06.12.2013
Euroskop
Nový program EU usnadní financování kultury a audiovize, EP schválil dohodu o budoucí kohezní politice
Nový program EU usnadní financování kultury a audiovize
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Tvůrčí Evropa (KOM(2011)785)
Plénum EP schválilo 19. 11. 2013 nový program Kulturní Evropa zaměřený na podporu šíření uměleckých a audiovizuálních děl a mobilitu umělců v širokém spektru kulturních odvětví. Navazuje na programy MEDIA a Kultura.
Pozadí
EU se rozhodla, že oblast kultury nebude čelit škrtům v souvislosti s hospodářskou a dluhovou krizí s ohledem na to, že v řadě členských států byly finanční prostředky na kulturu výrazně omezeny. Kulturní sektor se přitom podílí 7 % na celkovém HDP EU a zaměstnává 8 mil. lidí.
Klíčové a sporné body
Nový program EU s názvem Kulturní Evropa bude v letech 2014–2020 zaměřen na posílení mobility umělců a distribuci uměleckých a audiovizuálních děl, která získá 56 % celkového rozpočtu. Na program bude vyčleněn rozpočet 1,46 mld. €, což je navýšení o 9 % oproti předchozímu období. Do podporovaných kulturních oblastí se řadí mimo jiné výtvarné umění, filmový průmysl, hudba, televize nebo průmysl videoher. Jedním z cílů je jednodušší přístup malých a středních subjektů k půjčkám a úvěrům, což má podpořit nový nástroj EU pro poskytování bankovních záruk.
Cílem programu je rozšířit kreativní průmysl napříč hranicemi a podporovat k tomu potřebné kapacity zejm. s ohledem na digitální technologie. Žádosti o financování projektů, které bude probíhat převážně formou grantů, budou moci podávat kulturní organizace, nikoliv jednotliví umělci. Základním požadavkem bude přeshraniční rozměr projektu, aby se např. rozšířilo publikum cizojazyčných umělců.
Dosavadní programy Kultura a MEDIA budou začleněny do nového programu. Oblast současného programu MEDIA Mundus zaměřeného na mezinárodní spolupráci odborníků a mezinárodní distribuci evropských filmů bude spadat do podprogramu MEDIA.
Předpokládaný další vývoj
Program čeká formální schválení Radou. Nástroj finančních záruk pro menší subjekty bude funkční od roku 2016.
Odkazy
- Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Tvůrčí Evropa (KOM(2011)785)
- „Creative Europe“ boost for cultural and creative sectors
EP schválil dohodu o budoucí kohezní politice
European Parliament legislative resolution of 20 November 2013 on the amended proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council laying down common provisions on the European Regional Development Fund, the European Social Fund, the Cohesion Fund, the European Agricultural Fund for Rural Development and the European Maritime and Fisheries Fund covered by the Common Strategic Framework and laying down general provisions on the European Regional Development Fund, the European Social Fund and the Cohesion Fund and repealing Council Regulation (EC) No 1083/2006 (COM(2013)0246)
Plénum EP schválilo 20. 11. 2013 (poměrem 479:126:85) kompletní legislativní balík týkající se kohezní politiky. Zároveň byl vyřešen spor ohledně nastavení tzv. makrokondicionality u strukturálních fondů a výše finančních prostředků pro Evropský sociální fond.
Pozadí
Intenzivní jednání o podobě kohezní politiky v letech 2014-2020 pokračovala po celý rok 2013 (více v příspěvku „Dohoda ohledně finančních nástrojů evropské kohezní politiky“, Regionální politika v červnu 2013, v příspěvku „EP souhlasí s většinou pravidel v návrzích k budoucí regionální politice“, Regionální politika v červenci 2013, a v příspěvku „Rada a EP stále neuzavřely jednání o budoucí kohezní politice“, Regionální politika v září 2013). Coreper na svém zasedání 29. 10. 2013 přijal kompromis týkající se budoucnosti kohezní politiky, na kterém pracovalo předsednictví s EP (více v příspěvku „Coreper přijal kompromis k budoucnosti kohezní politiky“, Regionální politika v říjnu 2013).
