Marie Bydžovská, Euroskop, 26.3. 2014
Americký prezident Barack Obama dnes poprvé od nástupu do úřadu v lednu 2009 navštívil sídlo institucí EU, ačkoliv s unijními představiteli se viděl už mnohokrát. Na programu jednání má vedle aktuálních otázek jako je ukrajinská krize nebo spolupráce v zahraničněpolitických záležitostech také transatlantickou dohodu o volném obchodu.
Podle Viléma Semeráka, ekonoma ekonoma z institutu CERGE-EI, by přijetí transatlantické investiční a obchodní dohody znamenalo nový start pro bližší vztahy USA a Evropy. Podobně se vyjádřil i vedoucí Katedry amerických studií Karlovy university Kryštof Kozák. „Ze symbolického hlediska se jedná o důležité posílení transatlantických vazeb, které je i pro Českou republiku výhodné,“ řekl Euroskopu.
Obchod uprostřed špehování
Jednání o ambiciózní dohodě o volném obchodu mezi EU a USA odstartovala loni v červnu. Nedlouho poté však narazila na značné překážky. Vedle rozdílných pohledů na konkrétní technické aspekty, se rozhovory na čas zadrhly po propuknutí aféry kvůli špehování americkou Národní agenturou pro bezpečnost NSA mimo jiné i v Evropě.
Evropský parlament dokonce letos v březnu schválit usnesení, v němž pohrozil, že nedá souhlas s obchodní dohodou mezi EU a USA, pokud americká Národní bezpečnostní agentura neupustí od paušálního hromadného sledování. Boj proti terorismu nemůže být nikdy důvodem k použití tajných a protizákonných hromadných sledování, zdůraznili europoslanci.
Obama, Barroso a Rompuy na schůzce v Bruselu. Americký prezident poprvé od svého zvolení navštívil instituce EU (foto: European Commision/Twitter)
Největší překážky dohody
Dohoda měla být podle původních plánů uzavřena do konce letošního roku. Podle Viléma Semeráka je však velmi nepravděpodobné, že by se vyjednavačům podařilo tento cíl splnit. Vyjednání transatlantické obchodní dohody je bezprecedentní vzhledem k tomu, že doposavad EU uzavírala především asymetrické obchodní dohody. Menší partneři byli ochotnější se evropským standardům přiblížit. V případě dvou velkých ambiciózních ekonomických celků, jakými jsou EU a USA, je podle Semeráka hledání kompromisu obzvláště obtížné.
„Největší překážkou je skloubit evropský systém přísnějších hygienických, environmentálních a bezpečnostních norem s americkým přístupem, který preferuje co nejmenší omezení výdělečných aktivit ze strany státu. Problémy jsou také v konkrétních sektorech jako je zemědělství, kde existují velké státní subvence jak v USA, tak v Evropě,“ říká Kozák.
Tisícovka měsíčně pro každou rodinu
EU a USA jsou největšími hospodářskými velmocemi na světě – společně představují přibližně polovinu světového HDP. Odráží se to i ve vzájemných obchodních a investičních tocích. Každý den si vymění zboží a služby v hodnotě 2 miliard eur. USA jsou největším vývozním trhem EU, směřuje tam 17 procent exportu EU. Od transatlantické ekonomiky se odvíjí přibližně 15 milionů pracovních míst na obou stranách oceánu.
„Nejnovější odhady ukazují, že pro EU by komplexní a ambiciózní dohoda s USA mohla znamenat celkový roční přírůstek HDP mezi 0,5 % a 1 %. Pro hospodářství EU by to ročně odpovídalo přinejmenším 86 miliardám eur dodatečných příjmů. Jinými slovy, snížením byrokratické zátěže i spotřebitelských cen by budoucí obchodní dohoda s USA přinesla každé evropské domácnosti průměrně téměř 545 eur (asi 14 800 Kč) ročně navíc,“ řekl komisař pro obchod Karl De Gucht.
„Pro Česko nicméně přinese uzavření transatlantické dohody růst pouze v řádu desetin procent HDP,“ řekl Euroskopu Semerák. Spojené státy se na českém exportu podílejí pouze malým dílem a navíc většinou za oceán z Česka směřují průmyslové produkty, které již v současnosti podléhají průměrným clům ve výši pouze 3,3 procenta. „Bude záležet na konkrétních podmínkách, které se podaří vyjednat, nelze však předpokládat, že by transatlantická dohoda měla na českou ekonomiku zásadní dopady,“ domnívá se také Kozák.
Podle Semeráka je důležitější než zrušení cel odstranění netarifních překážek obchodu. Jedná se především o rozdílné regulace a pravidla, které způsobují, že např. kuřata, jež se smí prodávat v USA, se nesmí objevit na pultech evropských obchodů.
Historie jednání o obchodní spolupráci EU-USA |
|
Uzavření tzv. transatlantického obchodního a investičního partnerství (Transatlantic Trade and Invest Partnership, TTIP), tedy zóny volného obchodu mezi oběma celky, není novou myšlenkou. Její kořeny sahají až do 90. let, kdy se začaly objevovat první plány na efektivnější propojení transatlantického obchodu. Rozhodnutí o vytvoření TTIP bylo vyústěním dlouhodobých partnerských vztahů mezi EU a USA, jemuž dodala na urgenci stávající nepříznivá ekonomická situace, stejně jako neustále rostoucí dynamika a konkurenceschopnost asijských ekonomik. Prvním výraznějším krokem k vytvoření TTIP byla Transatlantická ekonomická rada založená v roce 2007 s cílem napomoci ekonomické konvergenci na obou stranách Atlantiku. Tím vznikla oficiální platforma pro transatlantický dialog o ekonomických záležitostech mezi členy Evropské komise a vlády Spojených států. |
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop