vypršení současného záchranného programu v polovině příštího roku, ale nebude schopné pokračovat bez finanční asistence eurozóny, domnívá se.
Ještě není jasné, jakým způsobem by mohla pomoc středomořské zemi pokračovat. Nejjednodušší cestou by podle šéfa záchranných fondů bylo prodloužení programu asistence o jeden rok.
Autor: Marie Bydžovská