Jednání na plénu EP čelilo kritice za zvolenou proceduru vyjednávání. Odpor vyvolala procedura hlasování o legislativním balíku zvolená konferencí předsedů EP, kdy by prosazení jakéhokoliv pozměňovacího návrhu vyžadovalo nejdříve odmítnutí celého kompromisu uzavřeného s Radou ze strany pléna EP, protože nebylo umožněno hlasování o pozměňovacích návrzích separátně. Kritice čelilo i rozhodnutí zpravodajky Danuty Hubner odmítnout návrh na hlasování o pozměňovacích návrzích ve výboru REGI a přenechat jej až na plénum EP, kde je prosazení změn v legislativních návrzích obtížnější. EP přijal kompromis ke kohezní politice 7. 11. 2013.
Klíčové a sporné body
Nejspornějším bodem těsně před schválením nového nastavení strukturálních fondů EU v letech 2014–2020 byla makroekonomická podmíněnost. Podle tohoto opatření může být teoreticky členskému státu například v případě nadměrného rozpočtového schodku, pokud by dotčený členský stát nedodržoval svůj makroekonomický ozdravný program nebo nerespektoval rozhodnutí Rady, pozastavena finanční podpora ze strukturálních fondů. V současnosti funguje tento instrument pouze u Fondu soudržnosti, kde jsou příjemci podpory pouze členské státy.
Kvůli zmírnění obav výbor REGI na poslední chvíli 18. 11. 2013 na základě dohody s Radou vložil do znění tohoto návrhu změnu, podle které dojde k pozastavení plateb pouze v případě „významných“ ekonomických potíží namísto původního znění „trvalých“ potíží, což by mohlo mít za následek neuplatňování sankcí.
Proti tomuto opatření se staví organizace měst a regionů, které nesouhlasí s tím, aby byli případně trestáni za rozhodnutí státu, která nemohou ovlivnit. Zároveň to může ohrozit potenciál pro dlouhodobé investice a vyjednávání s bankami. Podle zastánců opatření je jeho použití spíše teoretické.
Zároveň je součástí legislativy možnost zvýšit míru spolufinancování ze strany EU pro členské státy resp. regiony, v případě že se ocitnou v ekonomických obtížích a nemohly by jinak kvůli neschopnosti dofinancování projektů z vlastních prostředků čerpat ze strukturálních fondů. To ovšem neznamená rovněž zvýšení alokovaných finančních prostředků pro danou zemi.
Členské státy, které v současnosti čerpají finanční pomoc od EU v rámci makroekonomického ozdravného programu (Irsko, Portugalsko, Řecko, Kypr, Rumunsko), budou mít i po roce 2013 přidělenu vyšší míru kofinancování ze strany EU – místo standardní hranice 85 % se opět zvýší na 95 %. EP rovněž schválil jednoleté prodloužení možnosti čerpání ze strukturálních fondů pro Rumunsko a Slovensko. Místo standardního pravidla čerpání alokovaných prostředků n+2 dojde k prodloužení na n+3.
EU vyčlenila pro programovací období 2014-2020 na strukturální fondy 325 mld. €, z toho pro ČR přibližně 20,5 mld. €. Výše rozpočtu z celkové části určené pro Evropský sociální fond podporující tzv. měkké projekty bude nakonec 23,1 % – tzn. o necelá 2 p. b. méně, než požadoval výbor EMPL.
Předpokládaný další vývoj
V současné chvíli je na členských státech, aby vypracovaly konkrétní strategické dokumenty včetně stanovení národních priorit a kritérií následně schvalovaných Komisí co nejdříve tak, aby mohly být v roce 2014 implementovány.
Odkazy
- European Parliament legislative resolution of 20 November 2013 on the amended proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council laying down common provisions on the European Regional Development Fund, the European Social Fund, the Cohesion Fund, the European Agricultural Fund for Rural Development and the European Maritime and Fisheries Fund covered by the Common Strategic Framework and laying down general provisions on the European Regional Development Fund, the European Social Fund and the Cohesion Fund and repealing Council Regulation (EC) No 1083/2006 (COM(2013)0246)
- MEPs approve new cohesion policy: €325bn to invest in Europe’s regions
- Cohesion policy background note
- Permanent Representatives Committee approves compromise on Cohesion package
- European Social Fund 2014-2020: MEPs approve compromise with the Council