Marie Bydžovská, Euroskop, 20.5. 2014
Členství v Evropské unii přineslo České republice 3,1 bilionu korun. K tomuto výsledku dospěla studie zpracovaná skupinou ekonomů pro Úřad vlády, kterou v pondělí představili dva z jejích autorů – Aleš Chmelař a Petr Zahradník.
„Debata o Evropské unii je v České republice velmi emocionální. Naším cílem je nastartovat diskuzi, která bude založena na konkrétních datech a reálném vyhodnocení přínosů a dopadů našeho členství v EU,“ uvedl při představení studie státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Celou studii si můžete stáhnou na Euroskopu v rubrice 10 let v EU.
(Ne)viditelné přínosy EU
Chmelař přirovnal Evropskou unii k „technikům letového provozu. „Vidíme ji jen v situaci, kdy selhává, neuvědomujeme si, že tvoří dlouhodobou součást naší ekonomiky,“ řekl. Největší přínos EU podle něj není ten, který je nejviditelnější, tedy 333,4 miliard korun, které ČR získala jako tzv. čistou pozici z rozpočtu EU.
Důležitější byla podle Chmelaře zvýšená ekonomická aktivita české ekonomiky, kterou členství v osmadvacítce podpořilo. Pokud by se ČR nestala členem EU, rostla by každý rok o 1,1 procenta pomaleji. Celkově ČR díky vstupu do EU získala 3,1 bilionů korun, včetně předstupních fondů.
Zasloužil se o to přístup na společný trh EU, kam směřuje 80 procent českého exportu, ale také vyšší jistota pro investory či možnost volného pohybu po celé EU bez hraničních kontrol.
Nástrahy „norské“ cesty
Materiál se zabývá i alternativními scénáři, například podobnou cestou jako zvolilo Norsko, které není členem EU, ale má přístup na vnitřní trh.
Pokud by ČR zvolila „norskou cestu“, neznamenalo by to, že by v naší zemi neplatili často kritizované evropské regulace. S tímto přístupem na vnitřní trh EU je spojeno přejímání legislativy EU bez možnosti její tvorbu ovlivňovat a přístup na vnitřní trh není nikdy „zdarma“, upozorňuje dokument.
„Norsko a další státy tzv. Evropského hospodářského prostoru nemají právo účastnit se a hlasovat o pravidlech vnitřního trhu v Radě EU a jednání ovlivňují podobně jako firmy pouze z pozice lobbistů,“ dodává.
Česká republika by také přišla o 333,4 miliard korun, které stát utržil na přímých platbách z EU. Dominantní složku v rámci této čisté pozice ČR sehrávaly příjmy pocházející z uskutečňování kohezní politiky EU, které v loňském roce představovaly 73,5 % celkových příjmů ČR. Téměř čtvrtinu příjmů tvořily prostředky spojené s realizací společné zemědělské politiky EU.
Díky těmto penězům mohlo například vzniknout 72 tisíc nových pracovních míst nebo 2000 kilometrů silnic a bylo zrekonstruováno 175 památek.
V Eurozóně o 290 miliard více
Naopak cesta hlubší integrace formou účasti ČR v eurozóně by české ekonomice podle autorů analýzy přinesla každoročně 26 až 60 miliard korun navíc. Kdyby Česká republika vstoupila do eurozóny jako Slovensko, mohly kumulované úspory od roku 2009 dosáhnout 290 miliard korun.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop