Marie Bydžovská, Euroskop, 20.11. 2013
Evropský parlament v úterý schválil dlouhodobý rozpočet EU na léta 2014-2020. Poprvé v historii EU je na nový 7letý finanční rámec vyhrazeno méně peněz, než na ten předchozí. Celkový rozpočet na příštích sedm let činí 960 v závazcích a 908 miliard eur v platbách (v cenách roku 2011).
Nařízení o víceletém finančním rámci bylo přijato 537 hlasy z 682 přítomných. Úplná spokojenost s výsledkem nicméně v Evropském parlamentu nepanuje. „Finanční sumy víceletého finančního rámce mají k dokonalosti daleko. Evropský parlament by dal přednost mnohem ambicióznějšímu víceletému rozpočtu více zaměřenému na řešení klíčových výzev, kterým EU čelí,“ politoval předseda Martin Schulz ze socialistické frakce.
„Jedná se o významný krok vpřed, ale nadále trvá potřeba důkladné reformy rozpočtového procesu, aby vznikl skutečně do budoucnosti orientovaný rozpočet,“ nechal se zase slyšet Richard Ashworth vyjednávač za Skupinu Evropských konzervativců a reformistů, jejímž členem je i česká ODS.
Europarlament prosadil své požadavky
Víceletý rozpočtový rámec byl schválen po několikaměsíčním vyjednávání. Parlament požadoval nejdříve vyšší částku, ustoupil ale výměnou za schválení několika požadavků, především flexibility v nakládání s nevyplacenými fondy. Nově tedy bude možné je převádět mezi jednotlivými ročními rozpočty i mezi rozpočtovými kapitolami.
Na základě dohody evropských institucí bude také v prosinci ustavena skupina na vysoké úrovni, jež bude připravovat reformu vlastních zdrojů unijního rozpočtu. Nejpozději v roce 2016 by měla přijít s konkrétními výsledky. V této souvislosti se nejčastěji mluví například o zavedení daně z finančních transakcí či uhlíkové daně jako příjmu do společné evropské kasy.
„V poločase“ budou mít také komise a parlament možnost dlouhodobý rozpočet podle aktuálních potřeb revidovat a doplnit.
Na schválení výše zmíněných požadavků se zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu a členských zemí v zásadě shodli již v červnu. Spor však nadále trval kolem rozpočtu pro rok 2014. Parlament požadoval, aby peníze, které se nedostávaly v rozpočtu za rok 2013, nebyly zahrnuty do příštího roku.
Členské státy nakonec souhlasily s doplacením závazků z nynějšího roku ve výši 11,2 miliardy eur. Jejich součástí je i 400 milionů eur z Fondu solidarity na pomoc po letošních záplavách. Německo dostane 360 milionů eur, Rakousko 21,6 milionu a méně postižená Česká republika 15,9 milionu eur (434 milionů korun). Parlament také potvrdil 2,4 milionu eur pro Rumunsko postižené suchem a lesními požáry.
Do Česka poputuje z fondů EU 550 miliard
Nejvíce se škrty dotkly kohezní politiky, naopak se nedotkly výzkumu, humanitární pomoci ani kontroly hranic. Zvýšily se výdaje na oblasti s poměrně nízkým rozpočtem – například o 40 procent (na 14,7 miliardy eur) se zvýšil rozpočet nového studentského programu Erasmus+, devítiprocentní nárůst (na 1,5 miliardy eur) pak zaznamenal kulturní program Tvůrčí Evropa, který mimo jiné podporuje akce jako je Evropské město kultury či nejrůznější ceny.
Do čtvrtka budou europoslanci dále hlasovat o jednotlivých součástech rozpočtu, jako je využívání fondů v rámci kohezní politiky, společná zemědělská politika či výdaje na podporu výzkumu.
Pro ČR jsou důležitá především pravidla pro kohezní politiku. Navrhovanou podobu této politiky považuje europoslanec Oldřich Vlasák za vyvážený kompromis. „Podařilo se omezit byrokracii, snížit počet nadbytečných kontrol a dát větší prostor zejména větším městům na rozhodování, jak peníze nejlépe využít. Sjednocují se také podmínky čerpání různých fondů; kupříkladu v Programu rozvoje venkova bude nevratná DPH také uznatelným výdajem, což malým obcím zlevní investiční projekty o pětinu,“ řekl.
Česká republika si pro příštích sedm let vyjednala v rámci evropských strukturálních fondů zhruba 550 miliard korun.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop