Šéf OECD předpovídá ČR růst 1,1 procenta

Marie Bydžovská, Euroskop, 18.3. 2014

Generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Angel Gurría se setkal s předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou. Do ČR přijel prezentovat Hospodářský přehled OECD pro Českou republiku 2014. Jednat bude také s prezidentem Milošem Zemanem a guvernérem České národní banky Miroslavem Singerem.

OECD očekává v letošním roce růst české ekonomiky o 1,1 procenta a v příštím roce o 2,3 procenta. Organizace zároveň doporučuje setrvat v současném nastavení měnové politiky, dokud neodezní riziko deflace, a udržet neutrální rozpočtovou politiku.

„Ekonomické oživení země se konečně nastartovalo. Návrat k rychlejšímu růstu je možný, ale bude k němu nutný nový ekonomický model,“ řekl Gurría k nově zveřejněné studii. „Výzva, které Česká republika čelí, je doplnit úspěšný zpracovatelský sektor zaměřený na export silnější domácí ekonomikou,“ dodal.

Premiér České republiky Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci se šéfem OECD. Andrea Gurría v Praze představil “Hospodářský přehled OECD pro Českou republiku 2014”. OECD letos předpokládá pro letošní rok růst hospodářství o 1,1 procenta. (zdroj: vlada.cz)

Podpora absolventům, ne poplatkům za VŠ

OECD navrhuje České republice třípilířový plán, jak podpořit domácí ekonomiku. Spočívá ve vytvoření konkurenčnějšího prostředí, podpoře dovedností na pracovním trhu a zlepšení přechodu z vzdělávacího systému do zaměstnání.

Zaměstnavatelé by v ČR měli být podle OECD motivováni ke školení mladých pracovníků bez praxe pomocí daňové podpory nebo pomocí snížení odvodů na sociální pojištění.

„Mnohá doporučení jsou ve shodě s programem vlády. Ať již jde o boj s korupcí, posílení transparentnosti nebo zákon a státní službě. Přesto jsou některé body, kde máme rozličný názor. Například jde o zavedení poplatků za studium na vysokých školách,“ uvedl Sobotka.

ČR má zajistit udržitelný rozpočet

OECD České republice také doporučuje zajistit udržitelnost veřejných rozpočtů. „Státní dluh ve výši 50 procent HDP není ve srovnání s jinými státy OECD vysoký, ale pokud bude pokračovat současné nastavení, bude dále narůstat. Ve střednědobém horizontu musí stát směřovat k přísnější rozpočtové politice,“ stojí ve zprávě.

Jednou z cest by mělo být zvyšování skutečného věku odchodu do důchodu. Zároveň by vláda měla zajišťovat valorizaci důchodů a zvážit možnost diverzifikovat zdroje příjmů důchodců. Organizace rovněž doporučuje ustavit nezávislou rozpočtovou radu s velkými pravomocemi.

Sobotka uvedl, že věk odchodu do důchodu by se neměl zvyšovat. Máme totiž poruchy na trhu práce, starší lidé mají problém najít zaměstnání,” upozornil. Zároveň dodal, že vláda plánuje podpořit spoření na důchod ve třetím pilíři důchodového systému a zároveň bude hledat cestu, jak ukončit fungování pilíře druhého.

Jaká jsou rizika?

K dalším doporučením patří rovněž soustředit správu a řízení zbývajících podniků v majetku státu do jednoho orgánu, nebo zprivatizovat některé státní podniky a činnosti, které se týkají podnikání.

Zpráva OECD uvádí, že nejvýznamnějším úkolem makroekonomické politiky je udržet začínající oživení a zvýšit potenciální růst. Rizikem ekonomického oživení je podle OECD vývoj na zahraničních trzích, jako jsou Německo a další země eurozóny. Další obavou je možnost opětovného propuknutí finančních turbulencí v Evropě.

Co je úkolem Organizace pro evropskou ekonomickou spolupráci?

OECD vznikla v roce 1948 jako ryze evropské uskupení pod názvem Organizace pro evropskou ekonomickou spolupráci (OEEC). Úkolem OEEC bylo řídit Marshallův plán na obnovu Evropy po druhé světové válce. V roce 1961 se v Paříži konal ustavující sjezd OECD, která nahradila OEEC. Smlouva o vytvoření OECD byla podepsána zástupci 20 zemí.

Posláním nové organizace, do které vstoupily i neevropské země, se stalo napomáhat hospodářskému růstu, harmonizovat rozvojovou pomoc, zvyšovat zaměstnanost a životní úroveň a rozšiřovat obchod, ale i potlačovat diskriminační praktiky. V současné době má OECD 34 členů, mezi nimiž je i ČR.

Činnost OECD zahrnuje všechny aspekty hospodářské a sociální politiky. Asi nejznámější jsou statistické srovnávací studie, které obsahují hospodářské přehledy, prognózy a zprávy o mezinárodním vývoji. Organizace spolupracuje s desítkami nečlenských zemí a řadou neziskových organizací.