Petr Zenkner, Euroskop, 21.3. 2014
Politickou část asociační dohody mezi Evropskou unií a Ukrajinou v pátek ráno v Bruselu podepsali představitelé EU a ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Lídři EU také rozšířili seznam Rusů postižených sankcemi. Jednání začalo ve čtvrtek večer a skončilo v pátek brzy ráno.
Jaceňuk podepsal část textu, kterou loni v listopadu odmítl podepsat tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Ze strany EU připojili podpisy předseda Evropské komise José Barroso a Stálý předseda Evropské rady Herman van Rompuy.
Jde o části smlouvy, které se týkají politického dialogu, spolupráce v obranné a bezpečnostní politice nebo podpoře při reformách. Podpis stvrdil preambuli, první, druhou a sedmou hlavu smlouvy a také závěrečný protokol, odsouhlasený v pondělí ministry zahraničí EU.
Prouza: Ukrajina jako součást Evropy
„Podpis je důkazem, že EU myslí zájem o blízké vztahy s Ukrajinou skutečně vážně a že stojí o to, aby byla Ukrajina pevnou součástí Evropy,“ řekl Euroskopu státní tajemník pro EU Tomáš Prouza. Podle něj zájem unie ilustruje i otevření evropských trhů ukrajinským exportérům. „Chceme, aby to posílilo vazby ukrajinské ekonomiky na západ,“ dodal Prouza.
„Podpis politické části asociační dohody a rozhodnutí Evropské rady urychlit podpisy dohod také s Moldávií a Gruzií zároveň jasně říká, že EU má silný zájem na úspěšném rozvoji těchto zemí a považuje je za nezpochybnitelnou součást evropského prostoru,“ dodal český státní tajemník.
Návrh závěrů Evropské rady k Ukrajině (foto: Twitter/CZSecStateEU)
Zmíněné hospodářské výhody pro Ukrajinu znamenají, že Unie hodlá až do listopadu ze své strany jednostranně splnit podmínky smlouvy o volném obchodu, která je s asociační dohodou spojená. EU otevře svůj trh pro naprostou většinu ukrajinského zboží. Balíček musí ještě formálně potvrdit členské země a také Evropský parlament.
Celý komplex dohod by mohl být podepsán nejspíš po 25. květnu, kdy se mají na Ukrajině konat prezidentské volby. Poté budou muset smlouvy projít také ratifikačním procesem v unijních státech.
Summit EU rozšířil cílené sankce
Lídři EU v Bruselu také rozhodli, že rozšíří sankce na dalších 12 občanů Ruska, kteří doplní od pondělí známý seznam 21 osob. „Jde o představitele ruského parlamentu, jde o lidi z okolí prezidenta Putina a také o některé představitele ruské armády,“ přiblížil český premiér Bohuslav Sobotka okruh osob, jejichž jména se na rozšířeném seznamu objevila. Sobotka nevyloučil ani další rozšiřování seznamu. EU se při umisťování konkrétních jmen na seznam snaží zajistit, aby toto zařazení obstálo při soudním sporu.
Diplomaté neformálně zmiňovali osoby ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina nebo Vladislava Surkova či Sergeje Glazjeva, poradců prezidenta Vladimira Putina. Hovořilo se i o Dmitriji Kiseljovovi, ruském televizním moderátorovi s jasnou protizápadní rétorikou, a Valentině Matvijenkové, šéfce Rady federace, horní komory ruského parlamentu.
Jedním z výsledků čtvrtečního jednání o Ukrajině je také rozhodnutí zrušit summit EU-Rusko a konat se nemají ani dvoustranné schůzky s Rusy na nejvyšší úrovni.
Podepsání politické části asociační dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií (foto: Twitter/HermanVanRompuy)
Komise analyzuje hospodářské sankce
Bude-li Moskva situaci na Ukrajině dále destabilizovat, sáhne EU k hospodářským sankcím. Na jejich přípravě má začít pracovat Evropská komise i členské země. „Sankce nejsou otázkou odplaty. Jsou nástrojem zahraniční politiky. Nejsou cíl sám o sobě, ale prostředek,“ řekl Van Rompuy.
Summit požádal Evropskou komisi, aby „zhodnotila právní důsledky anexe Krymu“ a navrhla v souvislosti s ním rychlé zavedení hospodářských, obchodních a finančních restrikcí, vysvětlil předseda Evropské komise José Barroso. Komise má také navíc navrhnout podobu možných sankcí vůči Rusku jako takovému a spočítat hospodářské dopady jejich různých variant, na čemž už ostatně určitou dobu neoficiálně pracuje.
Efektivní sankce budou něco stát nejen ty, vůči kterým jsou zaměřené, ale i ty, kdo je spouští. Podle francouzského prezidenta Hollandea ale Evropa „nemůže sedět na rukou“ ve chvíli, kdy čelí nelegálnímu aktu podobného rozsahu.
Mise OBSE na Ukrajině
Unie vyzvala k dohodě na vyslání mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Ukrajinu. „Pokud v příštích dnech nevznikne věrohodná mise OBSE, Evropská unie vyšle vlastní misi,“ poznamenal Van Rompuy. Sobotka řekl, že Česká republika je připravena se na misi EU podílet. Již v pondělí se situací kolem Ukrajiny bude zabývat česká Bezpečnostní rada státu. Podle německé kancléřky Angely Merkelové by mise EU měla působit na jihu a východě Ukrajiny.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop