Informační společnost v listopadu 2013

06.12.2013
Euroskop

Rada a EP se dohodly na financování transevropských telekomunikačních sítí, Surfovat na internetu bude možné také „v oblacích“, Ochrana osobních dat na obou stranách Atlantiku musí být přísnější

Rada a EP se dohodly na financování transevropských telekomunikačních sítí

Amended proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on guidelines for trans-European telecommunications networks and repealing Decision No 1336/97/EC (16063/13)

Rada a EP se 5. 11. 2013 neformálně shodly na pozměněném návrhu nařízení o hlavních směrech transevropských telekomunikačních sítí (TEN-T). Norma zajistí, aby transevropské telekomunikační sítě při splnění určitých podmínek mohly získat finanční prostředky z EU. Kompromis následně podpořil Coreper.

Pozadí

Pozměněný návrh nařízení byl předložen Komisí v květnu 2013. Cílem normy je odstranit problematická místa, která brání dokončení jednotného digitálního trhu. Každoročně budou v závislosti na dostupných finančních prostředcích vybírány konkrétní infrastruktury digitálních služeb, jež by měly být zavedeny. Tyto projekty mají přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, včetně malých a středních podniků, podpořit vzájemné propojení a interoperabilitu vnitrostátních, regionálních a místních sítí a také přístup k nim a posílit rozvoj jednotného digitálního trhu. Rovněž by měly přispět k realizaci cílů iniciativy Digitální agenda pro Evropu v rámci strategie Evropa 2020, podle které by všichni občané EU měli mít přístup k internetu s rychlostí nad 30 Mbps (a minimálně polovina z nich by měla mít připojení rychlejší než 100 Mbps).

Klíčové a sporné body

Nařízení se vztahuje na projekty v oblasti infrastruktury digitálních služeb a širokopásmových sítí, které budou moci získat prostředky z Nástroje pro propojení Evropy (CEF), jenž bude sloužit jako finanční nástroj transevropských sítí pro oblast dopravy, energetiky a telekomunikací. Evropská rada stanovila pro telekomunikace strop ve výši 1 mld. €.

Způsobilost k financování bude posouzena dle toho, zda daná infrastruktura dosáhla dostatečné zralosti, aby mohla být zavedena, zda přispívá k politikám jednotného trhu, přináší evropskou přidanou hodnotu a má dlouhodobě udržitelnou strategii a je v souladu s mezinárodními či evropskými standardy.

Nejvyšší prioritu pro financování mají „stavební prvky“ (základní infrastruktury digitálních služeb), které jsou nezbytné pro rozvoj, zavádění a provoz ostatních infrastruktur digitálních služeb, jako jsou elektronická identifikace a ověřování pravosti; elektronické doručování dokumentů; automatizovaný překlad; podpora kritických digitálních infrastruktur; elektronická fakturace. Knihovna Europeana a projekt Bezpečnější internet pro děti by jakožto zavedené infrastruktury digitálních služeb měly mít z hlediska financování přednost.

Širokopásmové sítě budou financovány v podstatně menším rozsahu (ve výši 15 % všech prostředků vyčleněných pro telekomunikace). Tato částka má podnítit jednak další soukromé investice, jednak investice z jiných veřejných zdrojů než z Nástroje pro propojení Evropy (z národních zdrojů, evropských strukturálních a investičních fondů, EIB). Minimálně třetina širokopásmových projektů podpořených z CEF musí být zaměřena na rychlost vyšší než 100 Mbps (podíl může být změněn na základě hodnocení provádění nařízení).

Pro výběr vhodných projektů bude při výboru CEF zřízena poradní skupina expertů, která zajistí účast členských zemí na procesu.

Na konci listopadu 2013 také výbor ITRE schválil návrh legislativy, která chce snížit náklady na budování širokopásmové infrastruktury tím, že umožní firmám sdílet své plány o fungování infrastruktury a náklady s firmami z jiných sektorů (např. plyn, kanalizace, doprava). To má zajistit internetové připojení ve všech městech, ale také vesnicích, které jsou nyní ve značné nevýhodě. Všechny nově postavené veřejné budovy a bytové domy, včetně sociálního bydlení, by měly být vybaveny infrastrukturou připravenou pro širokopásmové připojení. O návrhu bude EP dále jednat s členskými státy.

Předpokládaný další vývoj

Nařízení musí být oficiálně schváleno Radou a EP.

Odkazy

Surfovat na internetu bude možné také „v oblacích“

Commission implementing decision of 12. 11. 2013 amending Commission Decision 2008/294/EC to include additional access technologies and frequency bands for mobile communications services on aircraft (MCA services) (C(2013)7491)

Komise přijala 14. 11 2013 nová pravidla, díky nimž bude nejmodernější bezdrátová komunikační technologie 3G a 4G moci být využívána cestujícími na palubách letadel v celé EU. Cestující tak budou mít přístup k většímu spektru internetových služeb.

Pozadí

Do roku 2008 bylo možné telefonovat z paluby letadla pouze prostřednictvím systému patřícího letecké společnosti. Nyní je možné využívat sítě 2G (GSM), ale jen ve výšce nad 3 tis. metrů, aby nedošlo k narušení pozemní rádiové komunikace. Navíc tato síť není vhodná pro posílání velkého množství dat, sledování videí apod. Mobilní technologie jsou na palubě letadel poskytovány dle pravidel MCA (mobile communications on-board aircraft) specializovanými společnostmi, kterým letecké společnosti umožní přístup (OnAir, AeroMobile ap.). Tyto služby fungují v podstatě jako roaming, cestující za ně platí ve vyúčtování svého operátora a ceny odpovídají roamingovému spojení se zbytkem světa. Potřebným zařízením je však vybaveno pouze asi 200 letadel (a to spíše mimoevropských společností). Přitom se jedná o vysoce rostoucí odvětví: datový provoz se mezi lety 2011 a 2012 zvýšil o 300 %.

Klíčové a sporné body

Rozhodnutí, zda poskytovat technologie 3G a 4G cestujícím, bude záviset pouze na dané letecké společnosti (cestujícím tak na ně nevzniká žádné právo). Aby mohla příslušná služba fungovat (i ve výšce nad 3 tis. metrů nad mořem), budou muset aerolinie nainstalovat na palubu každého letadla specifický hardware.

Předpokládaný další vývoj

Evropský úřad pro bezpečnost letectví (EASA) vydá pokyny pro užívání elektronických zařízení během letu, přístup k využívání spektra zajistí členské státy.

EASA 13. 11. 2013 vydal oznámení, ve kterém uvedl, že po nástupu do letadla již nebude nutné vypínat telefon, ale postačí jej přepnout do režimu „letadlo“ (takže bude možné si např. číst e-knihy nebo prohlížet soubory během letu). Nová pravidla Komise ale říkají, že pokud letecká společnost umožní ve svém letadle využívat 3G a 4G technologie, budou moci cestující používat svůj telefon jako by byli na zemi.

Odkazy

Ochrana osobních dat na obou stranách Atlantiku musí být přísnější

Communication from the Commission to the European parliament and the Council: Rebuilding Trust in EU-US Data Flows (COM(2013)846)

Komise 27. 11. 2013 představila opatření, která je třeba přijmout k obnově důvěry v datové toky a posílení ochrany údajů mezi EU a USA. Důvěra byla narušena odhalením, že USA sbírají některá citlivá data.

Pozadí

Výměnu osobních údajů mezi EU a USA upravuje na úrovni EU řada dohod: dohoda o vzájemné právní pomoci, dohoda o využívání jmenné evidence cestujících a o jejím předávání, dohoda o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích pro účely programu sledování financování terorismu a dohoda mezi Europolem a USA. EU v současnosti posiluje svá vlastní pravidla týkající se ochrany údajů. EU a USA navíc od března 2011 jednají o rámcové dohodě o ochraně údajů v oblasti policejní a soudní spolupráce („zastřešující dohoda“).

Důvěra EU byla „případem Snowden“ otřesena a v důsledku obvinění týkajících se dalekosáhlého přístupu k osobním údajům ze strany amerických zpravodajských služeb stále přetrvávají vážné obavy. Občanům na obou stranách Atlantiku musí být podle Komise navrácena jistota, že jejich údaje jsou chráněny, a podniky potřebují vědět, že stávající dohody jsou dodržovány a vymáhány.

