Lucie Priknerová, Euroskop, 11.6. 2014
Praha hostí do 15. června projekt European Space Expo pořádaný Evropskou komisí. Jedná se o putovní výstavu a doprovodný program, na kterém vystoupí řada zahraničních i českých odborníků na vesmír a satelitní komunikace a navigace. K vidění je např. model satelitu Galileo a interaktivní hologram zemské atmosféry tzv. OmniGlobe. Ten je založený na promítání povrchu Země pomocí HD projektorů za využití technologie, která zajišťuje ostrý kontrast barev. European Space Expo v Praze doprovází konferenci European Space Solutions 2014.
Galileo má vydělat 90 miliard eur
Po celé Evropě už European Space Expo vidělo 400 tisíc návštěvníků ve 20 městech. Jeho primárním cílem je seznámit veřejnost s několika unijními vesmírnými projekty, především pak s navigačním systémem Galileo, známým jako „evropská GPS“. Pro Českou republiku je Galileo významný i tím, že jeho správní budova sídlí v Praze.
V rámci systému Galileo má být do vesmíru vysláno 30 satelitů, v současnosti jsou ve vzduchu čtyři z nich. Instalace celého systému probíhá ve dvou fázích. Jako první přišla na řadu mise dvou experimentálních satelitů (v letech 2005 a 2008), které měly testovat, jestli technologie odolá vnějším podmínkám a jaké vlastnosti má samotného prostředí, ve kterém by se měl celý set satelitů pohybovat, tedy tzv. střední zemské orbity (MEO), v ní se měřila mj. přítomnost radiace. Samotná instalace systému pak začala vypuštěním prvních dvou operačních satelitů v říjnu 2011, druhé dva čekalo vyslání v říjnu 2012. Satelity se pohybují ve výšce 23 222 km nad zemským povrchem.
Pohled na stan European Space Expo před pražským Rudolfinem (foto: Český kosmický portál)
Galileo nemá sloužit pouze veřejnosti, ale i záchranářským účelům a dva kódované signály také vládám. Nedílnou součástí systému je pak možnost využití ke komerčním účelům. EU má zájem o propagaci projektu už proto, že by během prvních 20 let měl do evropské ekonomiky přispět až 90 miliardami eur.
Na letošním Expu v Praze se mohli návštěvníci dozvědět, jak satelitní navigace pomáhá záchranářům v České republice nebo jak se využívá v železniční dopravě a v letectví. Praktické informace pak následovaly v přednášce o tom, jakou roli hraje systém Galileo v běžném životě lidí. Dalším tématem pak byla bezpečnost a možnosti IT systémů v horských oblastech.
EGNOS ohlídá krávy bez ohrady
European Geostationary Navigation Overlay Service (EGNOS) je evropský systém využívající služeb GPS, jehož data zpřesňuje. EGNOS obsahuje tři geostacionární družice nad Evropou a další pozemní stanice. Funguje jak pro veřejnost, tak v případě krizových situací a pro komerční účely. Lidé mohou využívat lokačních schopností systému s přesností na tři metry i v mobilních aplikacích. EGNOS se používá např. v rybářství nebo v zemědělství.
Na European Space Expo se mohou lidé dozvědět o některých způsobech využití těchto navigačních systémů. Díky přesnosti EGNOSu mají např. energetické firmy zmapovanou vlastní infrastrukturní síť ropovodů, plynovodů a elektrických rozvodů. Přesná data také mají v budoucnu sloužit k přehledu o množství kilometrů, které řidič urazí bez nehod, a tím pádem poskytnou cenné informace, které by mohly využívat pojišťovací společnosti. EGNOS i Galileo by se ale mohly uplatnit i v tak bizarní záležitosti, jakou je hlídání dobytka. Mohly by totiž nahradit elektrické ohradníky. V případě, že by zvířata překročila určitou vymezenou plochu, mohl by jim navigační systém zahřát obojek a upozornit je, aby se vrátila. Kromě toho může EGNOS Galileo sloužit k přesnějšímu mapování hranic polí, navádění traktorů a managementu v oblasti výsadby a postřiků plodin. Díky těmto a dalším výdobytkům může farmář vlastnící farmu o 1000 hektarech ročně ušetřit až přes 12 tisíc eur na palivu a snížených emisích.
Copernicus mapuje skvrny v moři
Třetím systémem, který se na European Space Expo představí, je program Copernicus pro společnost. The European Earth Observation Programme Copernicus je systém, který shromažďuje data z různých senzorů na souši, ve vodě i ve vzduchu. Koordinuje data z cca 30 satelitů a svou činnost má rozdělenou jednak na monitoring různých povrchů pomocí skupiny satelitů Sentinel, jednak na další přídavné mise.
Copernicus má široké spektrum využití. V současnosti využívá pouze satelitních snímků, v budoucnu by měl čerpat ještě z aplikací monitoringu moří. Teď pomáhá při mapování olejových skvrn na moři, v budoucnu by dokonce mohl tuto detekci provádět v reálném čase a vystopovat její původ. Copernicus dostane také bezpečnostní úkoly např. kooperaci na ochraně hranic EU nebo bude poskytovat data při záchraně ilegálních imigrantů- trosečníků. Copernicus spolupracuje s Evropskou službou pro vnější činnost, které předává geoprostorová data, a tím plní svou úlohu např. při řešení humanitárních krizí.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop