Dohoda EU-Japonsko: Kolik přinese?


Jan Mareček, Euroskop, 16.5. 2014

Evropský parlament v dubnu schválil doporučení Výboru pro zahraniční věci, který podporuje jednání o vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a Japonskem. Materiál nyní čeká na schválení Rady, Komise a Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Klíčové v otázce pokračování v jednání však bude rozhodnutí samotných členských států EU, které je naplánováno na 23. května.

Dohoda v číslech

Evropská unie je třetím největším japonským obchodním partnerem. V roce 2012 si obě strany vyměnili zboží za necelých 120 miliard eur, dalších 40 miliard eur připadlo na služby.

Podle studie „Assessment of Barriers to Trade and Investment Between the EU and Japan”, která byla podkladem pro rozhodování Rady, může evropský export do Japonska vzrůst o 28,7 až 43,4 miliard eur. Nejvíce by z obchodní dohody těžil chemický průmysl (hlavně výrobci kosmetiky a léků), dále potravinářský a automobilový průmysl. Unijní HDP by se mohl zvýšit o 0,6 až 0,8 %, podle studie by vzniklo přibližně 400 tisíc nových pracovních míst.

Ani Japonsko by neprodělalo. Růst exportů do EU by se měl pohybovat v rozmezí 35,3 až 53,8 miliard eur. S velkým náskokem by export táhl japonský automobilový průmysl, v menší míře pak chemickým průmysl, výroba strojů a vývoz kovů.

Liberalizace obchodu mezi EU a Japonskem by podle studie neměla mít dopad na třetí země. U hlavních obchodních partnerů ukazuje velmi nízké poklesy v řádu setin procent (např. Čína, Jižní Korea, USA), nebo dokonce dopady pozitivní (např. Rusko, Mexiko, Kanada).

Proč se začalo jednat?

Brusel i Tokio tlačí k dohodě vytrvalý pětiletý pokles ve vzájemné obchodní výměně, který oba ekonomičtí hráči zaznamenali v letech 2006 až 2010. Meziročně se jednalo zhruba o 0,6 % v případě vývozů z EU, resp. 3,2 % u japonských exportérů, zatímco hodnoty globálního exportu (tedy vývoz do ostatních zemí světa) vykazovaly u obou aktérů více než 3% růst.

Tento podprůměrný výkon ve vzájemném obchodu a investicích vedl ke ztrátám konkurenceschopnosti, poklesu produktivity, růstu cen a snižování mezd. Pokles postihl de facto všechny skupiny – zaměstnavatele, zaměstnance i spotřebitele. Podle studií a konzultací Evropské komise byl hlavním důvodem poklesu souběh existence tarifních a netarifních bariér obchodu.

Kdy se začalo jednat?

Vzájemné ekonomické vztahy do značné míry rámovaly Summit EU-Japonsko, který proběhl v květnu 2011 v Bruselu. Představitelé obou stran se zde shodli na přijetí komplexní dohody o volném obchodu a hospodářském partnerství (FTA). Během roku intenzivních rozhovorů byla hotova agenda pro vyjednávání. Rozhovory oficiálně začaly 25. března 2013 na setkání předsedy Komise José Manuela Barrosa, předsedy Evropské rady Hermana van Rompuye a japonského premiéra Shinza Abe.

Do konce roku 2013 proběhly v rámci pracovních skupin celkem tři kola jednání. Diskutovalo se o odstranění tarifních a netarifních překážek (cla, regulace, kvóty), přístupu na trh, nebo všeobecných pravidlech obchodu mezi EU a Japonskem. Ve hře je při jednáních i možnost účasti evropských firem na japonských veřejných zakázkách, sanitární a fytosanitární opatření, ochrana duševního vlastnictví, ochrana investic, řešení obchodních sporů a další.

Auta mohou dohodu zhatit

Nejvíce problematická se ukazuje oblast automobilového průmyslu, kde se projevuje zejména strach evropských firem z přívalu japonských vozů. Za dílčí úspěch lze považovat uzavření dohody o zavedení společných bezpečnostních a ekologických norem, které by měly vstoupit v platnost nejpozději v roce 2016.

„Pokud se nyní bavíme o zrušení dovozních kvót pro Japonsko, nasaďme si přilby“, řekl v narážce na možné přívaly japonských automobilů Fiat Chrysler CEO Sergio Marchionne v březnu 2014 na autosalonu v Ženevě. Evropští výrobci automobilů argumentují zejména tím, že přijetí obchodní dohody v aktuální podobě by jednostranně zvýhodnilo japonské vývozce, neboť se nevztahuje recipročně i na evropské exportéry.

V této souvislosti se Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) – sdružující všechny automobilové producenty v Evropě – rozhodla vyzvat vlády EU k prosazení dvou klíčových požadavků. Japonsko by mělo v první řadě přijmout mezinárodní bezpečnostní a ekologické normy, kterými je vázána i EU, namísto trvání na normách vlastních. Za druhé by pak mělo Japonsko upustit od daňového zvýhodňování výrobců malých motorů, což má podle ACEA již nyní znemožňovat evropským výrobcům vstup na přibližně 40 % japonského trhu osobních automobilů.

Další kola jednání tak budou evropské automobilky nepochybně bedlivě sledovat. V loňském roce se v EU prodalo 11,85 milionu vozů.

Cesta k přijetí Obchodní dohody EU-Japonsko

2006 – 2010

Idea vzniku dohody vlivem poklesu v obchodní výměně

Brusel, 2011

Summit EU-Japonsko

Brusel, 2013

Oficiální zahájení jednání (25. března 2013)

2011 – 2013

Tři kola jednání

Štrasburk, 2014

Evropský parlament schvaluje návrh na zintenzivnění jednání

zdroj: Euroskop

Autor: Jan Mareček, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality