Marie Bydžovská, Euroskop, 14.1. 2014
Francouzský prezident François Hollande má dnes na tiskové konferenci seznámit veřejnost se svými reformními plány. Pokud se mu nepodaří obrátit sestupnou tendenci ekonomiky, může se Francie stát příštím problémem eurozóny. Dlouho očekávané vystoupení však zastiňuje jeho soukromá aféra a naděje na obrat v sérii neúspěchů tak postupně ustupuje.
Při nástupu do úřadu prezident Hollande sliboval, že reformní kroky bude provádět v první polovině svého pětiletého mandátu. Ta se nezadržitelně blíží a zbývá mu z ní již jen necelý rok. Agentura Reuters tak o úterním proslovu píše jako o „možná poslední šanci dostat druhou největší ekonomiku EU z úpadku“.
Prezident Francoise Hollande při pozdravu občanům 1. ledna. Nynější projev je ještě očekávanější (foto: čtk)
Rekordně nepopulární prezident
Loni francouzská vláda představila reformu důchodové politiky a pracovního trhu, které měly být prvními kroky na cestě k modernizaci hospodářství. Ani po roce však nepřinesly úspěch a počet lidí bez práce dále roste.
Hollandova obliba naopak neustále klesá. Podle jednoho z průzkumů ho loni v listopadu podporovalo jen 15 procent lidí.
Analytici předvídali, že dnešní proslov prezidenta Hollanda k národu bude začátkem posunu Francie směrem k tržnímu hospodářství. Evropská unie již dlouhé měsíce tuto změnu od Paříže vyžaduje.
V hospodářském zotavení druhá největší země EU zaostává daleko za Německem, Británií a dalšími západoevropskými zeměmi. Nejen v Bruselu se tak obávají o budoucnost francouzské ekonomiky, která se může stát nejslabším článkem v bruselských plánech na vyjití z krize.
Dva zásadní problémy, kterým francouzská ekonomika čelí, jsou rostoucí daňová zátěž a neúměrné veřejné výdaje. Ty dosáhly k 57 procentům hrubého domácího produktu, o 12 procent více než v sousedním Německu. Také státní zadlužení ve výši 93,4 procent HDP, které dále roste, je pro ekonomiku dlouhodobě neudržitelným břemenem.
Bude z Hollanda francouzský Blair?
V proslovu má Hollande představit plán nazvaný „Pakt zodpovědnosti“, v kterém nabídne firmám a podnikatelům snížení daní a byrokratické zátěže výměnou za závazek, že přijmou nové zaměstnance. Již dříve prezident deklaroval i potřebu omezit nákladný stát blahobytu a snížit veřejné výdaje, čímž by otevřel prostor právě pro snížení daní.
Výhled na změnu hospodářské politiky přivítala hlavní zaměstnavatelská asociace Medef, jež má příští týden s Hollandovým kabinetem zahájit rozhovory o plánovaných reformách. Asociace doufá, že eventuální snížení daní ozdraví stav soukromých firem, jež mají v současnosti jedny z nejnižších zisků v EU.
Levicový deník L´Humanité socialistického prezidenta překřtil na „Francoise Blaira“ po britském expremiérovi, který zahájil pragmatický přerod své strany v tzv. „nové labouristy“, čímž je posunul blíže do středu politického spektra. Zároveň se zamýšlí, zda nemůže jít Hollande ještě dál, a napodobit bývalého německého premiéra a lídra socialistů Gerharda Schrödera. Ten zahájil bolestivé reformy, které však vedly k přerodu jeho země z „nemocného muže“ na ekonomického premianta Evropy.
Jenomže Hollande má prostě neuvěřitelnou smůlu. Jen pár dní před dlouho očekávaným proslovem propukl skandál, který rozpoutal magazín Closer, když informoval o jeho tajných schůzkách s herečkou Julií Gayetovou. Hrozí, že jeho slova, která byla jednou z posledních šancí na zvýšení rekordně nízké popularity, zaniknou v bulvárním šumu. A přerod hospodářství se tak třeba zase nepovede.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop