16.05.2014
čtk
Země visegrádské čtyřky by měly posílit spolupráci v obranné politice. Český premiér Bohuslav Sobotka to ve čtvrtek řekl na bratislavské mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec. Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen na stejné akci vyzval středoevropské země, aby zastavily pokles ve výdajích na obranu. Jejich rozpočty postavil do kontrastu s Ruskem, jehož výdaje na obranu v posledních letech podle Rasmussena rostly každoročně o deset procent. Polský premiér Donald Tusk se vyjádřil pro větší přítomnost jednotek NATO ve státech na východní hranici aliance.
Za pilíř bezpečnosti středoevropského regionu Sobotka považuje Severoatlantickou alianci. Některé státy se však podle něj v minulosti soustředily spíše na zahraniční mise a nevěnovaly dostatečnou pozornost zajištění teritoriální obrany. Výdaje na obranu klesaly také v Česku, připustil Sobotka. Dění na Ukrajině přitom dokazuje, že bezpečnostní situace v Evropě se může rychle měnit, doplnil.
Státy V4 by měly podle dosavadních záměrů do roku 2016 vytvořit společné vojenské uskupení o síle 3000 až 4000 vojáků. Sobotka jako vizi do budoucna zmínil také společné provozování vojenské techniky, výcvik, vzdělávání a nákupy. „Efektivní spolupráci si lze těžko představit bez společných cvičení,“ řekl Sobotka. Podle českého premiéra není nutné, aby ve všech oblastech vždy spolupracovaly všechny čtyři země, stačí, když se spojí jednotlivé státy podle konkrétních potřeb a okolností.
České výdaje na obranu klesly v letech 2008 až 2013 o 23 procent, což je podle Sobotky v rámci aliance jeden z nejstrmějších propadů. Vláda se pokusí v rozpočtu na rok 2015 tento pokles zastavit, uvedl Sobotka. Zároveň je podle něj nutné zvyšovat efektivitu. K úsporám v minulých letech sáhlo také Slovensko, které ale podle premiéra Roberta Fica nevidí možnost, jak v tuto chvíli obranný rozpočet znovu zvýšit. Fico prý Rasmussenovi během jednání řekl, že slovům šéfa NATO rozumí, zvyšování výdajů na obranu je však kvůli snaze o pokles rozpočtového schodku „na Slovensku velmi citlivé téma“. Podobně jako Česko tak Slovensko zůstává pod dvouprocentním podílem na výdajích, který od členských zemí očekává NATO.
Rasmussen v reakci na dění na Ukrajině uvedl, že NATO je připravené přijmout seriózní, dlouhodobá opatření. Alianční jednotky by podle něj měly být lépe připravené a flexibilnější než dříve, cílem je utrácet méně peněz za personál a více za vybavení, schopnosti a výcvik. Ukrajinská krize jasně ukázala, že by členské země měly do obrany investovat více a že „každý člen aliance by měl přispět svým dílem k naší společné bezpečnosti“, uvedl šéf aliance. Rusko se podle něj snaží vytvořit novou sféru vlivu, přepisuje pravidla a nedodržuje vlastní závazky.
O bezpečnosti ve střední Evropě hovořil na konferenci také polský premiér Tusk. Vyslovil se pro posílení přítomnosti jednotek NATO v Pobaltí, Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a na Slovensku. Pokud nebudeme schopní zvýšit přítomnost NATO ve střední Evropě, bude se solidarita omezovat jen na prohlášení, zdůraznil Tusk. Fico zmínil, že nejsou na místě žádné pochybnosti o závazcích z kolektivní obrany.
Maďarský premiér Viktor Orbán na konferenci prohlásil, že EU dělá pro bezpečnost ve vztahu k Rusku málo a vedle silnější přítomnosti jednotek NATO u východních hranic unie by se měla zaměřit na větší rozmanitost zdrojů energie. Evropští politici ale podle Orbána selhávají v některých projektech, jako byl například neuskutečněný plynovod Nabucco, který podle něj EU nechala zcela v rukou byznysmenů. „Nabucco byl jediný projekt, který mohl diverzifikovat (zdroje energie), ale nestalo se tak,“ řekl Orbán.
Česká Poslanecká sněmovna ve středu odhlasovala, že ČR pokládá členství v Severoatlantické alianci za základní pilíř své bezpečnostní politiky a je připravena plnit všechny své závazky. Ministr obrany Martin Stropnický deklaraci navrhl v reakci na úterní kritiku zejména od pravicové opozice kvůli jeho interview pro agenturu Reuters. Ministr se v něm vyjádřil skepticky k možnosti rozmístění jednotek aliance na českém území, a to s ohledem na historickou zkušenost s rozmístěním sovětských vojáků v někdejším Československu po roce 1968.
Autor: Euroskop
