Euroskop, čtk, 10.2. 2014
Švýcaři těsnou většinou přijali v referendu návrh na omezení přistěhovalectví. Podle konečných výsledků zveřejněných švýcarskou televizí se pro návrh vyslovilo 50,3 procenta účastníků hlasování. Opatření má platit i pro všechny občany EU a má omezit i volný pohyb osob mezi Švýcarskem a zeměmi unie. Švýcarsko sice není členem unie, ale je součástí takzvaného schengenského prostoru. Účast v referendu dosáhla podle místních úřadů 55,8 procenta a byla tak nejvyšší od roku 2005, kdy se hlasovalo o vstupu do schengenského prostoru.
Imigrační omezení si vyžádá změnu ústavy a bude stanovovat horní hranici počtu cizinců, kteří dostanou povolení k pobytu ve Švýcarsku. Konkrétní limity v referendu řešeny nebyly, protože se mají odvíjet od dané situace. Zatímco švýcarská média otevřeně označila výsledky za „černou neděli pro vládu“, ministři se snažili tajit svoje zklamání.
Schauble: je to náznak vývoje nejen ve Švýcarsku
Evropská komise vyjádřila nad výsledky politování. Unie hodlá posoudit důsledky iniciativy zavádějící limity imigrace na celkové vzájemné vztahy EU a Švýcarska. „V tomto kontextu budeme přihlížet také k názoru Spolkové rady“ (vlády), podotkla v neděli mluvčí komise Pia Hansenová.
„Litujeme tohoto rozhodnutí,“ řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Podle něj ale výsledek referenda nelze brát jen za výpověď o náladách ve Švýcarsku, ale i náznak společenského vývoje v dalších zemích, Německo nevyjímaje. „Trochu se ukazuje, že v dnešním globalizovaném světě přibývá u lidí nechuť k neomezenému přistěhovalectví. Myslím, že to všichni musíme brát vážně,“ uvedl ministr.
Plakát, který vyzývá k podpoře návrhu na omezení imigrace do Švýcarska. Kampaň nakonec uspěla. (foto: čtk/AP/Anja Niedringhaus)
Výsledek švýcarského referenda má pro Němce značný význam, protože jsou v alpské zemi druhou nejpočetnější přistěhovaleckou skupinou po Italech. Žije jich tam zhruba 280.000. Média ale připomínají, že referendum nebude mít na
Němce žijící ve Švýcarsku bezprostřední dopad v nejbližších měsících.
Švýcarský kabinet v první oficiální reakci slíbil, že začne na příslušné změně ústavy bezodkladně pracovat. Upozornil, že konkrétní kritéria pro zavedení omezení bude muset stanovit federální parlament. Podle listu The Financial Times na vypracování a přijetí změn má Švýcarsko tři roky.
Švýcarský systém kvót ovšem pro část obyvatel EU už dávno není novinkou. Rok co rok švýcarská vláda totiž prodlužuje kontroverzní kvóty na povolení k dlouhodobému pobytu pro občany z osmi novějších zemí EU včetně České republiky. Naposledy loni to bývalý český premiér Petr Nečas označil za diskriminační.
Rozhodly německy mluvící kantony
Švýcarské hlasování ukázalo, že pro přijetí omezení byli především voliči německy mluvících kantonů v centrální a východní části země, a to zhruba 50 až 60 procenty. Naopak francouzsky mluvící kantony na západě státu byly zpravidla z 60 procent proti. Podle posledních průzkumů stoupenců opatření pro omezení přistěhovalectví přibývalo, jeho odpůrci měli ale do poslední chvíle navrch. Proti omezení se stavěl hlavně švýcarský průmysl a hospodářské svazy, které se obávají ztráty kvalifikovaných sil a vážných dopadů na ekonomiku.
Předseda švýcarských socialistů Christian Levrat označil výsledky za porážku ekonomických kruhů, které prý dostatečně nenaslouchaly stížnostem občanů. Hlasování prosadila nacionálně-konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP), jejíž představitelé již voličům nadšeně děkovali. Cizinci v současnosti tvoří bezmála čtvrtinu z osmimilionové populace Švýcarska a SVP těží z rostoucích obav starousedlíků o své postavení.
Podle SVP ve Švýcarsku každoročně přibývá více než 80.000 lidí ze zahraničí. „Každý rok tak vznikne nové město o velikosti Lucernu nebo St. Gallenu,“ upozorňovali nacionalisté už před referendem. Podle nich Švýcarsko tak velký příliv cizinců nemůže dlouhodobě zvládnout.
SVP se tak v hlasování podařilo překonat odpor ostatních vládních stran po více než třech letech neúspěchů. Naposledy totiž prosadila v referendu vyhošťování zahraničních zločinců v listopadu 2010. Bylo to zároveň její první vítězství v iniciativě, kterou vypracovala samostatně. Také jako jediná vládní strana v roce 2009 podpořila návrh nezávislých organizací na zákaz výstavby muslimských minaretů ve Švýcarsku. V roce 2004 se naopak úspěšně postavila proti snaze usnadnit naturalizaci mladých cizinců stejně jako automatické občanství pro třetí generaci cizinců žijících ve Švýcarsku. Doposud se ale SVP nedařilo zabránit sbližování Švýcarska a EU, zejména právě v otázce volného pohybu osob. Loni utrpěla také těžkou porážku se snahou zavést přímé volby federální vlády.
Švýcaři v referendu rozhodovali ještě o dalších dvou otázkách. Souhlasili s tím, aby budování další, zejména páteřní železniční sítě, bylo financováno z federálních peněz a nezatěžovalo jednotlivě kantony. Rezolutně odmítli záměr zabránit tomu, aby interrupce nebyly nadále kryty zdravotním pojištěním, čímž by se jejich provádění zkomplikovalo.
Autor: Euroskop, čtk