Petr Zenkner, Euroskop, 17.2. 2014
Italský politik Matteo Renzi dostal pověření sestavit další italskou vládu. Vyzval ho k tomu prezident Giorgio Napolitano. Šéf středolevé Demokratické strany (PD) nahradí Enrika Lettu, který podal v pátek demisi. Renzi může být čtvrtým předsedou vlády za poslední čtyři roky a nejmladším italským premiérem v historii.
Klíčový partner
Aby měl šanci získat důvěru v parlamentu, musí se 39letý starosta Florencie domluvit s dosavadním koaličním partnerem stranou Nová centristická pravice (NCD) i jejím předsedou Angelino Alfanem. Ten se o víkendu nechal slyšet, že je připraven podílet se na vládě za dvou podmínek. Pravolevá vládní koalice se změnou nevychýlí příliš doleva a začne podnikat kroky, aby vyvedla Itálii z krize. Třetí největší ekonomika v eurozóně vychází z recese jen pozvolna, za poslední čtvrtletí dosahoval růst 0,1 procenta HDP.
Kandidát na italského premiéra Mateo Renzi. (ČTK/ZUMA/Marco Alpozzi)
Alfano také připomněl, že se bez něj Renzi neobejde. „Jsme prostě klíčoví pro vytvoření vlády. Pokud takové vládě řekneme ne, pak nevznikne,“ prohlásil před svými přívrženci. Opoziční strany Liga severu a Hnutí pěti hvězd populisty Beppe Grilla se rozhovorů s prezidentem Napolitanem nezúčastnily. Bývalý premiér Silvio Berlusconi po schůzce zase prohlásil, že hodlá zůstat v „konstruktivní opozici“.
Renzi na pondělní tiskové konferenci po setkání s prezidentem, které trvalo asi 90 minut, řekl, že jednání s potenciálními koaličními partnery bude vést od úterý a že napře „všechnu svou energii a odhodlání“ do prosazení potřebných reforem. Podle něj dostane parlament reformu volebního zákona na stůl už do konce února, v březnu pak bude následovat změna pracovního práva, v dubnu reformy v oblasti veřejné správy a v květnu změna fiskální politiky.
Renziho prvotní hřích
Renzi má na cestě k sestavení italské vlády několik překážek. Do vlády se nechce několika lidem, s nimiž počítal. Svoje „ne“ mu řekli populární romanopisec Alessandro Baricco, kterého si Renzi vyhlédl za ministra kultury, a průmyslník Andrea Guerra, který je šéfem mezinárodní skupiny Luxottica. S ním počítal Renzi do čela ministerstva hospodářského rozvoje. Dalším hlavolamem je klíčové ministerstvo hospodářství, které by měl podle listu Corriere della Sera řídit ostřílený politik, ale současně i schopný ekonom, těšící se uznání Bruselu a Evropské centrální banky.
„Renzi spáchal prvotní hřích, že se stane premiérem bez voleb. Aby se na to zapomnělo, bude potřebovat, aby jeho vláda byla velice efektivní,“ soudí analytik Giovanni Orsina.
Agentura ANSA připomíná, že Renzi může být již třetím premiérem v řadě, který nevzešel z voleb. Itálii v posledních letech vedl nejdříve úřednický kabinet Maria Montiho a od loňského jara pak vláda velké koalice pod vedením Letty, kterého však na post premiéra vybral po dlouhých vyjednáváních prezident. Šéfem Demokratické strany, která tehdy ve volbách jen těsně zvítězila, byl Pier Luigi Bersani.
Dosavadní italský premiér Letta odstoupil po deseti měsících ve funkci, hlavně kvůli dlouhodobým vnitrostranickým sporům. Minulý týden ve čtvrtek širší vedení PD podpořilo svého nového šéfa Renziho, jež Lettu dlouhodobě kritizoval za příliš pomalé tempo ekonomických reforem. Napětí mezi oběma muži sílilo od Renziho prosincového úspěchu v primárkách na předsedu Demokratické strany. Populární starosta Florencie Matteo Renzi získal hlasy 70 procent z dvou milionů stoupenců levice, kteří se jich zúčastnili. Letta tehdy podporoval Renziho soupeře Gianniho Cuperla.
Demokratická strana vyhrála poslední volby, ale její dosavadní šéf Pier Luigi Bersani dal svoji funkci k dispozici poté, když nedokázal sestavit vládu, neprosadil své kandidáty při volbě prezidenta a nakonec musel přistoupit na projekt velké koalice. Hlavně kvůli nedostatečnému volebnímu zisku, který nestačil na levicovou vládu. „V posledním měsíci kampaně jsme hodně chybovali. Náš předseda je bohužel mužem 19. století,“ zhodnotil tehdy výkon Bersaniho vlivný levicový politik Massimo D´Alema. Již tehdy se vestraně přetřásalo jmého Matteo Renziho.
Italský Blair, ročník 1975?
Renzi prezentuje sebe sama jako rozchod s minulostí v každém směru, na druhou stranu je někdy kritizován za ne zcela jasný program (méně veřejných výdajů, méně byrokracie apod.). Má také výraznou podporu veřejnosti, v nedávném průzkumu se pro něj vyslovilo 54 procent dotázaných. Podle komentátorů působí tento milovník maratónů a jízdy na kole uvolněně a je dobrý řečník. Vede svou stranu blíže k politickému středu ve snaze oslovit více voličů, dokonce i pravicové.
Než vstoupil do politiky, pracoval pro rodinnou marketingovou firmu Chil. V letech 2004-2009 byl guvernérem provincie Florencie. Starostou Florencie je od roku 2009 a Demokratickou stranu vede od loňského dubna. Renzi je ženatý, jeho žena je učitelka, a mají dva syny a dceru.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop