05.06.2014
čtk
Česká republika stále neplní některé z podmínek nutných pro případné přijetí společné evropské měny. Ve zprávě o připraveností zemí EU na euro to uvedla Evropská komise. Česko není součástí systému směnných kurzů označovaného jako ERM II, v němž musí země být před zavedením eura nejméně dva roky. Dokument poukazuje také na to, že české zákony týkající se centrální banky a její nezávislosti nejsou plně v souladu s evropským právem.
Česká neúčast v mechanismu směnných kurzů umožňuje plovoucí směnný režim, a tedy intervence centrální banky (ČNB), uvedla komise. Zpráva připomíná, že ČNB se loni v listopadu rozhodla intervenovat, aby oslabila korunu. Výsledkem byl rychlý pohyb kurzu z méně než 26 Kč na více než 27 Kč za euro, na počátku letošního roku pak byl kurz přibližně 27,40 Kč za euro. „Ve dvou letech před hodnocením koruna ztratila proti euru skoro 11 procent,“ uvádí zpráva.
Zpráva komise o připravenosti na euro se letos týkala osmi zemí. Kromě České republiky také Bulharska, Chorvatska, Maďarska, Polska, Rumunska, Švédska a Litvy. Litva jako jediná takzvané maastrichtské podmínky splňuje a eurem by měla – v případě souhlasu unijních zemí – začít platit od 1. ledna 2015. Bude tak devatenáctou unijní zemí, která společnou měnu přijme.
Konvergenční zprávu ve středu v Bruselu, s jasným důrazem na rozhodnutí o Litvě, prezentoval eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky Olli Rehn. Připomněl, že z ostatních posuzovaných členů si jen Rumunsko stanovilo datum, kdy by chtělo euro přijmout, a to na rok 2019. Rehn si myslí, že stanovení takového data se pro ekonomiku dotčené země může stát katalyzátorem hospodářských reforem.
Také vstup do mechanismu směnných kurzů, v němž například právě Česká republika chybí, byl podle Rehna pro země přínosný. Eurokomisař v této souvislosti zmínil právě Dánsko, které v ERM II je a euro jako takové se přitom zavést nechystá.
Autor: Euroskop