Klíčové a sporné body

Strategický dokument o transatlantických datových tocích vyzývá k jednání v následujících oblastech:

  1. Přijetí reformy EU v oblasti ochrany údajů, nejlépe na jaře 2014 (byla Komisí navržena v lednu 2012), která obsahuje jasná pravidla pro situace, kdy jsou data předávána a zpracovávána v zahraničí.
  2. Bezpečnější Safe Harbour („bezpečný přístav“), který upravuje předávání dat pro komerční účely mezi EU a USA. Prostřednictvím 13 doporučení Komise se má zlepšit jeho fungování. Řešení nedostatků shrnutých v analýze jeho fungování (zveřejněna také 27. 11. 2013) má být představeno v létě 2014.
  3. Posílení záruk ochrany dat v oblasti vymáhání práva, obsažených v dohodě o předávání a zpracovávání údajů v kontextu policejní a soudní spolupráce, která je právě vyjednávána. Občané by měli mít stejná práva na obou stranách Atlantiku s vysokou úrovní ochrany.
  4. Americká vláda se má zavázat k užití existujících dohod o vzájemné právní pomoci a odvětvových dohod (jako je např. dohoda o jmenné evidenci cestujících a program sledování financování terorismu) v případech, když je pro účely vymáhání práva potřeba předávání údajů.
  5. Mají být řešeny námitky EU k probíhajícímu reformnímu procesu v USA, zejm. pokud jde o přezkum činnosti Národní bezpečnostní agentury USA.
  6. Podpora standardů ochrany osobních dat na mezinárodní úrovni tím, že by se USA měly stát smluvní stranou úmluvy Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů.

Ve stejný den Komise zveřejnila závěry pracovní skupiny EU-USA o ochraně osobních údajů, která byla zřízena v červenci 2013. Zpráva konstatuje, že mezi EU a USA existují rozdíly v ochranných opatřeních vztahujících se na občany, jejichž údaje jsou zpracovávány. Ochranná opatření vztahující se na občany EU mají nižší úroveň. Jednotlivci nemají možnost získat přístup k údajům, ani jejich opravu či vymazání, správní nebo soudní nápravu.

Komise také zveřejnila výsledky svého přezkumu dohody o jmenné evidenci cestujících (PNR). Dohoda PNR, platná od 1. 7. 2012, je nástrojem pro boj proti závažné nadnárodní trestné činnosti a terorismu; jasně vymezuje, za jakým účelem mohou být údaje ze jmenné evidence cestujících používány, a obsahuje přísné záruky na jejich ochranu. Závěr Komise je následující: americké úřady dodržují své povinnosti týkající se přístupových práv do databáze a zavedly pravidelný mechanismus dohledu k ochraně proti nelegálnímu nakládání s údaji. Povinnost krýt a mazat citlivá data je respektována a sdílení dat s americkými orgány a se třetími zeměmi je v souladu s dohodou.

Další zpráva hodnotí program sledování financování terorismu TFTP. Údaje z programu nabízejí zásadní vhled do podpůrných finančních sítí teroristických organizací a pomáhají odhalovat nové cesty financování terorismu i osoby do něj zapojené v USA, EU a jinde. Informace získané v tomto programu byly použity např. při vyšetřování teroristického útoku při bostonském maratonu v dubnu 2013, hrozeb během olympijských her v Londýně či při výcviku teroristů pocházejících z EU v Sýrii. USA údajně měly přístup k finančním údajům databáze Swift mimo působnost dohody, proto Komise požádala o osvětlení této záležitosti. Americká administrativa písemně ujistila, že nenarušila smlouvu a nadále ji bude plně respektovat. Dohled nad prováděním dohody o TFTP se však zintenzivní nejen v nadcházejících měsících, ale i v dlouhodobém horizontu.

Předpokládaný další vývoj

Komise vyhodnotila možnosti pro vytvoření evropského systému pro sledování financování terorismu a dospěla k závěru, že v této fázi není potřeba takový systém vytvářet. Upozornila, že k získání údajů na půdě EU by bylo nutné zřídit a spravovat novou databázi obsahující všechny informace o finančních převodech prováděných občany EU. Vytvoření takové databáze by mělo vážná úskalí, pokud jde o ukládání údajů, přístup k nim a jejich ochranu, nemluvě o nezbytné technické a finanční náročnosti.

Standardy ochrany údajů nebudou zahrnuty do probíhajících jednání o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality