Petr Zenkner, Euroskop, 17.12. 2013
Evropský parlament schválil 10. prosince návrh Komise o harmonogramu dražeb povolenek na emise skleníkových plynů. Plán podpořilo 385 europoslanců, proti hlasovalo 284 a dalších 24 se zdrželo. První povolenky by podle předpokladů mohly začít z trhu mizet už příští rok na jaře.
Změna směrnice 2003/87/ES (KOM(2012) 416) znamená odklad aukce 900 milionů emisních povolenek. Evropská komise očekává, že tak vzroste jejich rekordně nízká cena. Jedna povolenka umožňuje vypustit do ovzduší jednu tunu oxidu uhličitého (CO2). Experti odhadují, že aby cena povolenek motivovala výrobce ke snižování emisí, měla by dosahovat alespoň 20 eur. Nyní se ceny pohybují mezi čtyřmi až pěti eury za tunu.
Systém obchodování s povolenkami
Úprava systému obchodu s povolenkami (ETS) v Evropském parlamentu původně narazila, když ji letos v dubnu poslanci těsnou většinou odmítli. V červenci se naopak podobně malá většina pro dočasné stažení části povolenek z trhu našla, stejně jako nyní.
„Jde o jednorázovou intervenci na trhu ETS,“ uvedl britský europoslanec Chris Davies z liberální frakce (ALDE). „Původní plán Komise prošel jedinou změnou. Ke stažení povolenek dojde až poté, co bude stanoveno, jaké dopady bude opatření mít,“ dodal.
Podle německého europoslance Matthiase Grooteho (S&D), který je zpravodajem návrhu, jde o důležitý krok vzhledem k rozpačitému výsledku klimatické konference ve Varšavě, kde z diskusí účastníků vyplynulo, že obchodování s uhlíkem se nyní ocitlo na rozcestí.
Systém obchodování s emisemi byl vytvořen v roce 2005 za účelem snížení emisí CO2. Emise průmyslových odvětví, které spadají do systému ETS, by měly do roku 2020 klesnout o 21 %. V důsledku nadměrné nabídky a hospodářského útlumu nicméně došlo k přebytku emisních povolenek, což se projevilo pádem ceny uhlíku hluboko pod úroveň, která byla odhadována v době vzniku ETS.
Komise proto navrhla opatření, aby mohlo docházet k opoždění aukcí části povolenek. Zmrazení aukcí na emise CO2 má podpořit investice podniků do nízkouhlíkových inovací, a také odměnit společnosti, které do omezení emisí investují a bojují tak se změnami klimatu.
Česká pozice k návrhu
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které se problematice věnuje spolu s Ministerstvem životního prostředí, po hlasování uvedlo, že rozhodnutí Evropského parlamentu je v souladu s postojem české vlády. „Pro ČR je důležité, aby se jednalo pouze o jednorázovou úpravu kompetencí Evropské komise, aby množství povolenek nepřesáhlo 900 milionů a aby Komise před provedením zásahu do systému EU ETS provedla posouzení dopadů na průmysl,“ sdělila mluvčí MPO Jana Dronská.
Rozhodnutí Evropského parlamentu nijak neohrozí energetickou společnost ČEZ, která má povolenek dostatek. Proti intervencím do systému obchodování je naopak Teplárenské sdružení ČR nebo Svaz chemického průmyslu, který dokonce považuje za lepší, aby se obchodování s emisemi úplně zrušilo.
Kritici rozhodnutí tvrdí, že jde o nesystémový zásah do obchodování, který zvýší ceny elektřiny a následně povede ke ztrátě konkurenceschopnosti evropských podniků. Podle europoslance Miroslava Ouzkého (ODS) byl systém obchodování založen jako tržní mechanismus, a měl by tedy fungovat bez vnějších zásahů, nebo zaniknout.
Zástupce ČSSD Pavel Poc naproti tomu úpravu považuje za potřebnou, protože prý podpoří investice do nízkouhlíkových technologií. „Ukazuje se, že návrh, který připravil Matthias Groote, byl velmi vyvážený. Nestává se běžně, že by členské státy přijaly text parlamentu bez jakýchkoli změn, jak tomu bylo v tomto případě,“ uvedl.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop