Petr Zenkner, Euroskop, 11.4. 2014
Čtyři nejvyšší ústavní činitelé České republiky popsali na konferenci “Česko očima Evropy, Evropa očima Česka” svůj pohled na Evropskou unii. Zahraničním hostem prvního panelu byl také předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, který poté společně s premiérem Bohuslavem Sobotkou navštívil Terezín. V dalších panelech se řečníci zaměřili na problematiku vnitřního trhu EU a evropskou podporu regionálního rozvoje. Konferenci pořádal Úřad vlády.
Evropský cyklista
„Nechci se ponořit do minulosti,“ řekl prezident Miloš Zeman. Podle něj ji už nelze ovlivnit, ale pouze interpretovat nebo dezinterpretovat. „Budoucnost naopak ovlivnit můžeme,“ řekl.
Zeman přirovnal evropskou integraci k cyklistovi, který nespadne, pokud šlape na pedály. Integraci tak v jeho pohledu nejvíce narušuje zastavování. Krize byly vždy impulsem pro lepší fungování a další hlubší integraci. Zemanovi, který se netajil podporou evropského federalismu, chybí v Bruselu mezi komisaři kromě člověka odpovědného za společnou zahraniční politiku i evropský ministr obrany nebo financí.
Minimální daň
Český prezident podpořil společnou fiskální a daňovou politiku. Roli EU nevidí v určování toho, kolik mají národní státy investovat do jednotlivých resortů, ale ve funkci hlídače dluhové brzdy pro státy eurozóny. Zeman zmínil jako největší chybu Paktu stability neexistenci sankcí. Díky tomu se stal jen prázdnou deklarací.
Zeman podporuje existenci minimálních daňových sazeb pro firmy. Horní hranice by měla zůstat otevřená. “Stanovit maximální výši daňových sazeb by bylo, podle mého názoru, neprozřetelné, protože jsem vášnivým zastáncem skandinávského modelu sociálního státu a ten, jak víte, se vyznačuje vysokým daňovým zatížením,” řekl Zeman.
Se zavedením určitých minimálních daňových základů v boji proti daňovému dumpingu a daňovým rájům souhlasí i premiér Sobotka. „Určitě je to cesta, kterou musí Česká republika podporovat,” řekl.
Zastrašení Ruska
Český prezident zmínil i svůj postoj ke krizi na Ukrajině. „S jistou dávkou politického cynismu lze říci, že Krym už je ztracen,“ řekl Zeman. „Ale něco jiného je riziko řetězové reakce invazí na východní Ukrajinu,“ dodal s tím, že hrozí efekt sněhové koule do Oděsy, Podněstří nebo Moldávie.
Zeman věří, že Evropská unie má odvahu k politice „zastrašování“, aby se dějiny neopakovaly. Zeman je proti zavádění sankcí, blokád a embarga. Je však zastáncem razantní a preventivní akce. „Prevence je lepší a levnější než hašení požárů,“ prohlásil.
Evropský mír
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz zdůraznil v roce, kdy uplyne sto let od vypuknutí 1. světové války, že Evropa zažila během své historie více válek než mírových období. “Prvního května 2004 srostlo v Evropě to, co patřilo k sobě,” řekl Schulz. Jde o překonání rozdělení Evropy z vůle diktatur.
„Evropa asi není perfektní, musíme ji zlepšit. Určitě není dostatečně spravedlivá, musíme ji učinit spravedlivější. Není dostatečně demokratická, musíme ji učinit demokratičtější. Ale nic lepšího než sjednocení se Evropě v jejích dějinách nestalo,” řekl Schulz.
Solidarita a kohezní fondy
Český premiér Bohuslav Sobotka zdůraznil, že Česko vždycky politicky, hospodářsky i kulturně do Evropy patřilo. Podle Sobotky měl vstup do EU velký ekonomický význam, deset let v Unii „vedlo k celkové modernizaci Česka.“
Sobotka vnímá jako důležitý symbol evropské myšlenky solidaritu, která je společným jmenovatelem všech unijních iniciativ. Její hodnotou jsou kohezní fondy, z nichž jsme získali dvakrát více, než jsme do nich vložili. Díky vstupu do EU přišly do Česka investice a zvýšil se hospodářský růst.
Podle Sobotky Unie umožňuje Česku, aby se nerozhodovalo o něm a přitom bez něho. Česká vláda chce být ve vztahu k Unii aktivní. Národním zájmem České republiky je politicky vlivná a akceschopná EU, která je ekonomicky konkurenceschopná, zastává demokratické hodnoty a podporuje sociální soudržnost a lidskou důstojnost. Praha chce být u rozhodování a nezříká se za tato rozhodnutí odpovědnosti.
Sobotka zmínil také termín možného přijetí eura. Za reálné to považuje v roce 2020. “Ale do té doby musíme ještě zlepšit situaci v zaměstnanosti, zlepšit životní úroveň našich občanů. My do eura nemůžeme vstoupit jako chudí příbuzní,” uvedl.
Zástupci českého parlamentu
Na konferenci promluvili také předseda Senátu Milan Štěch a předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček. Podle Štěcha je realitou krize důvěry v EU, která je způsobena neschopností čelit polarizaci příjmů a únikům peněz do daňových rájů.
Hamáček se ve svém vystoupení věnoval společné zahraniční a bezpečnostní politice. Podle něj bude mít v budoucnu pro Evropu stále větší význam a musí být více jednotná. Hamáček zmínil i nezbytnost přehodnocení politiky vůči Rusku. Současný postoj „jednou ano, podruhé ne“ není efektivní. Šéf poslanců se věnoval i společným evropským výdajům na obranu, které již nejsou luxusem, ale nezbytností.
Pozitivní vize Evropy
O důvodech proč Česko vstoupilo do Evropské unie, se z hlavních českých ministrů zmínil ještě Lubomír Zaorálek. Evropa se v roce 2004 znovu konstituovala. Jako příklad toho, že je Evropská unie stále přitažlivá uvedl Zaorálek příklad studentů z kyjevského Majdanu, kteří mají dva důvody, proč má být jejich země její součástí; je to prostor, kde platí pravidla a existuje zde solidarita. Česku šlo před deseti lety o to samé.
Podobně argumentoval i politolog Jacques Rupnik. Zatímco uvnitř Evropské unie panuje rozpačitost, skepse a obavy z budoucnosti, na Balkáně a Ukrajině si uvědomíte, že Adenauerovo přirovnání o Evropě jako magnetu stále platí.
Fotogalerie
