Zahradil pro Euroskop k volbám do EP


Euroskop, 15.5. 2014

Po kandidátovi nejsilnější vládní strany Janu Kellerovi představujeme lídra nejsilnější české strany v končícím Evropském parlamentu. Euroskopu odpovídal lídr kandidátky Jan Zahradil z ODS.

Jaké priority chcete v Evropském parlamentu prosazovat?

Budeme i nadále usilovat o návrat myšlenky svobodného hospodářského prostoru bez nadbytečných regulací, přebujelé byrokracie a zbytečného rozhazování peněz daňových poplatníků. Odmítáme nesmyslné klimatické závazky, které ohrožují evropský průmysl. Budeme podporovat jediné sídlo Evropského parlamentu a urychlené dobudování vnitřního trhu Unie. Nepodpoříme žádné další předávání pravomocí členských států na úroveň EU. To není výraz odporu vůči Unii, ale naopak realistická snaha zabránit situaci, kdy by se EU hroutila pod vlastními problémy, které plynou z překotné integrace.


Proč právě Vy byste se měl stát poslancem Evropského parlamentu?

Zatím dvakrát jsem od voličů dostal důvěru, i jako ODS jsme dosáhli řady úspěchů a nerad bych odcházel od rozdělané práce. Jako parlamentní zpravodaj jsem například vyjednával dohodu o volném obchodu s Jižní Koreou a rád bych do konce letošního roku uzavřel i jednání o stejné dohodě s Vietnamem. Máme také připravené konkrétní návrhy na úspory v unijním rozpočtu a chci dál pokračovat v kampani za jediné sídlo Evropského parlamentu, aby konečně skončil nesmyslný stěhovací cirkus mezi Bruselem a Štrasburkem. Přál bych si co možná nejsilnější zastoupení ODS v Evropském parlamentu také proto, že současná česká vláda začíná podnikat některé nezvratné kroky směrem k eurozóně, což představuje pro Českou republiku značné riziko.


S kým byste v Evropském parlamentu za žádných okolností nespolupracovali?

ODS v minulém volebním období iniciovala pravidelné schůzky všech českých europoslanců, na nichž jsme se snažili hledat společné zájmy. V tom bychom chtěli pokračovat. Tak jako dosud jsme připraveni vyjednávat a budovat koalice, abychom dostáli svým slibům a efektivně hájili zájmy České republiky. Velice obtížně si naopak dovedu představit spolupráci se stranami, které nejsou členy hlavního proudu a mají hodně extrémní rétoriku.


Čeho byste v Evropském parlamentu svojí aktivitou chtěli v ideálním případě dosáhnout?

Kromě výše zmíněných politických priorit bych byl rád, kdyby se naší frakci Evropských konzervativců a reformistů podařilo stát se v Evropském parlamentu třetí nejsilnější frakcí. Zní to ambiciózně, ale šanci máme. V rámci mainstreamu evropské politiky představujeme jedinou nefederalistickou skupinu, jejíž kritika zbrklého postupu evropské integrace a koncept reformy EU má šanci oslovit širokou veřejnost.


Jaké jsou národní zájmy ČR v EU?

EU musí dodržovat platná pravidla a nezasahovat tam, kde nemá provomoci. Chceme, aby se EU zaměřovala jen na oblasti, kde je to smysluplné. A za třetí je nutné, aby byl v Evropě dokončen vnitřní trh bez bariér.


Jste pro vstup ČR do eurozóny? Pokud ano, kdy a za jakých podmínek?

V tuto chvíli nemá cenu o nějakém termínu hovořit. Řada nových protikrizových opatření v eurozóně na mě zatím působí spíš dojmem vyhánění četra ďáblem – jako např. splácení a záruky za cizí dluhy, na něž by mimochodem Česká republika musela v okamžiku přijetí eura přispět 350 miliardami korun. Zkrátka eurozóna se v posledních letech dramaticky proměnila a na stole je řada opatření, o kterých zatím nevíme, jak budou fungovat a jestli náhodou nevzniká jakási transferová unie, kdy budou prosperující státy posílat své peníze těm méně úspěšným a zadluženým. Co ale víme jistě je, že vstup do eurozóny přinese skokové zdražení a ztrátu schopnosti reagovat na globální výkyvy jinak, než vnitřní devalvací, která například v Lotyšsku technicky vzato zafungovala, ale za cenu obrovského poklesu životní úrovně a odchodu desetiny aktivní populace za prací do zahraničí. Osobně si myslím, že euro je čistě politický projekt, jehož slabiny jsme nyní mohli sledovat v přímém přenosu, a že pro Českou republiku není výhodné zbavovat se koruny.


Jak by podle Vás měla EU vypadat na konci volebního období, tedy v roce 2019?

Konec příštího volebního období bude poznamenán vyjednání o víceletém finančním rámci. Přál bych si vidět na stole moderní rozpočet, který se soustředí na oblasti s vysokou přidanou hodnotou, typicky na vědu a výzkum. Bruselské elity přestanou proti vůli občanů budovat evropský superstát a nárůst evropské legislativy se poprvé v historii zastaví nebo alespoň zpomalí. Členské státy budou s pomocí EU propojené energovody a zdroje energie budou diverzifikované tak, abychom se nemuseli obávat o energetickou bezpečnost kontinentu. Samozřejmostí by také mělo být jediné sídlo Evropského parlamentu.

Jan Zahradil

V letech 1990- 1992 byl poslancem Federálního shromáždění. Od roku 1998 působil jako poslanec Parlamentu ČR. V roce 2001 se stal prvním místopředsedou ODS, v letech 2002-2004 pak prvním místopředsedou ODS. Od roku 2004 je poslancem Evropského parlamentu. Je členem Výboru pro mezinárodní obchod a Delegace ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Turecko. 8. března 2011 získal (s mandátem do konce roku 2011) funkci předsedy evropské frakce Evropští konzervativci a reformisté.

Priority ODS

Strana bojuje proti přijetí eura. Chce, aby se k této otázce vyjádřili občané v referendu. Strana nechce, aby kvůli platbám na podporu obnovitelných zdrojů energií byly navyšovány ceny energií pro firmy a domácnosti. ODS je proti zasedání Evropského parlamentu na dvou různých místech – v Bruselu a ve Štrasburku. ODS nechce, aby nadměrná evropská byrokracie zatěžovala firmy. Strana ale vidí budoucnost ČR i nadále v Evropské unii.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality