Petr Zenkner, Euroskop, 18.6. 2014
Evropská unie se snaží působit jako prostředník ve vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou o dodávkách zemního plynu. Podle eurokomisaře pro energetiku Günthera Oettingera může k novému kolu rozhovorů dojít do poloviny července.
„Teď je červen a čas nás netlačí. Plynu v zásobnících je dostatek a spotřeba je malá,“ prohlásil Oettinger, který chce letních měsíců využít k vyřešení cenového problému. Kyjev nyní ruský plyn životně nepotřebuje. Ukrajina má v zásobnících asi 12 miliard kubíků, což ji vystačí na celé léto. Loni činila celková ukrajinská spotřeba 50 miliard krychlových metrů.
Spor o cenu plynu
Rusko v pondělí zastavilo dodávky plynu na Ukrajinu a chce, aby Kyjev platil za plyn předem. Hlavní spor se vede o dlužné pohledávky a cenu plynu, kterou Ukrajinci platí nejvyšší v Evropě. Ukrajina neodmítá úhradu dlužných částek, ale chce změnit vysokou cenu za plyn.
Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger působí jako prostředním v jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem. (foto: Audiovisual service EU)
Ukrajina v jednáních zmiňuje cenu 268,5 dolaru za tisíc krychlových metrů, kterou loni dohodl exprezident Viktor Janukovyč. Její součástí bylo i zrušení vývozních cel ve výši 100 dolarů a další stodolarová sleva za pronájem sevastopolské základny ruské Černomořské flotile. Ta pro Moskvu po okupaci Krymu „náhle“ přestala platit. Rusko rovněž odmítlo dohodnuté zrušení cel. Cena se tak vyšplhala na 485 dolarů.
Ruský Gazprom později navrhl škrtnout vývozní clo, a snížil cenu na 385 dolarů. Podle Ukrajinců ho ale může kdykoli znovu zavést. Kyjev chce dosáhnout nižší smluvní ceny pevně zakotvené v kontraktu.
Ukrajinský Naftogaz nabídl, že bude po dobu 18 měsíců platit 326 dolarů, než bude nová cena sjednána. S tím Rusko nesouhlasilo. EU navrhla kompromisní cenu 385 dolarů v zimním období, což je obvyklá cena v Evropě. V létě by podle návrhu EU Ukrajina platila 300 dolarů. Ani tento návrh neprošel.
Kyjev tvrdí, že je schopen dohodnout reverzní dodávky z Evropy za 350 nebo i 320 dolarů za tisíc kubíků. Evropská unie se k těmto cenám nechce vyjadřovat s tím, že jde o obchodní jednání mezi Ukrajinou a příslušnými evropskými firmami.
Spor o dlužné pohledávky
Ukrajina dluží ruskému Gazpromu miliardy dolarů za duben a květen, kdy přestala platit Janukovyčem sjednaná cena. EU navrhuje, aby Ukrajina splatila miliardu a zbytek ve splátkách do konce roku. Rusko s tím nesouhlasí. Před uzavřením kohoutků požadovalo Rusko alespoň splátku ve výši 1,95 miliardy. Kyjev podmiňuje splácení dluhů dohodou o definitivní vývozní ceně.
Obě strany ženou spor i k arbitrážnímu soudu ve Stockholmu. Ruský Gazprom žaluje Ukrajinu kvůli splátce dluhu ve výši 4,5 miliardy dolarů (podle EU jde o 3,8 miliardy). Ukrajinský Naftogaz zasetvrdí, že Gazpromem od roku 2010 dodával Ukrajině plyn za neoprávněně vysokou cenu. Přeplatek činí podle ukrajinských míst 6 miliard dolarů.
Česko je připraveno
Dřívější spory mezi Ruskem a Ukrajinou v letech 2006 a 2009 vedly k omezení dodávek do západní Evropy. Nyní plyn proudí stabilně. „Eustream nezaregistroval na kompresorové stanici Velké Kapušany žádný pokles objemu plynu mířícího do Evropské unie z východu,“ uvedla na svých internetových stránkách firma, která zajišťuje tranzit ruského plynu přes Slovensko.
Česko je na případné komplikace spojené s přerušením dodávek plynu připraveno. V podzemních zásobnících na území ČR je plyn na více než tři měsíce. V případě problémů lze zajistit dodávky také plynovodem Nord Stream (po dně Baltského moře a přes Německo) nebo plynovodem Jamal, který vede Běloruskem a Polskem. Energetická bezpečnost republiky se po poslední plynové „válce“ posílila také výstavbou plynovodu Gazela na česko-německé hranici a plynového interkonektoru Storck na česko-polské hranici.
Česko je rovněž součástí plánů na severo-jižní propojení plynárenských sítí ve střední Evropě a jejich napojení na budované terminály na zkapalnělý plyn v baltském a jaderském moři.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop