Marie Bydžovská, Euroskop, 13.2. 2014
„Budeme čelit tomuto nebezpečí ne s emocemi a přehnaně, ale s klidem a rozhodností,“ řekl šéf Evropské rady Donald Tusk. Myslel tím společnou reakci EU na hrozbu terorismu, která byla jedním z hlavních témat čtvrtečního summitu.
Opatření jsou, jen se nedodržují
Prezidenti a premiéři států EU schválili deklaraci, která shrnuje společnou reakci osmadvacítky na hrozbu terorismu. Po útocích v Madridu a Londýně v letech 2004 a 2005 přijala Evropa nová bezpečnostní opatření. Tentokrát se evropští lídři zaměřili spíše na jejich prohloubení a rychlejší implementaci. V té totiž členské státy pokulhávají.
Ke konci roku 2013 nebylo podle výsledků studie sponzorované EU plně transformováno do národních národních právních řádů 50 z 88 závazných opatření protiteroristické politiky.
Členské státy musí hlavně zlepšit operativní spolupráci a výměnu informací. Jedním ze slabých míst je spolupráce členských států a evropských institucí jako Eurojust a Europol. Podle neveřejného dokumentu Rady EU, který citoval portál Euobserver, pochází 80 procent dat pro Europol od pouhých čtyř členských států.
Data o pasažérech. Výzva europoslancům
Politici na summitu odsouhlasili větší ochranu společných hranic a vyzvali poslance Evropského parlamentu, aby urychlili přijetí směrnice o pasažérech leteckých společností známou pod zkratkou PNR. „Nejvíce potřebujeme dohodu o výměně údajů o leteckých pasažérech v rámci EU. Potřebujeme ji brzy,“ zdůraznil Tusk na tiskové konferenci.
Návrh příslušné legislativy umožňující sdílet citlivá data už existuje od roku 2011. V Evropském parlamentu ale narazil na odpor některých europoslanců, protože nesouhlasili s přílišným zasahováním do soukromí občanů. Evropská komise nyní dala najevo, že je ochotná hledat takový kompromis, který by umožnil legislativu rychle schválit.
Český premiér Bohuslav Sobotka řekl, že ohledně směrnice o evidenci leteckých pasažérů slíbil členským státům spolupráci předseda europarlamentu Martin Schulz, který se účastnil úvodní části Evropské rady.
Uniklý dokument Komise, o němž na konci ledna informoval deník Guardian, počítá s tím, že by letecké společnosti musely uchovávat celkem 42 různých údajů – například údaje o platbě či specifických dietních požadavcích třeba na halal potraviny. Svoje národní databáze o leteckých pasažérech již vytvořilo nebo připravuje patnáct států EU.
Žádné nové spouštění hranic
Dalším opatřením mají být „systematické a koordinované“ kontroly občanů členských zemí unie a jejich porovnávání s databázemi využívanými v protiteroristickém boji. Je to prostředek proti vysokému počtu evropských občanů, kteří bojují v řadách Islámského státu v Sýrii a Iráku. Ředitel Europolu Rob Wainwright odhadl, že jde o 3 až 5 tisíc lidí.
Evropská komise má podle zadání členských států připravit konkrétní návrh, jak podobné opatření provádět. Na základě návrhu pak státy posoudí změny nynějších pravidel hraničních kontrol v Schengenu.
„ČR patří mezi země, které si nepřejí návrat hranic mezi členskými zeměmi. Volný pohyb osob je pro nás absolutní prioritou. Proto je třeba posílit kontrolu vnější schengenské hranice jako jedno z klíčových opatření právě v boji proti terorismu“, řekl premiér Bohuslav Sobotka.
„Pro naprostou většinu je Schengen naprostým základem fungování EU a nikdo nemá chuť a zájem na pravidla sahat,“ podotkl státní tajemník pro EU Tomáš Prouza. Podle Sobotky již ČR přijala speciální kroky na ochranu obyvatel. Nyní se připravují opatření na pražském letišti Václava Havla, která by je měla výrazně zlepšit.
Premiér zdůraznil jako další protiteroristické opatření program prevence ve věznicích, kde jsou drženi teroristé. „Mohou fungovat dokonce jako semeniště terorismu,“ řekl.
Boj proti islamistické propagandě
Prohlášení ze summitu zdůrazňuje také potřebu potírání obchodu se zbraněmi. V tomto ohledu je Česká republika oproti řadě zemí napřed díky existenci centrálního registru zbraní.
Důležitou výzvou je schopnost nacházet a likvidovat islamistickou propagandu na internetu. Často není problémem kázání v mešitách, ale různé islamistické weby. Ozývají se dokonce i názory, že islamistická propaganda by se měla posuzovat podobně přísně jako třeba dětská pornografie.
„Existuje celá řada studií poukazujících na ohromné množství propagandy na internetu a sociálních sítích a zdá se nezbytné na tuto propagandu určitým způsobem reagovat,“ řekl v rozhovoru pro Euroskop bezpečnostní expert Vít Střítecký.
„Klíčovým parametrem úspěchu teroristických skupin není množství prostředků, které seženou na svoji činnost či počet útoků, které provedou, ale nábor nových sympatizantů a později souputníků,“ dodal.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop