Marie Bydžovská, Euroskop, 15.5. 2014
V Evropské unii se objevuje strach z příliš silného eura. Nyní i nejvážnější kandidát na příštího předsedu Komise Jean-Claude Juncker přidal ke svým volebním slibům, že se postará o oslabení společné měny. Umožnit mu to mají pravidla Lisabonské smlouvy.
„Kdybych byl předsedou Komise a kdyby se euro stalo příliš silné, neváhal bych ministrům financí eurozóny navrhnout k úvaze přijetí všeobecných směrnic pro směnný kurz,“ řekl Juncker, jehož citovala agentura Reuters.
Juncker poznamenal, že Lisabonská smlouva ministrům financí umožňuje stanovit „obecné směrnice pro politiku směnného kurzu“ na základě doporučení Evropské komise nebo Evropské centrální banky (ECB). Článek 219 Smlouvy ale stanoví, že taková směrnice nesmí ohrozit plnění primárního cíle ECB, jímž je udržování cenové stability.
Euro je na prahu. Další posilování bude bolet
Od zavedení eura v roce 1999 EU tuto možnost nepoužila, kurz zcela volně kolísal a ECB opakovaně ujišťovala, že na kurz eura svou politikou necílí. Hodnota eura se v patnáctileté historii jednotné měny pohyboval od minima 0,8225 amerického dolaru v roce 2000 po maximum 1,6037 USD v roce 2008.
Nyní se euro pohybuje kolem 1,37 USD a v poslední době se dostal k blízkosti hranice 1,40 USD, kterou někteří činitelé EU soukromě označují za „práh bolesti“. Euro posílilo za poslední rok proti dolaru o více než pět procent, což podkopává evropský vývoz a konkurenceschopnost, ale i ziskovost evropských firem v době, kdy se eurozóna dostává z dlouhé recese.
Kurzu eura si stále více všímá i Evropská centrální banka, která vyjadřuje obavy z jeho vlivu na další pokles už tak nízké inflace. Na čtvrtečním zasedání Rady guvernérů ECB její šéf Mario Draghi naznačil, že opatření na podporu ekonomiky banka připravuje pro červnové zasedání. Podle zdrojů Reuters chystá ECB snížení všech úrokových sazeb, což by vyvinulo tlak na pokles eura.
Paříž proti Berlínu
Oslabení měny je značně kontroverzním krokem, jak ukázaly i reakce na listopadovou intervenci České národní banky. Proto ani všechny členské státy eurozóny se v názoru na tento krok neshodnou.
Proti sobě stojí hned dvě největší země. Hlavním zastáncem je Francie, která silné euro považuje za příčinu svých hospodářských problémů. Její ministr hospodářství Arnaud Montebourg ECB vyzval, aby v zájmu oslabení eura přikročila k nestandardně uvolněné měnové politice, jakou uskutečňuje centrální banka v USA. Snahy Paříže ovlivňovat kurz eura a kroky ECB naopak odmítl mluvčí německé vlády.
Kdo vybere hlavu Komise?
Není ani jisté, že Junckerovi se podaří dostat do čela evropské exekutivy. Evropská strana lidová, která jej nominovala, sice v posledních průzkumech před volbami do Evropského parlamentu vede. Neznamená to však automaticky, že i když vyhraje, bude o šéfovi Komise rozhodovat.
Lisabonská smlouva stanovuje, že lídři členských států by měli při výběru hlavy Komise vzít v úvahu výsledky evropských voleb. Stále však budou šéfa Komise vybírat zástupci členských států.
Formálně by o něm měli rozhodnout na summitu Evropské rady konaném 26. a 27. června. Již dva dny po skončení voleb do Evropského parlamentu se však sejdou hlavy států EU na neformální večeři v Bruselu, kde mají zhodnotit právě výsledky evropských voleb a pokusit se shodnout na kandidátovi, který bude mít šanci získat většinu hlasů mezi zástupci členských států v Evropské radě i mezi evropskými poslanci.
Po výběru kandidáta předsedy vlád a prezidenty států EU musí hlavu Komise schválit štrasburský parlament. Mělo by k tomu dojít na plenárním shromáždění v polovině července.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop