Marie Bydžovská, Euroskop, 14.1. 2014
Jak ministři vnitra reagují na teroristický útok islamistů v redakci Charlie Hebdo? Euroskop přináší shrnutí nedělní ministerské schůzky v Paříži.
„Evropská reakce na nynější teroristickou krizi ve Francii nebude ovlivněna strachem, ale naopak bude vedena rozumem,“ řekl novinářům dva dny po útocích mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas.
Hned v neděli se v Paříži na pozvání svého francouzského kolegy Bernarda Cazeneuvea sešli ministři vnitra velkých a extremismem přímo ovlivněných zemí EU. Schůzky se účastnil též americký ministr spravedlnosti Eric Holder, evropský komisař pro otázky migrace a vnitra Dimitris Avramopulos a koordinátor boje proti terorismu v EU Giles de Kerchove.
V EU je až 5000 džihádistů
Patrně nejdůležitějším tématem bylo, jak se postavit k Evropanům, kteří se vrátili z bojů v Sýrii a Iráku, kde válčili na straně Islámského státu. Ředitel evropského policejního úřadu Europol Rob Wainwright řekl na úterní schůzi výboru pro vnitřní záležitosti britského parlamentu, že se jedná o 3000 až 5000 občanů EU.
Evropské státy v současnosti řeší, jak postihovat jako závažný kriminální čin již přeshraniční přesuny za účelem spolupráce s teroristickými organizacemi či absolvování tréninku u těchto skupin. Idea vychází z rezoluce OSN 2178 schválené loni v září. Dokument OSN vyzývá národní státy, aby zavedly tento trestný čin do svých právních systémů.
Skončí cestování po EU bez pasů?
Z bezpečnostního hlediska je současná situace Evropy nesmírně komplikovaná. Schengenský prostor bez hraničních kontrol bezpečnostním službám ztěžuje kontrolu podezřelých osob. Někteří bezpečnostní analytici proto navrhují zásah do současných pravidel Schengenu.
Dokonce i španělský ministr vnitra Jorge Fernández Díaz, který se pařížské schůzky účastnil, řekl v rozhovoru pro víkendové vydání listu El País, že schengenská pravidla by se mohla změnit, aby umožnila hraniční kontroly u „osob, kde je zřejmé nebezpečí či reálné podezření, že by mohli být teroristy“.
Temná zákoutí internetu
Dalším tématem ministerské schůzky byly akce proti terorismu na internetu, který je jedním z míst, kde teroristé rekrutují nové bojovníky. Ministři vyzvali poskytovatele internetových služeb, aby spolupracovali v potlačování teroristické propagandy a zamezování šíření nenávisti a násilí na síti.
K problematice se vyjádřil i Wainwright. Podle něj nová generace potencionálních teroristů využívá internet „mnohem agresivněji a vynalézavěji“. „Temné oblasti internetu, které jsou domovem pro mnoho kriminálních a teroristických aktivit… vyžadují ohromné úsilí, aby mohly být monitorovány. Rozsah a obtíže, které to přináší, jsou málo uznávány,“ dodal.
Francouzský premiér Manuel Valls se v úterý řekl, že jeho země zpřísní dohled nad komunikací džihádistů na internetu. Po pařížských atentátech Francie také schválila opatření opravňující státní úřady zrušit webové stránky podporující terorismus i bez soudního povolení.
Spor s europoslanci o sběr údajů o leteckých pasažérech
Ministři vybídli Evropský parlament, aby schválil dohodu o sdílení dat o leteckých pasažérech. Bernard Cazeneuve se vyjádřil, že spolu s kolegy, kteří se pařížské schůzky účastnili, je považuje za údaje „nenahraditelné hodnoty“ pro bezpečnostní služby.
Mnozí europoslanci však mají jiný názor a opakovaně odmítají zmiňovanou legislativu schválit. Ohrožuje podle nich občanské svobody a zvýšení bezpečnosti to nepomůže. „Ministři vnitra EU hrají do karet teroristům, když požadují opatření typu velkého bratra zahrnující sběr dat bez odůvodnění,“ řekl německý europoslanec za Zelené Jan Philipp Albrecht, který vede opozici proti sdílení těchto dat.
Legalitu návrhu zpochybnil i rozsudek Evropského soudního dvora z 8. dubna. Soud rozhodl, že hromadné uchovávání údajů narušuje právo evropských občanů na soukromí. „Masový sběr dat o letech a pasažérech je jasně v rozporu s evropským právem,“ vyjádřil se Albrecht.
Co dál?
Pařížské schůzky se účastnili ministři z Belgie, Dánska, Itálie, Německa, Nizozemí, Polska, Rakouska, Španělska, Švédska a Velké Británie. Nová bezpečnostní opatření budou na úrovni EU diskutována 19. ledna na schůzce ministrů zahraničí a 29. ledna na setkání ministrů vnitra. Předseda Evropské rady Donald Tusk svolal na 12. únor summit lídrů EU, který se tomuto tématu bude též věnovat.
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker v první reakci po atentátech bez dalšího upřesnění sdělil, že hodlá „v příštích týdnech“ navrhnout členským zemím EU nový program boje proti terorismu. Problematika související s bojem proti terorismu by se mohla týkat také práce české eurokomisařky Věry Jourové, do jejíž působnosti patří otázky spravedlnosti.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop