Marie Bydžovská, Euroskop, 24.2. 2014
Nad Ukrajinou se v politicky obtížné době vznáší i hrozba finančního bankrotu. Ministr financí Jurij Kolobov tvrdí, že země bude potřebovat v nadcházejících dvou letech 35 miliard dolarů. Mezinárodní měnový fond stále trvá na tom, že záchranný úvěr neuvolní, dokud se Ukrajina nezaváže k reformám. Kyjev tak čekají náročná vyjednávání, která ukážou, zda dostane včas potřebnou pomoc.
„Bude to muset být částka v řádu miliard, spíše než stovek milionů,“ nechal se slyšet o pomoci pro Ukrajinu komisař EU pro ekonomiku Olli Rehn na okraj sobotního zasedání ministrů financí G 20 v Sydney. Evropská unie před plánovaným podepsáním asociační dohody na listopadovém summitu ve Vilniusu přitom slibovala Ukrajině program finanční pomoci pouze ve výši 610 milionů dolarů (asi 1,3 miliardy korun). Janukovyč v té době sumu označil za směšnou.
Ukrajina plánuje dárcovskou konferenci
Podle úřadujícího ministra financí Ukrajiny Jurije Kolobova by mohla jeho země v letošním a příštím roce potřebovat zahraniční pomoc v celkové výši 35 miliard dolarů (skoro 700 miliard Kč). Dodal, že už požádal zahraniční partnery, především Polsko a Spojené státy, o poskytnutí úvěru v nejbližším týdnu či dvou. Výši půjčky ale neupřesnil.
Kyjev podle ministra také navrhuje uspořádat velkou mezinárodní dárcovskou konferenci s účastí Evropské unie, USA, Polska, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a dalších zemí a organizací, které by poskytly pomoc na modernizaci ukrajinské ekonomiky, reformy a přidružení k EU.
Mluvčí Evropské komise Olivier Bailly dnes v Bruselu poznamenal, že o žádném rozhodnutí o dárcovské konferenci neví. Připomněl ale, že šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová jedná v Kyjevě mimo jiné o tom, jak Ukrajině v ekonomických potížích pomoci.
MMF: Záchranný úvěr jen výměnou za reformy
Jisté je, že Ukrajina letos musí zaplatit 12 miliard ze svého státního dluhu, který celkově dosahuje k 73 miliardám dolarů. Pomohlo by jí, kdyby Mezinárodní měnový fond (MMF) uvolnil úvěrový program pro Ukrajinu v hodnotě 15 miliard dolarů (zhruba 300 miliard Kč). Zmrazil jej začátkem roku 2011, protože Kyjev odmítl uskutečnit některé reformy.
Jednou z hlavních podmínek MMF bylo zvýšení maloobchodní ceny energií, což sesazený prezident Janukovyč dlouhodobě odmítal. Podle ukrajinských médií by ho skokové navýšení poplatků za plyn zbavilo jak voličských hlasů, tak i podpory mocných oligarchů na východě země. Ti totiž vlastní obří hutní a strojírenské podniky budované ještě v sovětské éře, jejichž energetické potřeby jsou enormní. Stále se jedná o citlivou záležitost.
Fond zdůrazňuje, že nechce uvolnit úvěrový program, aniž by měl jasný závazek, že Ukrajina bude plnit reformní podmínky. „Musíme pracovat podle pravidel, což znamená, že je důležité, aby byly zahájeny ekonomické reformy,“ zdůraznila šéfka MMF Christine Lagardeová.
Co udělá Rusko?
Stejnou finanční pomoc jako MMF – 15 miliard dolarů, ovšem bez jakýchkoli podmínek, slíbil v polovině prosince Kyjevu i Kreml. Nyní se vznáší otazníky i nad ní. Rusko zatím v rámci slibu nakoupilo na konci prosince ukrajinské dluhopisy za tři miliardy dolarů. Následující krok záchranného plánu, zaplacení dalších dvou miliard za dluhopisy je zatím nejistý, poté co byla minulý týden zastavena jejich aukce. Ruský ministr financí Anton Siluanov se v neděli vyjádřil, že Moskva žádné další fondy nevydá do doby, než bude ustavena nová ukrajinská vláda a bude jasnější politická situace v Kyjevě.
Pokud by se Rusko rozhodlo, že po pádu prezidenta Janukovyče patnáctimiliardovou pomoc zruší, dostane se Ukrajina do závažné situace. Současně jí hrozí, že Moskva by mohla odvolat i 30procentní slevu na ceny plynu, kterou s Ukrajinou taktéž dojednala v prosinci po odstoupení Kyjeva od rozhodnutí podepsat asociační dohodu s EU.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop