Euroskop, 23. ledna 2014
Evropská unie by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Navrhla to ve středu Evropská komise. V návrhu nového rámce pro klimatickou a energetickou politiku počítá i s celounijním závazkem produkovat ke stejnému roku 27 procent energie z obnovitelných zdrojů. Součástí rámce je i reforma systému obchodování s emisními povolenkami od roku 2021.
O výši cílů a jejich závaznost se vedl boj do poslední chvíle. Zdroje z komise i diplomaté zemí EU v minulých dnech hovořili o snaze části komisařů prosadit nižší cíl na úrovni 35 procent a vypustit závazný údaj týkající se obnovitelných zdrojů. Sám Barroso připustil, že z čistě ekonomického pohledu by jen jeden závazný cíl snížení emisí Unii stačil. Absence cíle týkajícího se obnovitelných zdrojů by ale podle něj byla „politicky velmi negativní“.
Předseda komise připomněl, že produkce energií z obnovitelných zdrojů je v současnosti důležitou částí evropského energetického průmyslu. Vynechání závazku by tak podle něj dalo špatný signál průmyslu a poškodilo investice v této oblasti. Barroso přitom podotkl, že jednotlivým zemím v této oblasti nyní komise nedává žádné národní cíle.
Oproti klimaticko-energetickému balíčku z roku 2008, který stanovoval cíle, jichž by EU měla dosáhnout do roku 2020, v novém souboru opatření se neobjevil cíl zvýšit energetickou účinnost. Evropská komise slibuje, že k této problematice se ještě letos vrátí při prověrce své odpovídající směrnice, vysvětlil včera evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger. Revize by podle něj měla být hotova v červenci, reakci komise je tedy možné čekat na podzim.
Hlavní body návrhu klimaticko-energetické politiky EU do roku 2030 |
|
1. Závazným cílem je snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent proti úrovni z roku 1990. Evropská komise navrhuje členským zemím i Evropskému parlamentu, aby stejnou výši redukce CO2 v roce 2015 oznámily jako součást mezinárodních jednání na klimatické konferenci v Paříži. 2. Na celoevropské úrovni bude platit závazný cíl, aby 27 procent energie pocházelo z obnovitelných zdrojů. Nebude však rozepsán na jednotlivé státy, každá členská země tak bude mít více prostoru transformovat své energetické systémy podle vlastního rozhodnutí. 3. Bude provedena reforma systému obchodování s povolenkami (ETS) v dalším obchodovacím období od roku 2021. Měla by vzniknout rezerva, která by zvýšila odolnost systému vůči velkým šokům úpravou nabídky množství povolenek k aukcím. 4. Členské země by měly vypracovat své národní plány, které dají větší jistotu investorům a zajistí vyšší průhlednost, koordinaci a dohled na evropské úrovni. |
Podle českého velvyslance při EU Martina Povejšila je z hlediska ČR dobré, že na úrovni členských zemí unie existuje jen jeden závazný cíl. Čtyřicetiprocentní snížení emisí si Česko podle něj umí představit právě za situace, kdy míra „zelené“ energie nebude na národní úrovni závazná. Opačná situace už by prý bránila konkurenceschopnosti a rozvoji průmyslově založeného a energeticky náročného českého hospodářství. Určitou otázkou však podle velvyslance zůstává, jak přesně bude nakonec vypadat a fungovat pravděpodobný mechanismus dobrovolných národních cílů v oblasti obnovitelných zdrojů.
Unie má nyní dlouhodobý cíl snížit do roku 2050 emise CO2 a dalších skleníkových plynů o 80 až 95 procent proti úrovním z roku 1990. Do roku 2020 byly stanoveny cíle snížení emisí o 20 procent, dosažení 20 procent „zelené“ energie a dvacetiprocentních úspor.
Rostoucí ceny zatěžují průmysl
Nynější návrh, o kterém se bude diskutovat na summitu EU, a také v Evropském parlamentu, je doplněn zprávou o cenách a nákladech energií v Evropě. Podle komise tento materiál ukazuje, že jejich zvyšování může být částečně vyrovnáno efektivní klimatickou a energetickou politikou, konkurenceschopnými energetickými trhy a zvýšenou energetickou účinností.
Šéfové 12 velkých evropských energetických firem včera zdůraznili, že podporují realistickou nízkouhlíkovou strategii, která ovšem nesmí ohrozit evropskou energetickou konkurenceschopnost. Podpořili pouze jeden závazný ukazatel snižování úrovně emisí.
Balík opatření představený ve středu komisí je podle nich pozitivním signálem, který na jedné straně uznává význam efektivního trhu v této oblasti a potřebu jeho reformy, a na straně druhé se soustředí na postupné včlenění vyspělé výroby energie z obnovitelných zdrojů na trh. Skupina, kde mimo jiné figurují Enel, E. On, RWE či český ČEZ, už loni dala najevo své obavy ze současného směřování evropské energetiky.
Naopak Svaz průmyslu a dopravy ČR považuje přijetí balíku návrhů EK za špatnou zprávu pro celou EU, pro nové členské země a pro tuzemské firmy a domácnosti. „Evropa opět prokázala, že nechce aktivně přistoupit ke zvyšování své konkurenceschopnosti,“ míní viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj. Podle něho cíl navýšit podíl OZE nereflektuje různost zemí. „Průmysl bude proti poskytování podpory na obnovitelné zdroje energie a proti zatažení domácností a firem do kolotoče dalšího zvyšování nákladů,“ upozornil Rafaj.
Ředitel Svazu chemického průmyslu ČR Ladislav Novák poznamenal, že svaz prosazoval pouze jeden cíl – snížení emisí CO2, a to ještě za předpokladu, že se zapojí ostatní velcí světoví emitenti. Závazek k obnovitelným zdrojům je podle něj pro ČR velmi problematický, nejenom pro chemický průmysl, ale i pro ostatní energeticky náročné sektory, na to česká ekonomika není stavěná. Variabilita pro různé členské státy je nutná, míní Novák.
Kritika ekologů
Nově oznámené cíle už dopředu kritizovaly ekologické organizace, třeba Greenpeace, jako nedostatečné. Eurokomisařka odpovědná za klimatické změny Connie Hedegaardová jim dnes vzkázala, že komise musí navrhovat změny, které jsou prakticky prosaditelné. „Těch 40 procent není málo, je to velká věc, bude to od Evropy vyžadovat hodně,“ poznamenala.
„Dokument obsahuje zcela nedostatečný cíl pro emise skleníkových plynů a velmi nízký cíl pro obnovitelné zdroje,“ sdělily ČTK v tiskové zprávě Klimatická koalice, Hnutí DUHA a Greenpeace. „Návrh komise není v souladu ani s doporučením vědců, ani s jejími vlastními staršími dokumenty. Pokud Evropa myslí svůj závazek omezit oteplení planety pod dva stupně Celsia vážně, musí emisní cíl navýšit na minimálně 55 procent,“ řekla ČTK Barbora Urbanová z Klimatické koalice.
Autor: Euroskop