Marie Bydžovská, Euroskop, 13.1. 2014
Rok 2013 by se dal nazvat rokem rekordních evropských pokut. Evropská unie je tlačená členskými státy ke snižování rozpočtu. Loni se v něm však objevil nečekaně bohatý zdroj – pokuty za porušení hospodářské soutěže. Brusel vybral rekordních 1,9 miliard eur (51,3 miliard Kč).
Evropská unie vybrala dvojnásobnou sumu ve srovnání s USA (1,02 miliardy dolarů) a desetinásobek oproti Číně (242 milionů dolarů). Pokuty v EU značně vzrostly i ve srovnání s rokem 2012, kdy Komise vybrala 1,74 miliard eur. Vyplývá to z zprávy právnické společnosti Allen & Overy´s. Podle evropského práva jdou peníze z pokut přímo do společné evropské kasy.
Šokující bankovní kartel
Vysoká výše vybraných pokut je způsobena do značné míry bezprecedentním případem, v kterém EU postihla šest velkých finančních domů za dohodu o sazbách na mezibankovním trhu. Bankovní společnosti jako třeba Deutsche Bank, JPMorgan, Citigroup nebo Société Générale dostaly rekordní pokutu ve výši 1,71 miliardy eur (46,95 miliardy Kč). Nejvíce musí zaplatit Deutsche Bank – více než 725 milionů eur.
„Šokující na skandálech LIBOR a EURIBOR jsou nejen manipulace, které nyní řeší finanční regulační orgány po celém světě, ale také tajné dohody mezi bankami, které si mají vzájemně konkurovat,“ řekl k případu komisař pro hospodářskou soutěž Joaquín Almunia.
Dalším významným případem bylo zneužití monopolního postavení společností Microsoft. Evropská komise uložila americké softwarové společnosti pokutu 561 milionů eur (14,3 miliardy Kč) kvůli tomu, že neposkytla uživatelům požadovanou možnost výběru internetového prohlížeče v operačním systému Windows.
„Almunia byl neuvěřitelně útočný v otázce udělování pokut a v používání tohoto nástroje k odstrašování a trestání,“ řekl hlavní autor studie John Terzaken. EU spolu s USA je podle něj udělování pokut za porušení pravidel hospodářské soutěže nakloněny vůbec nejvíce ze všech zemí.
Evropská unie navíc oproti Spojeným státům získá finance zaplacené pokutovanými firmami do svého rozpočtu. Na druhé straně Atlantiku směřují do fondu na pomoc obětem zločinů.
Rekordní pokuty prý budou i v 2014
Podle Terzakena bude pravděpodobně v příštím roce trend vysokých pokut za zneužívání monopolního postavení a kartely v EU pokračovat. „V Evropě stále nebyl ukončen přezkum kartelu mezi výrobci součástí automobilů a objeví se další případy z oblasti finančních služeb,“ řekl.
Komisař Almunia také již předestřel, že se chystá řešit případy manipulování s tzv. swapy úvěrového selhání (credit default swaps), neboli pojistkami dluhopisů proti nesplacení.
Přispělo i Česko?
ČR letos nebyla vysokými pokutami zasažena. Naopak v dubnu Evropská komise přijala nabídku společnosti ČEZ, že odprodá část své výrobní kapacity. Skončilo tím vyšetřování, na jehož počátku bylo podezření Bruselu, že největší energetická firma mohla v ČR zneužívat své postavení a bránit vstupu na trh výroby elektřiny tím, že si předem rezervovala kapacitu v přenosové soustavě, ačkoli ji v daném okamžiku nepotřebovala.
O poznání hůře dopadly o rok dříve dvě plynárenské firmy – Energetický a průmyslový holding a EP Investment Advisors. Společnosti dostaly od Evropské komise pokutu 2,5 milionu eur. Brusel udělení pokuty ve výši asi 60 milionů korun zdůvodnil tím, že firmy bránily jeho vyšetřování.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop