Lucie Priknerová, Euroskop, 5.12. 2013
Evropská komise prosazuje zachování spolupráce s americkými tajnými službami. V praxi to znamená, že EU by nadále s USA sdílela citlivé informace. Naopak, Evropský parlament požaduje změny, které by tok dat vedoucích na druhou stranu Atlantiku znesnadnily. Kritickým bodem je zejména americko-evropská spolupráce v rámci dvou programů. Jde o systém amerického ministerstva financí Terrorist Finance Tracking Programme (TFTP) a dohodu Safe Harbour Agreement, která způsobuje problémy kvůli rozdílným standardům ochrany dat v USA a v EU.
Bezpečnostní spolupráce v oblasti výměny důvěrných informací mezi Spojenými státy a Bruselem dostala zásadní impuls 11. září 2001 a byla zahrnuta do kooperace v rámci boje proti terorismu. V roce 2010 se USA rozhodly, že budou některé utajované informace skladovat v EU místo na svých vlastních serverech, a podepsaly s EU dohodu, že kooperace bude probíhat prostřednictvím firmy SWIFT sídlící v Bruselu. Ta monitoruje finanční toky mezi 10 000 bankami po celém světě.
Zneužívají USA data?
Evropský parlament teď požaduje zastavení TFTP, protože se objevily pochybnosti, zda USA nemonitoruje víc informací, než by pro zajištění bezpečnosti země bylo nutné. I když Evropský parlament sám nemá pravomoc tento program ukončit, tak v říjnu 2013 evropské parlamentní skupiny socialistů (S&D), liberálů (ALDE) a zelených vytvořily návrh na pozastavení TFTP, který poslanci přijali, a Evropská komise se jím teď musí zabývat. Sophie in´t Veld, europoslankyně za ALDE a viceprezidentka výboru pro lidská práva, říká: “Členské státy se mohou rozhodnout, že upřou svým občanům jakýkoliv druh ospravedlnění toho, proč jsou jejich data zneužívána, ale Evropský parlament bere svoji odpovědnost vážně, když s nelibostí končí s TFTP. …Evropa má morální odpovědnost vůči svým občanům zajistit, aby byly dohody s třetími zeměmi respektovány.“
Evropská komise ovšem USA důvěřuje a sledování bankovních kont nepovažuje za problematické. Počítá i s fungováním již existující dohody pro sledování údajů o cestujících. V září letošního roku evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malströmová veřejnost ujišťovala, že plnění bezpečnostních záruk ze strany USA bude zkoumat. Evropská komise zatím pevně zastává názor, že TFTP je třeba zachovat, i poté, co se 14. listopadu 2013 v The New York Times, Wall Street Journal, a poté i na stránkách CNN objevila zpráva, že vláda USA pro sledování finančních transakcí používala kontroverzní opatření Patriot Act. To v rámci boje proti terorismu nadřazuje bezpečnost nad ochranu soukromí, a mohlo se tedy potenciálně stát nástrojem nadbytečného sběru informací, které je pro Evropský parlament problematické. Komise chce ponechat stávající systém a ošetřit kvalitu ochrany dat pomocí společného právního rámce mezi EU a USA.
EU si posvítilo na sdílení informací
Dohoda Safe Harbour, jejíž funkcí je ochrana všech privátních dat posílaných mezi USA a EU, se také ocitla v ohrožení. Komisařka pro spravedlnost Viviane Redingová uvedla: “Odhadovaná hodnota dat občanů EU činila v roce 2011 315 miliard eur. Toto číslo má potenciál vzrůst v roce 2020 na jednu biliardu eur ročně.“ Je proto důležité, aby jejich ochranu zajišťoval důvěryhodný systém. I přesto, že Komise chce spolupráci s USA zachovat, chce mít o získávání a sdílení údajů větší přehled. Redingová navrhla, aby byla přezkoumána ochrana dat, kterou používají firmy jako Facebook nebo Google, ale i další americké společnosti. Dosud totiž bylo možné, aby některé firmy z USA odváděly informace za evropské hranice, aniž by o tom instituce EU věděly. Změny v této oblasti se ovšem nejdříve očekávají až po evropských volbách v roce 2014.
Evropský parlament připravil návrh na ochranu údajů, který přechází z principu „práva být zapomenut“ k „právu být vymazán“, což znamená, že pro ty, kdo informace o sobě poskytují, by se situace mohla zlepšit. Podle hlavního navrhovatele poslance Jana Albrechta jde o „přelom pro ochranu dat v Evropě.“ Současná důslednost Evropského parlamentu se dala očekávat. Podle Jonathana Stearnse z agentury Bloomberg se evropský legislativní sbor dlouhodobě projevuje jako instituce, která na bezpečnostní standardy velmi dbá. To Stearns dokládá příkladem z února 2010, kdy Evropský parlament odmítl dohodu o transferu dat kvůli tomu, že by bylo chráněno méně informací a ještě k tomu nedostatečně, přičemž Parlament svůj postoj předem nekonzultoval ani s vládami členských států, ani s americkou administrativou.
Pro evropské instituce se tak jednání o dalším fungování TFTP a Safe Harbour mohou stát předmětem sporu stejně jako to, čím by bylo případné zrušení těchto platforem nahrazeno.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop