Lucie Priknerová, Euroskop, 30.12. 2013
Ministři zemědělství členských států EU schválili reformy Společné zemědělské politiky(CAP), které přinesou více „flexibility“, výhody mladým zemědělcům a další rozvoj ekologického přístupu k údržbě krajiny.
Reformy, které vstoupí v platnost od 1. ledna 2015, se týkají čtyř oblastí- přímých plateb, organizace společného trhu, rozvoje venkova a tzv. horizontálních regulací pro financování, řízení a monitorování CAP. Evropská komise uvedla, že do nového Základního platebního schématu půjde až 70 procent z prostředků od každého státu určeného na přímé platby. Do toho nejsou ovšem započítány tzv. přídavné platby např. podpora zemědělcům s malou produkcí. V tomto případě může členský stát podpořit méně významné podnikatele a poslat až 10 procent z prostředků na CAP do fixních plateb producentům bez ohledu na velikost farmy a to ve výši pohybující se mezi 500 a 1250 eur.
Další přídavnou platbou jsou dotace mladým farmářům. Těm chce EU dlouhodobě ulehčit vstup do sektoru, který je tradičně spjat zejména se staršími a zkušenějšími zemědělci. EU ukládá členským státům povinnost věnovat dvě procenta z výdajů na zemědělství do podpory pro mladé zemědělce do 40 let pro prvních pět let jejich činnosti.
Debata mezi členskými státy se o dotování nových hráčů na poli zemědělství rozhořela už v květnu 2013. Některé státy např. Polsko, Velká Británie, Francie, Německo nebo Česká republika si přály, aby opatření bylo pouze na libovolném uvážení toho kterého členského státu, naopak např. Slovensko, Rumunsko nebo Irsko žádalo povinnost mladé zemědělce podporovat.
Evropský komisař pro zemědělství Daciana Ciolose pro server euinside.eu řekl:“Když říkáte, že nemáte dost mladých zemědělců a to je důvod, proč chcete, aby jejich podpora byla dobrovolná, je to právě naopak – když /jich/ nemáte dost, jako ministr bych se bál. Musíme podpořit mladé lidi, aby zakládali farmy.“ Euinside.eu vysvětluje neochotu některých států povinně podporovat mladé tím, že čím méně takovýchto nových farmářů v něm žije, tím více je pro členskou zemi nákladné vytvářet aparát, který by jim finance distribuoval.
Peníze do potenciálu i slabším hráčům na trhu
Kromě nových producentů se EU snaží i dalšími opatřeními zajistit to, aby peníze pomohly v rizikových oblastech a sektorech. Jedním z nich je skupina farmářů obdělávající půdu v méně příznivých podmínkách. Výdaje na podporu znevýhodněných oblastí jsou také přídavnou platbou. Stát může na produkci v těchto podmínkách poslat částku až do výše pěti procent toho, co dává na přímé platby do zemědělství. Rovněž je posílen koncept tzv. „aktivního farmáře“, tedy toho, který půdu skutečně používá k zemědělským účelům, a ne např. jako golfové hřiště apod. Ti, kdo s pozemkem nepracují jako farmáři, mají být z dotací vyloučení, což má CAP zefektivnit a poslat peníze skutečně tam, kde je třeba. Funkci zacílení na oslabený segment mají i platby, které mohou členské státy směřovat až do výše 15 procent z plateb na zemědělství na podporu určitého produktu např. toho, který na trhu čelí horším podmínkám kvůli zavedení nového systém vyplácení peněz. Nově se totiž přejde z dotování regionů podle historických tradic na platby za hektar. BBC ovšem tuto novinku kritizuje a říká:“Financování podle obdělávané výměry, spíše než celkové produkce, může vést k méně intenzivnímu obdělávání půdy.“ Tyto dotace na produkt jsou stejně jako přídavné platby navíc a nezapočítávají se do částky, kterou stát pošle do Základního platebního schématu.
Farmáři také díky Radě dosáhli kompromisu a dojde k rozšíření kvót na cukr do roku 2017, ačkoliv původně měly skončit už v roce 2015. Generální tajemník organizace zemědělců Copa-Cogeca Pekka Pesonen pro server European Voice uvedl, že je s rozhodnutím nespokojený, protože preferoval Parlamentem navrhované rozšíření platnosti těchto kvót až do roku 2020.
Zelená budoucnost, nebo nutné zlo?
EU se v rámci svých nových reforem pokouší zlepšit dopady zemědělské produkce na životní prostředí. 30 procent peněz z EU na rozvoj venkova musí být využito v souladu s kritérii pro boj proti klimatické změně a pro správu půdy. Česká republika se při projednávání nových návrhů na rozvoj venkova zdržela hlasování. Ochráncům krajiny v rurální agendě nepřijde postup Bruselu dostatečný. Rozvoj venkova je přitom pro EU prioritou. Environmentální sdružení Přátelé planety Země je opačného názoru např. v létě upozornilo na to, že poslední podoba CAP fungující až do schválení té současné v praxi umožňovala vyjmutí až 30 procent zemědělské půdy z pravidel pro ochranu životního prostředí. Nově schválený CAP přitom farmáře dodržující některé k životnímu prostředí přátelské postupy např. diverzifikaci plodin nebo udržování travin odměňuje. Členské státy jim totiž za každý hektar obdělávaný ekologicky šetrným způsobem musí rozdělit na odměnách 30 procent přidělených zdrojů.
Nejisté spojenectví aneb členské státy versus CAP
CAP je program vyvolávající ostrou diskuzi. Jedním z důvodů je fakt, že je dotován 40% ročního rozpočtu EU, za období 2014-2020 to bude zhruba 363 miliard eur. Paterson prohlásil:“ 15 miliard liber, které má Británie na CAP musí být skutečným přínosem pro farmářství, rurální byznys, krajinu a daňového poplatníka.“ Paterson však potvrdil, že trendy nastavené EU se v reálných výdajích budou odrážet, když uvedl, že na životní prostředí by z britské strany mělo jít o tři procenta více než v předchozím období. CAP však bedlivě sleduje nejen britské vedení, ale tradičně také farmáři ze země, která na tomto systému vydělává nejvíce, a tou je Francie. Protesty tamních zemědělců jsou evergreenem a často se shodnou i s dalšími skupinami. Přátelé planety Země uvedli, že z CAP nejvíce těží velké farmy a nadnárodní podniky.
To potvrzují i slova francouzského farmáře Bernarda Pignona, který při protestech v březnu 2013 před sídlem Evropského parlamentu ve Štrasburku pro server Euronews řekl:“My, malí farmáři, dostáváme 20 procent peněz z EU, 80 procent jde do velkých zemědělských skupin.“ V listopadu 2013 zase zemědělci v Paříži demonstrovali, proti tomu, že CAP snížila platby pro obilné farmy, které tvoří podstatnou část tamní produkce, ve prospěch dotací na hospodářská zvířata. Novou dohodu o CAP však prezident Hollande vítá jako svůj úspěch, pro agenturu Reuters řekl, že Francii se podařilo zachovat si stávající dotace pro zemědělce, zatímco jiné země jich dostanou méně. Německo se při implementaci CAP dospělo k názoru, že podpoří malé a střední zemědělce, naopak bonus pro farmáře z východní části země, který měl dorovnat jejich znevýhodnění spjaté s unifikací země po roce 1989, má v roce 2020 vypršet.
Ačkoliv se EU snaží, aby byl CAP co nejvíce přizpůsobený potřebám různých segmentů, stále si nachází i svoje odpůrce, a to mj. i proto, že v Evropě je ekologické uvědomění tradičně vysoké a také proto, že v CAP jde o rozdělování dotací do sektoru, který se tradičně potýká s dopady ekonomické krize.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop