Krymská krize: Kde NATO posílilo jednotky?


Lucie Priknerová, Euroskop, 14.5. 2014

Kvůli krymské krizi vzrostla „poptávka“ po posílení vazby uvnitř NATO a zajištění západní hranice s Ruskem. Posílilo nejen letecké hlídkování nad Baltským mořem, ale došlo také k vyslání lodí do Černého moře. Nejvíce aktivní je Polsko a trojice pobaltských států, které byly dříve součástí Sovětského svazu.

Oblast Baltského moře

NATO poslalo do tří pobaltských států stíhačky, protože ani jedna z těchto zemí vlastní nemá. Nad Pobaltím přelétávají patroly Velké Británie, Francie, Polska a Dánska. Do Baltského moře dopluly také čtyři lodě NATO určené k čistění oblasti od min a jedno podpůrné plavidlo. Lodě pocházejí z Belgie, Estonska, Norska a Dánska.

Estonsko

Tato země hostila vojenskou operaci NATO „Spring Storm“, která se každoročně koná už od roku 2003, tentokrát se do cvičení zapojilo 600 amerických vojáků. Americké námořnictvo zůstane v zemi až do konce roku 2014. Velká Británie letos do této mise vyslala první batalion regimentu Vévody z Lancasteru, jde o navázání už předchozí spolupráci armády s hostující zemí, protože Britové spolupracovali s estonskými vojáky už v Afghánistánu. Francie zapojila tým kybernetické bezpečnosti. Na operaci se podílela také lotyšská a litevská armáda. Do leteckého úseku operace přispěly svojí přítomností mj. také čtyři letouny RAF typu Tajfun, dva suchoje SU-22 z Polska a Belgičané obstarávající protileteckou obranu. USA vyslala 173. leteckou brigádu bojového týmu USA, která má své stálé sídlo v Itálii.

Estonsko poskytlo svoji leteckou základnu v Amari pro letouny NATO. Estonský ministr zahraničí Urmas Paet chce, aby přítomnost aliančních vojsk na této základně byla trvalá.

Dánský letoun - mise NATO
Dánský letoun F-16 jako součást mise NATO v Pobaltí (foto: NATO)

Litva

Francie poslala do polsko-litevského regionu osm bojových letounů. K pobřeží Litvy navíc dorazila skupina lodí NATO. Země se také zúčastnila operace „Spring Storm“, v rámci níž hostila 150 výsadkářů. Litva plánuje spolu s Polskem a Ukrajinou vytvořit samostatnou vojenskou brigádu založenou na bilaterální spolupráci. Co se týká politického postoje, tak Litva se spolu s Lucemburskem a Švédskem stala jednou ze tří zemí, které uznaly právo ukrajinské vlády zasáhnout silou proti proruským separatistům.

Lotyšsko

V rámci připravenosti NATO na začátku května 2014 v Lotyšsku přistálo devět lodí, které vyrazily z německého přístavu Kiel a zastavily se v Polsku a v Litvě. Lotyšsko přijalo také 150 vojáků operace „Spring Storm“. Lotyšská premiérka Laimtoda Straujumová agentuře Bloomberg sdělila, že by byla ráda, kdyby přítomnost amerických vojáků v její vlasti byla trvalá.

Polsko

Polsko přijalo na konci dubna 2014 150 vojáků v rámci operace „Spring Storm“ ještě předtím, než byly další jednotky rozmísťovány do Pobaltí. Kanada posílila NATO tím, že na polskou základnu vyslala šest stíhaček CF-18. V rámci květnového vojenského cvičení „Orzel Alert“ pak bylo vyčleněno zhruba 50 vojenských jednotek z třetí Kanadské divize sídlící v Edmontonu. V květnu 2014 se vody nedaleko Kdyně staly místem záchranného ponorkového cvičení „Dynamic Monarch 2014“. Toto cvičení je největší svého druhu na světě a probíhá každé tři roky.

Polský ministr zahraničí Radek Sikorski požádal rovněž o rozmístění „dvou těžkých brigád“ obrněné pěchoty na polském území. Každá brigáda má asi 5000 vojáků.

Černomořská oblast


Rumunsko

NATO poslalo do oblasti hlídací letouny AWACS. V oblasti hlídkuje také šest kanadských letounů typu CF-18. Během února a března 2014 se v Černém moři konalo bojové cvičení, do kterého se kromě rumunského a bulharského námořnictva zapojila také americká fregata Taylor. V oblasti operují ještě další dvě lodi- Dupuy de Lome a Cook, která se stala součástí incidentu z 12. dubna 2014, kdy v její blízkosti prolétával ruský letoun Su-24 Fencer.

Moldávie, Arménie, Ázerbajdžán

Po anexi Krymu panovala obava, že Rusko může připojit také moldavské Podněstří. V reakci na to Moldávie posílila hraniční kontroly. NATO plánuje otevřít si úřad v Moldávii, v Ázerbajdžánu chce zahájit projekty, které by posílily energetickou bezpečnost v souvislosti s dodávkami ropy a zemního plynu z Kaspického moře. V Arménii by se Aliance chtěla zaměřit na vojenský výcvik.

Autor: Lucie Priknerová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality