Petr Zenkner, Euroskop, 30.7. 2014
Politická dohoda o hospodářských sankcích vůči Rusku je na světě. Diplomaté států Evropské unie se na nich dohodli na úterní schůzce v Bruselu.
Rusko překročilo meze
„Nelegální anexe území a záměrná destabilizace sousední suverénní země nemohou být v Evropě ve 21. století přijaty,“ uvádí se v prohlášení. Podle českého velvyslance při EU Martina Povejšila dospěla unie k závěru, že Rusko v posledních měsících učinilo několik bezprecedentních kroků, které se vymykají platným normám chování států v rámci mezinárodního společenství.
„EU dospěla k přesvědčení, že je potřeba vyvodit určité důsledky. Svou měrou k tomu samozřejmě přispělo sestřelení civilního letadla nad východní Ukrajinou. Do velké míry to změnilo atmosféru uvnitř Evropské unie,“ řekl Povejšil.
Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky Rusko nevyužilo možnosti přestat po sestřelení malajsijského letounu zásobovat povstalce těžkými zbraněmi a hledat důsledně mírové řešení krize na východní Ukrajině. „Ani po této tragické události, která si vyžádala velké množství nevinných civilních obětí, není na ruské straně vidět ochota začít s Ukrajinou jednat o snížení napětí,“ řekl premiér.
Rovnoměrné dopady na členské státy
Sankce mají platit prozatím rok, do tří měsíců je Evropská unie zhodnotí, především ale s ohledem na kvalitu a přesnost jejich nynějšího právního podložení. Zřejmě začnou platit ve čtvrtek. EU předpokládá, že přijatá opatření se budou posilovat či zmírňovat podle ruské reakce.
„Je teď na ruském vedení, aby se rozhodlo, zda chce jít cestou zmírnění konfliktu a spolupráce. Evropské sankce mohou být revidovány, ale možné jsou naopak i další kroky,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkelová.
Podobně se vyjádřil i Bohuslav Sobotka. „Ani pro Evropskou unii, ani pro Rusko není do budoucna výhodné, abychom se dostali do vleklé obchodní války a aby na východní hranici Ukrajiny vyrostla nějaká nová hospodářská či politická železná opona,“ řekl.
Sankce mají být „vykalibrované“, aby v souhrnu zasáhly členské země EU v zásadě podobně tvrdým způsobem. Ani dopad na Rusko přitom nebude okamžitý, první důsledky by mohla Moskva pocítit zřejmě nejdříve na přelomu letošního a příštího roku, odhadují diplomaté.
Sankce EU proti Rusku. Na co se zaměří? |
|
Přijaté sankce se konkrétně zaměřují na oblasti:
Omezení se vztahuje na obchodování s dluhopisy, akciemi, které mají splatnost vyšší než 90 dní a byly vydány významnými ruskými finančními institucemi založenými v Rusku, kde má stát podíl minimálně 50 %, jedná se o pět bank.
Zákaz obchodování se zbraněmi do/z Ruska, a to i v případě, že uvedené zboží nepochází z území členských států EU. Sankce se nevztahují na případy dodávek náhradních dílů a servisu nezbytného pro údržbu již existující výzbroje v EU.
Zakázáno je obchodování se zbožím dvojího užití určeného pro vojenské využití v Rusku či vojenskému koncovému uživateli v Rusku, a to i v případě, že uvedené zboží nepochází z území členských států EU. Zákaz se nevztahuje na civilní dodávky zboží, ani na zboží určené smíšenému příjemci.
Možný zákaz vývozu technologií určených pro hlubinný průzkum a těžbu ropy, arktický průzkum a těžbu ropy či projekty těžby ropy z břidlic v Rusku. O autorizaci k vývozu bude rozhodovat příslušný orgán státní správy. |
Zdroj: Úřad vlády
Česká vláda během vyjednávání úspěšně prosazovala, aby sankce nedopadly na obchod s civilním zbožím a týkaly se pouze vojenských dodávek. Vzhledem k tomu, že Česká republika se ve vztahu s Ruskem soustředí primárně na civilní dodávky, nově dohodnuté sankce nebudou mít žádný zásadní vliv na českou ekonomiku.
Český vývoz do Ruska se od začátku roku 2014 podílel na celkových exportních číslech 3,1 procenty. Třetinu vývozu do Ruska tvoří neelektrické stroje, přístroje, motory, čerpadla, počítače, dalších 25 procent připadá na auta, traktory a kola. Poslední větší položkou (12 procent) jsou elektrické stroje, přístroje, motory, rádia, televize apod.
95 lidí, 33 firem, 23 miliard
Podle serveru EUobserver mohou sankce způsobit Rusku již letos ztrátu 23 miliard eur, což představuje 1,5 procenta HDP. Příští rok mohou škody dosáhnout 75 miliard eur, což by představovalo ztrátu 4,8 procenta HDP. The Economist odhadl možné škody až na bilion dolarů.
Evropská komise očekává, že EU kvůli ruským odvetným opatřením přijde letos o 40 miliard eur, což odpovídá 0,3 procenta HDP „osmadvacítky“, a příští rok o 50 miliard eur.
Podle diplomatických zdrojů mají sankce citelně zasáhnout ruskou ekonomiku i konkrétní ruské podnikatele blízké Kremlu. Omezení se mají týkat přístupu na finanční trhy, obchodu se zbraněmi a dodávek vyspělých technologií pro ropný průmysl. Zasáhnout mají i obchod se zbožím dvojího určení pro civilní i vojenský sektor.
Unijní sankce se také přímo dotknou 95 lidí a 23 firem. Do již existujícího seznamu byli zařazeni čtyři ruští oligarchové blízcí Putinovi, kteří těží z anexe ukrajinského Krymu nebo podněcují destabilizaci východu Ukrajiny. Aktualizovaný seznam se objeví v úředním věstníku EU, který má vyjít ve středu večer.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop