Petr Zenkner, Euroskop, 12.3. 2014
Evropská komise rozhodla, že jednostranně uvolní celní bariéry pro Ukrajinu. Těžit z toho budou hlavně ukrajinští zemědělci, kteří získají asi čtyři pětiny z očekávaných 500 milionů eur. Opatření musí ještě v dubnu potvrdit Evropský parlament. Mohla by tak platit od června. Minulý týden představitelé členských zemí dohodli podpůrný balíček pro Ukrajinu v hodnotě 11 miliard eur.
Unie odstraní celkem 94,7 procenta tarifů na dovážené ukrajinské průmyslové zboží. Sazby u zbývajícího zboží budou sníženy. EU poskytne také okamžité a neomezené preference na 82,2 procenta ukrajinského zemědělského exportu. Výhody se netýkají obilnin, vepřového a hovězího masa a také drůbeže.
Podle komisaře pro obchod Karla De Guchta potrvá prozatímní opatření do listopadu, kdy by mohlo dojít k podpisu obchodní dohody. De Gucht uvedl, že cílem je poskytnout ukrajinskému hospodářství podněty, které budou mít přínos pro každodenní život Ukrajinců.
Všechna rozhodnutí EU jsou jednostranná, což znamená, že Ukrajina není vázána obdobným krokem pro zboží z Evropy. Podle Evropské komise ale ani tak liberalizace nepoškodí unijní zemědělství.
Uvolnění celních bariér platí i pro Krym, který je nyní pod kontrolou ruských vojáků. „Krym je součástí Ukrajiny, bude tak z daných výhod těžit,“ řekl De Gucht. Evropská unie ale nepřipustí bezcelní dovoz ruského zboží přes Krym.
Ovlivní Ukrajina obchodní dohodu s USA?
Ukrajinská krize nastolila i téma při jednáních EU a Spojených států o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Vyjednávači EU by chtěli v rámci obchodních rozhovorů dosáhnout dohody, která by usnadnila dovoz amerického plynu a snížila závislost Evropy na ruském plynu. „Jedním z řešení energetické závislosti Evropské unie je Transatlantické obchodní a investiční partnerství,“ uvedl John Clancy, mluvčí evropského komisaře pro obchod Karla De Guchta.
Spojené státy mají díky prudkému nárůstu těžby z břidličných formací přebytky plynu. Tamní těžaři začínají usilovat o jeho zvýšený vývoz ve zkapalněné podobě. Americká vláda nicméně nadále udržuje export plynu pod přísnou kontrolou. Důvodem je tlak některých odvětví amerického průmyslu, pro něž by vývoz mohl zvýšit ceny plynu na domácím trhu.
Podle agentury Reuters Evropská unie usiluje o to, aby obchodní dohoda s USA zajišťovala automatické udělování licencí na vývoz LNG do Evropy. Spojené státy vyzvala k rozšíření vývozu břidlicového plynu do Evropy také Česká republika a další země visegrádské čtyřky (Slovensko, Maďarsko a Polsko).
OBSE: referendum na Krymu je nelegální
Na Krymu mezitím probíhají přípravy na nedělní referendum, která má odsouhlasit připojení poloostrova k Rusku. O jeho výsledku se nepochybuje. Proruské vedení Krymu v pondělí pozvalo pozorovatele OBSE k jeho sledování. Mluvčí OBSE to obratem odmítla, protože autonomní ukrajinská oblast Krymu nemá k takovému kroku oprávnění. „Pokud víme, Krym není účastnickým státem OBSE, a tak je jaksi obtížné připustit, že nás mohou zvát,“ řekla mluvčí agentuře Reuters.
Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov označil nedělní referendum za frašku, o které se rozhodlo v Kremlu. Uvedl, že Ukrajina na poloostrově vojensky nezasáhne, protože se rozhodla pro ochranu své východní hranice. „Nemůžeme se angažovat v nějaké vojenské operaci na Krymu. Tou bychom totiž obnažili východní hranici a Ukrajina by nebyla chráněná, s čímž ruští vojáci počítají,“ řekl Turčynov.
NATO: není pochyb, že jde o ruské vojáky
Moskva tvrdí, že na poloostrově vojensky nezasahuje, kromě ochrany svých vojenských objektů. Neoznačení vojáci, kteří oblast fakticky kontrolují, patří prý k místní domobraně.
Severoatlantická aliance je přesvědčena, že jde o ruské jednotky s jasnými rozkazy podkopat přítomnost ukrajinských vojenských sil na poloostrově. NATO k závěru došlo na základě „rozsáhlého prověřování z mnoha informačních zdrojů“, uvedl vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě Philip Breedlove.
„Dál pečlivě sledujeme situaci na Ukrajině a pokračovat v tom budeme s pochopením skutečné identity těchto sil,“ uvedl Breedlove. NATO v minulých dnech rozhodlo o vyslání radarových letounů AWACS nad Polsko a Rumunsko.
Generál připomněl, že těžce vyzbrojené jednotky drží v obklíčení ukrajinské vojenské základny a ovládají 11 hraničních přechodů do oblasti. Na svém blogu Breedlove nabídl také několik veřejně dostupných fotografií, na nichž jsou jasně vidět ruské vojenské SPZ několika vozidel a profesionální výzbroj vojáků, která podle generála zjevně není „typická“ ani pro domobranu, ani pro místní milice.
Diplomatické cesty
V Bílém domě jednal o diplomatickém urovnání ukrajinské krize ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. S Barackem Obamou chce řešit plán na vytvoření kontaktní skupiny pro zprostředkování dialogu mezi Ukrajinou a Ruskem. Před odletem do Washingtonu si Jaceňuk novinářům stěžoval, že jeho opakované telefonáty do Kremlu zůstávají bez odezvy.
Ukrajinská krize a krymské referendum budou i důležitým tématem návštěvy německé kancléřky Angely Merkelové ve Varšavě. Polsko ve vztahu k Ukrajině prosazuje tvrdší postup než Berlín, který má s Ruskem bohaté hospodářské styky. Merkelová v úterý před návštěvou v Polsku vůbec poprvé použila v komentáři ruského postupu na Krymu slovo „anexe“.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop