Obchodní dohoda EU a Kanada. Jaký je stav?

Jan Mareček, 21. 2. 2014, psáno pro Euroskop

Po měsících intenzivních vyjednávání byla na podzim 2013 uzavřena obchodní dohoda Evropské unie s Kanadou (CETA), která by v následujících letech měla přispět k nastartování hospodářského růstu.

„Tato velmi ambiciózní dohoda přesahující rámec vzájemných obchodních vztahů znamená pro ekonomiku EU obrovský význam,“ řekl při této příležitosti předseda Evropské komise José Manuel Barroso. „Kanada je jednou z nejvíce vyspělých ekonomik světa. Rozšířením přístupu na trh zboží a služeb vzniknou zcela nové příležitosti pro evropské i kanadské firmy a investory,“ dodal Barroso.

Růst 11 miliard eur pro Evropu

Evropská unie je druhým největším kanadským obchodním partnerem. Jedenáct z dvaadvaceti kanadských prioritních trhů se nachází v zemích EU. Celková obchodní výměna mezi těmito celky dosáhla v roce 2012 necelých 62 miliard eur ve zboží a téměř 27 miliard eur ve službách. Ačkoliv je již v platnosti celá řada bilaterálních smluv a dochází k pravidelným setkáním na nejvyšší úrovni, znamená přijetí Komplexní hospodářské a obchodní dohody velký průlom, neboť zcela ruší clo na zboží nezemědělského charakteru, z 99 % ruší clo na průmyslové výrobky (zcela budou zrušeny po sedmi letech), z 95,5 % ruší clo na mořské produkty (úplná liberalizace opět po uplynutí přechodné doby sedmi let), z 94 % ruší clo na zemědělské produkty a zcela uvolňuje trhy mléka a mléčných výrobků.

Návštěva kanadského premiéra Stephena Harpera v Bruselu v říjnu 2013. (foto: Audiovisual Service EU)

V následujících sedmi letech vstupu dohody v platnost je odhadován růst evropského HDP přibližně o 11,6 miliard eur, resp. 8,2 miliard eur v případě HDP Kanady. Co se týče samotné struktury těchto navýšení, 50 % by měl tvořit export služeb, 25 % zisky z odstranění tarifních (cla) a 25 % odstranění netarifních překážek (kvóty, regulace). Vývoz zboží a služeb by dle výše zmiňované studie měl být navýšen o zhruba jednu čtvrtinu v případě EU, resp. jednu pětinu v případě Kanady.

Souhrnná hospodářská a obchodní dohoda by měla přinést transparentnost a posílit právní jistotu v doposud rozdílných systémech. Kromě liberalizace obchodu je její významnou součástí například otázka ochrany investic, umožnění účasti evropských firem na veřejných zakázkách na všech kanadských úrovních, geografická ochrana produktů, uznávání technických norem a standardů, uznávání vysokoškolských diplomů a kvalifikací, či otázka udržitelného rozvoje.

Problematickou oblastí se v průběhu vyjednávacích kol ukázala především zmiňovaná geografická ochrana produktů (například boj řecké strany o výhradní užívání názvu sýru Feta) a dále pak otázky okolo farmaceutických výrobků, které se týkalo sporů o patenty a jejich duševní vlastnictví. Problémem byl i vízový styk Kanady s některými evropskými zeměmi – zejména Českou republikou a nyní i Rumunskem.

Pozadí vzniku dohody

Idea komplexní obchodní dohody vznikla na pozadí summitu EU-Kanada, který se uskutečnil v červnu 2007 v Berlíně. Strany se zde dohodly na vytvoření společné nezávislé studie, s cílem zanalyzovat aktuální stav vzájemné obchodní výměny a prozkoumat přínosy a náklady, kterých by přijetím dohody mohlo být dosaženo.

Další setkání čelných představitelů proběhlo v červnu následujícího roku na summitu v kanadském Québecu, kde byl právě dohodnut plán prohloubení spolupráce a vzájemných ekonomických vazeb prostřednictvím přípravy obchodní dohody. Klíčovým bodem bylo v této fázi označeno zapojení jednotlivých kanadských provincií a členských států EU do celého procesu, respektujíce jejich odlišné národní kompetence.

Strany se následně dohodly na vyhotovení společné studie, jejíž výstupem bylo konstatování, že přijetí obchodní dohody – tj. odstranění tarifních a netarifních překážek – je pro EU i Kanadu krokem jednoznačně výhodným, neboť na obou stranách povede k ekonomickému růstu a tvorbě nových pracovních míst. Studie proto doporučila zahájit vyjednávací rozhovory. K těmto došlo 10. června 2009 v Montrealu za přítomnosti tehdejší komisařky pro obchod Catherine Ashtonové a kanadského ministra mezinárodního obchodu Stockwell Day.

CETA, podepsána v říjnu 2013 předsedou Evropské komise José Manuelem Barossem a kanadským premiérem Stephenem Harperem, nyní po více než čtyřech letech jednání čeká na svou ratifikaci 28 státy EU a 10 kanadskými provinciemi. Lze proto důvodně očekávat, že nevstoupí v platnost dříve jak v roce 2015.

Autor: Jan Mareček, psáno pro Euroskop