Zemědělství a rybolov v prosinci 2013

14.01.2014
Euroskop

Komise chce zakázat potraviny z klonovaných zvířat, Komise ustoupila od zpřísnění pravidel státní podpory v zemědělství

Komise chce zakázat potraviny z klonovaných zvířat

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o klonování zvířat z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých chovaných a rozmnožovaných pro hospodářské účely (KOM(2013)892)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o uvádění potravin ze zvířecích klonů na trh (KOM(2013)893)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o nových potravinách (KOM(2013)894)

Komise 18. 12. 2013 představila návrhy předpisů upravujících nakládání s klonovanými zvířaty. Mělo by být zakázáno jak samotné klonování a dovoz klonovaných zvířat, tak prodej potravin z nich vyrobených.

Pozadí

Na trhu EU se potraviny z klonovaných zvířat nevyskytují. Jejich uvádění na trh podléhá autorizaci ze strany EU, která probíhá na základě posouzení zdravotních rizik Evropskou agenturou pro bezpečnost potravin. O ně však žádný subjekt doposud nepožádal.

Klonování se v EU v současnosti využívá především pro výzkumné účely mj. z důvodu ekonomické náročnosti využití této metody pro produkci potravin. Podle stanoviska Evropské agentury pro bezpečnost potravin ovšem neexistují důkazy, podle kterých by potraviny z klonovaných zvířat měly být méně bezpečné. Existují ovšem etické výhrady kvůli riziku ohrožení dobrých životních podmínek zvířat.

Komise předkládá balík návrhů na základě impulsu ze strany EP a Rady. Jedná se již o druhý pokus po selhání vyjednávacího procesu v roce 2011.

Klíčové a sporné body

Komise hodlá v navrhovaných předpisech zakázat klonovací techniku hospodářských zvířat včetně skotu, prasat, ovcí a koní. Pod zákaz dovozu a prodeje živočišných klonů mají spadat i embrya klonů. Zákaz prodeje potravin se vztahuje na masné produkty a mléko.

Klonování má být v EU nadále povoleno pouze pro vymezené účely, jako je výzkum, zachování vzácných plemen a ohrožených druhů nebo oprávněné využívání zvířat pro výrobu léčiv.

Návrh se ovšem nevěnuje sporné otázce, která zapříčinila ztroskotání dosavadních meziinstitucionálních jednání v roce 2011, a to jak nakládat s výrobky pocházejícími z potomků klonovaných zvířat první či druhé generace.

Komise zvažuje, že předloží samostatný návrh věnující se označování čerstvého hovězího masa poté, co bude provedena studie analyzující ekonomické a praktické dopady, s úmyslem zajistit informovanost spotřebitelů, ačkoliv u potravin nehrozí bezpečnostní riziko.

Návrh nařízení o nových potravinách (potravinách vyrobených inovativním způsobem, na základě nových technologií apod.) je předkládán separátně, aby jeho schválení nebránilo kontroverzní téma živočišních klonů. Jeho součástí je návrh na (podle Komise) jednodušší a rychlejší proceduru autorizace nových potravin na celounijní úrovni. Součástí povolovacího procesu budou nově i nanomateriály používané v potravinářství.

Předpokládaný další vývoj

Na rozdíl od projednávání v roce 2011 budou návrhy schvalovány spolurozhodovací procedurou (a tedy kvalifikovanou většinou v Radě), což může zvýšit šanci na uzavření dohody s EP, který v minulosti požadoval rovněž zákaz potravin z potomků živočišných klonů.

Odkazy

Komise ustoupila od zpřísnění pravidel státní podpory v zemědělství

Nařízení Komise (EU) č. 1114/2013 ze dne 7. listopadu 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1857/2006, pokud jde o dobu jeho použitelnosti (KOM(2006)1857)

Sdělení Komise týkající se změn a prodloužení doby použitelnosti pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007–2013 (2013(C339)01)

Komise 18. 12. 2013 přijala nařízení upravující pravidlo de minimis v agrárním sektoru. Jeho podoba je významně benevolentnější oproti záměrům Komise poté, co členské státy vznesly řadu výhrad.

Pozadí

Oblast veřejné podpory v zemědělství je v současnosti upravována těmito nástroji Komise: (1) nařízením o blokových výjimkách (ABER), (2) obecnými zásadami Komise k veřejné podpoře, (3) nařízením o podpoře v rámci pravidla de minimis a (4) nařízením k oznamovacím formulářům.

Komise předložila návrh na úpravu pravidel nařízení ABER v zemědělském sektoru spolu s veřejnou konzultací v říjnu a listopadu 2013. Návrh nařízení na pomoc v režimu de minimis v agrárním sektoru je součástí revize nařízení č. 1998/2006, která byla avizována Komisí ve sdělení k modernizaci státní podpory.

Kvůli panujícím neshodám institucí EU o podobě pravidel veřejné podpory Komise v období 2014–2020 předložila v prosinci 2013 opatření na prodloužení stávající podoby regulace veřejné podpory o 6 měsíců. Komise se rozhodla 7. 11. 2013 prodloužit platnost ABER a 19. 11. 2013 prodloužila své obecné zásady prostřednictvím sdělení.

19 členských států (včetně např. Německa a Francie) se v deklaraci přijaté na konci října 2013 k navrhovaným změnám podpory de minimisshodlo, že by měla být zachována flexibilita členských států, jak to umožňují stávající pravidla (více v příspěvku „Členské státy odmítají zpřísnění pravidel státní podpory v zemědělství“, Zemědělství a rybolov v listopadu 2013).

Klíčové a sporné body

Členské státy kritizovaly především návrh Komise na vytvoření centrálního registru příjemců podpory v režimu de minimis a předkládání ročních zpráv Komisi. Podle nich by došlo k významnému navýšení administrativních nákladů ve srovnání s tím, na jak nízké úrovni je nastavena hranice podpory na jednoho zemědělce. Ta je v současné době určena ve výši 7 500 € poskytované podpory v období 3 let. V následujícím období Komise navrhovala zvýšit hranici na 10 000 €. Zvýšení by bylo ovšem podle většiny členských států nedostatečné vzhledem k inflaci a obtížím, kterým zemědělský sektor aktuálně čelí. Prosazovaly proto dvojnásobný nárůst hranice podpory de minimis v letech 2014–2020 – tj. 15 000 €.

Komise ustoupila požadavkům členských států a nakonec úplně upustila od plánu na vytvoření centrálního registru příjemců podpory. Stejně tak na žádost členských států byla zvýšena hranice povolené poskytované podpory na 1 zemědělce po dobu 3 let na dvojnásobek – tj. 15 000 €. Pro členský stát je stanoven limit veřejné podpory pro zemědělce na 1 % hodnoty zemědělské produkce daného státu (místo současných 0,75 %).

Komise posléze dodala, že nové nařízení dopřeje členským státům „větší manévrovací prostor pro poskytování podpor, aniž by docházelo k narušení hospodářské soutěže, a to zejm. v mimořádných situacích“.

Předpokládaný další vývoj

Nařízení vstoupilo v platnost 1. 1. 2014. Komise pokračuje v revizi dalších předpisů upravujících veřejnou podporu v zemědělství. Revidované obecné zásady a ABER plánuje přijmout 1. 7. 2014. Do té doby bude veřejná podpora členských států podléhat stávajícím pravidlům i za platnosti nového nařízení k rozvoji venkova.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality