Marie Bydžovská, Euroskop, 3. 7. 2014
Britský premiér David Cameron ostře bojoval proti nominaci Jeana-Clauda Junckera do čela Evropské komise. Poté, co se za lucemburského expremiéra na summitu konaném 26. a 27. června postavilo 26 hlav států a vlád zemí EU, je nanejvýš pravděpodobné, že se Juncker od listopadu chopí vedení bruselské administrativy. Co to bude znamenat pro vztahy Británie s EU?
Davidu Cameronovi se na evropském summitu podařilo získat na svou stranu pouze maďarského premiéra Viktora Orbána, ačkoliv se po vítězství Evropské strany lidové (EPP) ve volbách do europarlamentu zdálo, že se proti jejímu kandidátovi na předsedu Komise postaví i nizozemský a švédský premiér. Po jistou dobu se dokonce spekulovalo, že ani německá kancléřka Merkelová není z představy Junckera v čele důležité instituce EU nadšená. Cameron však podporu svých protějšků ze severoevropských zemí neudržel.
Komentátoři i politici před hlasováním naznačovali, že Cameronova izolace při rozhodování o šéfovi Komise může přiblížit Británii zase o krok blíž k odchodu z EU. Německý deník Die Welt o něm psal dokonce jako o „nejosamělejším muži Evropy“ a britské The Times označili jeho jednání za „diplomatické selhání“.
Boj o domácí voliče
Jinou paralelu použil při komentování sporu o Junckera londýnský korespondent listu Frankfurter Allgemeine Zeitung. Britského premiéra označil za Dona Quichota evropské politiky, kterého „většina Britů vidí jako hrdinu, i když se vrátí domu poražený“.
Německý konzervativní list se v odhadu, že Cameronův předem ztracený boj mu získá body na domácí půdě, trefil naprosto přesně. Podle průzkumu deníků the Mail a the Sun se jeho Toryům podařilo za týden, v kterém se evropský summit konal, poskočit o pět procent a předběhnout s 33 procenty preferencí labouristy, kteří by získali 31 procent hlasů, pokud by se nyní konaly parlamentní volby.
A vzrostl i počet Britů, kteří by v referendu hlasovali pro opuštění EU. Nedělník the Mail on Sunday udává, že odchod z EU v průzkumu podpořilo 47 procent dotázaných, zatímco opačně by se rozhodlo jen 39 procent.
Ve stínu hrozby, že by Británie mohla odejít z Unie, řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble pro list Financial Times, že „Evropská unie bez Británie je naprosto nepřijatelná a nepředstavitelná“. „Musíme udělat všechno proto, aby se zájmy a postoje Velké Británie dostatečně uchytily v evropské politice,“ dodal.
Britský premiér David Cameron při příchodu na jednání Evropské rady. Zdroj: Evropská rada
Prohra neznamená konec snah o reformu EU
Současně se i Cameron nechal slyšet, že jeho prohra při rozhodování o předsedovi Komise neznamená budoucí izolaci Británie. „Výsledky nešly naším směrem. Jean-Claude Juncker byl nominován na příštího předsedu Evropské komise a my s ním budeme spolupracovat,“ řekl. Stejně tak je podle něj chybou dovozovat, že prohra při hlasování znamená konec jeho snahám o nové vyjednání vztahů mezi EU a Británií.
Dva dny po skončení summitu britský premiér Junckerovi telefonicky gratuloval. „Diskutovali, jak spolupracovat na tom, aby EU byla konkurenceschopnější a flexibilnější. Premiér přivítal Junckerův slib, že najde férovou dohodu pro Británii,“ řekla Cameronova tisková mluvčí.
A dokonce i v závěrech zmiňovaného summitu se objevily formulace, které indikují ústupky přáním Britů. Například poukaz na to, že koncept „stále těsnější unie“ nemůže být aplikován na všechny členské státy stejně. Také procedura výběru předsedy Komise by podle nich měla být znovu zvážena.
Každopádně ještě nejsou rozdány všechny karty. 16. července se v Bruselu opět sejdou lídři členských států, aby rokovali o rozdělení dalších důležitých postů – předsedy Evropské rady a Vysokého představitele pro zahraniční politiku, tedy de facto ministra zahraničí EU. Důležité bude i rozdělení zbylých portfolií v Evropské komisi. Británie dala najevo, že má zájem o významný ekonomický post, pravděpodobně vnitřní trh. Jeho zisk by mohl Londýnu zajistit vliv na agendu, která je pro něj zásadní.
Autor: Euroskop