19.02.2014
čtk
Bez pozitivního posunu skončilo jednání komisaře EU pro rozšíření Štefana Füleho, které vedl v pondělí v Sarajevu s předáky sedmi hlavních bosenských politických stran. Füle po jednáních s premiéry všech částí Bosny vyjádřil zklamání jejich postojů. Uvedla to bělehradská televize B92.
Očekávalo se, že rokování bude věnováno sporům kolem reformy ústavy a volebního zákona, ale také nynější vlně protestů v bosňácko-chorvatské Federaci Bosny a Hercegoviny (FBaH), která společně s Republikou srbskou (RS) tvoří Bosnu. Nakonec se ale diskuse zjevně točila jen kolem prvního bodu.
Výrok soudu ve Štrasburku
V centru problému je verdikt Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v případě známém jako Sejdić a Finci. Štrasburský soud jím uznal jako oprávněnou stížnost dvou občanů Bosny, romské a židovské národnosti, na to, že do nejvyšších státních funkcí nemohou kandidovat příslušníci národnostních menšin. Politici se stále nedokážou shodnout na realizaci tohoto rozhodnutí.
Füle se podle B92 na základě bezvýsledných jednání rozhodl, že se v této otázce už přestane angažovat. Na tiskové konferenci prohlásil, že je pro politiky hanba, když Bosna a Hercegovina nesplněním verdiktu štrasburského soudu porušuje mezinárodní závazky.
Daytonské mírové dohody z roku 1995 v zájmu uklidnění situace po válce a zajištění mocenské rovnováhy zakotvily tři
hlavní národnosti v Bosně – Chorvaty, Muslimy (nyní Bosňáky) a Srby – jako konstitutivní národy. Z toho pak vyplynulo zejména rozhodnutí, že hlava státu bude kolektivní orgán, předsednictvo Bosny a Hercegoviny, tvořený ze tří zástupců těchto národností. Podobně problematické jsou z hlediska menšin i volby do celostátního parlamentu.
Rovnováha tří etnik
Štrasburský soud ve zdůvodnění rozsudku mimo jiné poukázal na to, že od podpisu dohod v Daytonu už Bosna vstoupila do Rady Evropy, zapojila se do partnerského programu s NATO a podepsala asociační dohodu s Evropskou unií. To podle něj svědčí o politické stabilizaci v zemi a Bosna je povinna v souladu s mezinárodními normami změnit diskriminační ustanovení, která dříve měla své opodstatnění.
Z informací o debatách mezi bosenskými politiky vyplývá, že jak Srbové, tak Chorvaté chtějí reformami posílit svou autonomii, což Bosňáci nechtějí připustit. Bosenskosrbský prezident Milorad Dodik například novinářům řekl, že srbská strana svůj postoj nemění. Chce, aby volby byly přímé, aby RS tvořila jednu volební jednotku a aby se srbský člen bosenského předsednictva volil většinou hlasů. Chorvaté si podle médií například stěžují na to, že o jejich zástupci v předsednictvu prakticky rozhoduje bosňácká většina ve federaci (FBaH).
Autor: Euroskop
