Marie Bydžovská, Euroskop, 13.5. 2014
V Evropských volbách o hlasy voličů neusilují pouze národní politická uskupení, ale jejich prostřednictvím i celoevropské strany. Pět z nich sestavilo volební manifesty, v kterých ukazují, jaké priority chtějí v europarlamentu hájit, i jak si představují budoucnost Unie.
Slabinou manifestů celoevropských uskupení je nicméně neúplnost, protože nad mnoha otázkami nepanuje shoda napříč stranami v různých zemích, i když se hlásí ke stejnému politickému směru.
Klimatická politika
Například ačkoliv většina socialistických stran prosazuje vlastní příjmy Unie, v manifestu o nich Socialisté nemluví. Podle serveru European Voice za tím může stát nesouhlas britských Labouristů. Lidová strana zase mlčí o cílech v klimatické politice. Opět je podle týdeníku příčinou neshoda mezi jednotlivými členskými stranami.
Naopak velmi podrobně klimatickou politiku probírá program strany Zelených. Jejím cílem je reformovat systém obchodování s emisními povolenkami. Podporuje také tři závazné cíle pro klimatickou politiku do roku 2030 – 40procentní nárůst energetické účinnosti oproti roku 1990, 45procentní podíl obnovitelných zdrojů a 55procentní snížení emisí CO2. Tři závazné cíle si přejí i Socialisté. Česká republika hájí pouze jeden závazný cíl, a to snižování emisí CO2.
Do kterých celoevropských frakcí patří české strany |
ČSSD – Strana evropských socialistů ANO – zatím není v žádné ze stran, vyjednává o členství s Aliancí liberálů a demokratů pro Evropu KSČM – Strana evropské levice Top 09 – Evropská strana lidová ODS – Aliance evropských konzervativců a reformistů (manifest nevytvořila) KDU-ČSL – Evropská strana lidová Zelení – Evropská strana zelených |
zdroj: Euroskop
Reforma EU
Velké evropské strany se nevyjadřují k možnosti EU více centralizovat, shodují se však na podpoře slov, které používá Evropská komise, tedy, že „EU by měla být větší ve velkých věcech a menší v malých“. Potvrzují tím uznávaný princip, že rozhodovat by se mělo na nejnižší vhodné úrovni – o lokálních věcech na regionální, o dalších na národní a na evropské úrovni o komplexnějších otázkách, které mají přeshraniční přesah.
Největší důraz na strukturální změny v EU kladou Liberálové. Během funkčního období příštího parlamentu chtějí svolat konvent, který by měl EU vést dále v demokratickém směřování. Jsou jedinou velkou stranou, která si dala do programu jedno sídlo pro Evropský parlament.
Transatlantická obchodní dohoda
V Česku se do kampaně dostalo téma vyjednávání o transatlantické obchodní dohodě, a to skrze kandidáta ČSSD Jana Kellera, který kritizoval, že smlouva je vyjednávána tajně a vyjádřil obavy, že Američané by chtěli zamezit například pořádání farmářských trhů.
Celoevropští Socialisté stejně jako Zelení vyjádřili vůči dohodě skepsi, ale jednání přímo neodmítají. Pouze Evropská levice volá po zastavení rozhovorů. Naopak pozitivně se o připravované smlouvě vyjádřili Liberálové a Lidovci. Druhá ze zmiňovaných stran však podmiňuje dohodu „udržením vysokých standardů EU“ a „zajištěním důležitých elementů evropské identity“.
Česká republika podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka uzavření smlouvy podporuje. Podle Mládka představuje šanci, jak změnit nevýhodnou českou investiční dohodu s USA.
Finanční regulace
Socialisté, Zelení, Liberálové a Evropská levice shodně kritizují způsob, jak EU a její členské státy dohlížejí na bankovní sektor. Strana evropských socialistů si do programu vepsala cíl zastropovat výši bonusů pro bankéře a urychlit rozhodování o zavedení daně z finančních transakcí. Současně „trvá na ustavení nezávislé veřejné evropské ratingové agentury“. Podobné cíle má i evropská strana Zelených.
Dále jde ve svém programu strana Evropské levice, která tvrdí, že je nutné změnit zakládající Smlouvy EU, aby byla omezena dominance finančního sektoru. „Smlouvy EU, tak jak nyní existují, jsou postaveny na principu konkurenceschopnosti, soutěži, deregulaci a liberalizaci,“ zdůvodňují tento cíl. „Evropská centrální banka a euro jsou v exkluzivní službě finančních trhů a moc silného kapitálu zabraňuje sociálnímu pokroku v Evropě,“ dodává.
Lidová strana ve svém volebním dokumentu mluví taktéž o reformě finančnictví, ovšem uměřenějšími slovy. „Evropská strana lidová chce reformu finančních trhů, aby všechny banky v EU podléhaly stejným pravidlům, a na globální úrovni bude usilovat o lepší regulatorní rámec pro finanční trhy“.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop