Lucie Priknerová, Euroskop, 3.1. 2014
1.ledna se novou předsednickou zemí Rady stalo Řecko. Středomořský stát v poslední době skloňovaný zejména kvůli ekonomické krizi teď oblast fiskální politiky, zaměstnanosti a růstu, na kterých se jeho vlastní potíže ukázaly nejvíce, snaží promítnout do svých priorit pro předsednictví EU. Od vstupu Řecka v roce 1981 jde již o páté předsednictví této země.
Podpora růstu
Řecko chce citlivě propojit růst a daňovou zátěž. Dobrým způsobem pro podporu růstu mají být různé evropské investiční programy v rámci Paktu pro růst a zaměstnanost, dále pak postup podle Strategie Evropa 2020. Zároveň s tím by měl přijít realistický časový rozvrh fiskální konsolidace. Země také klade důraz na Evropskou centrální banku a šanci vidí v projektech spjatých s Evropskou investiční bankou, které se zaměřují na intenzivní využití pracovních sil a podporu malých a středních podnikatelů. Jako velké nebezpečí Řecko vidí tzv. „růst bez zvyšování zaměstnanosti.“ Řecká vláda navrhuje, aby se pro agendu zaměstnanosti a sociální koheze, stal prioritní oblastí právě jih EU; v samotném Řecku je například 27 procent lidí nezaměstnaných.
Nová předsednická země chce sama ukázat, že šetření myslí vážně a její působení v čele EU by mělo stát pouhých 50 milionů eur. Šéf kanceláře Evropské komise v Athénách Panos Carvounis pro agenturu Reuters uvedl: „Image je důležitá… …Předsednictví potvrdí, že Řecko má jasnou a důležitou roli…“ a dodal: „…bude méně mítinků a budou více úsporné a žádné služební cesty napříč zemí.“
Eurozóna
Mezi druhou prioritu řeckého předsednictví patří prohlubování integrace eurozóny. Řecko bude chtít dosáhnout dohody o zatím posledním rozhodnutí Rady o Jednotném rezolučním mechanismu také s Evropským parlamentem. (viz článek Euroskopu „EU se dohodla na pomoc bankám v Eurozóně“) Řecké priority se zaměří také na koordinaci ekonomické a fiskální politiky jednotlivých členských států, na sociální dimenzi Evropské měnové unie a na podporu bankovní unie, která má za úkol dostat pod jeden evropský regulační systém jak největších bank eurozóny, tak těch ve státech, které ještě euro nepřijaly.
Azyl a imigrace
Třetí oblastí, jejíž rozvoj by měl být vizitkou Řecka jako lídra Unie pro první polovinu roku 2014, je azylová a migrační politika. Země poukazuje na to, že některé hraniční státy sužované nelegální migrací se kvůli tomu musejí vypořádávat se zátěží navíc – tudíž je nutná solidarita mezi členskými státy EU. Jako svůj základ si dala evropský dokument z roku 2005 s názvem „Globální přístup k migraci“, ovšem hodlá také prosadit nový „Společný evropský azylový systém“ a představit strategii v této agendě na roky 2014-2018.
Agentura FRONTEX jen za rok 2011 zaznamenala 57 tisíc pokusů o nelegální překročení hranic z Turecka do Řecka. Poukazování na vliv imigrace se stalo i jedním z nástrojů politických extremistů, jak čelit ekonomické krizi, když neonacistický Zlatý úsvit ve volbách v roce 2012 získal 6,9 procent
Rozvoj pobřeží
Posledním pilířem řeckého programu je rozvoj pobřežních a námořních oblastí. Patří sem ekonomické využití tamního zemědělského potenciálu, turismu a nerostných surovin. Země bude také usilovat o implementaci námořní části programu Paktu pro růst a zaměstnanost, který je v souladu se zaměřením na politiku zaměstnanosti.
Námořní bezpečnost zase souvisí s migrační politikou. Řecko má ovšem v této politice problémy i se sousedním Tureckem. Když teď vnáší námořní témata do svého programu, dělá to také s vědomím, že EU je dobrým nástrojem, jak určité politiky prosadit a získat širší mezinárodní podporu. To se ukázalo na podzim 2013, kdy se EU za svou členskou zemi postavila, když podle serveru Greek Reporter Turecku ukázala, že kandidátské země by se měly řídit pravidly Společné rybářské politiky EU.
Pohled Řeků
A jak se na předsednictví dívá „prostý občan“? Euronews uvádí, že běžný Athéňan je k zasednutí své vlasti do čela nejvyšší evropské instituce spíše lhostejný, protože řeší spíše ekonomické problémy státu. Guardian píše o demonstraci na athénském hlavním náměstí Syntagma vpředvečer řeckého převzetí žezla nad Evropou a dodává, že Němci se za poskytnutí 240 miliard eur pomoci v prosinci 2013 dočkali atentátu na německého velvyslance v Řecku.
Nejen občané, ale i řecké vedení se neujímá vlády nad EU ve zrovna dobré kondici. Očekává se, že stále populárnější štika tamního politického rybníku – strana Syriza, která vystupuje proti drakonickým úsporným opatřením, může dosáhnout úspěchu v evropských volbách v květnu 2014, zatímco setrvání současné koalice konzervativců a socialistů vedená premiérem Antonisem Samarasem může přijít o těsnou většinu. Podpora kabinetu se za půldruhého roku ve 300členném parlamentu zmenšila ze 179 zákonodárců na 153.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat o pomoc EU a MMF. Úvěr v objemu 110 miliard eur ale problémy země nevyřešil a Řecko muselo dostat druhý záchranný balík v objemu 130 miliard eur. Atény výměnou za pomoc zavedly masivní výdajové škrty, snížily důchody a mzdy a opakovaně zvýšily daně, což sráží ekonomiku a vyvolává protesty obyvatel.
Na druhou stranu, přes všechny špatné zprávy jen málokdo podle AP pochybuje o tom, že fiskální situace Řecka se pomalu zlepšuje, že výdaje jsou pod kontrolou a že se kdysi gigantický veřejný sektor zmenšil. Úvěrový rating země se začal dostávat z kritické úrovně. Akcie na aténské burze meziročně stouply o 28 procent. A podstatně klesly úvěrové sazby: výnosy desetiletých dluhopisů sklouzly na 8,42 procenta, a to z téměř 13 procent ještě na konci března.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop