Ladislav Havelka, Euroskop, 1.8. 2014
Výroba zbraní je neoddělitelnou součástí evropského průmyslu a výrazně přispívá k bezpečnosti nejen evropských zemí. Podle údajů z roku 2012 byl celkový obrat v obranném průmyslu EU ve výši 96 miliard eur.
Čtvrtina zbraní je z Evropy
Výroba zbraní přímo zaměstnává 400 000 lidí a dále nepřímo vytváří 960 000 pracovních míst. V celosvětovém měřítku zbraně vyrobené v EU zaujímají více jak čtvrtinu trhu. Statistiky institutu SIPRI uvádí mezi deseti největšími světovými exportéry pět evropských zemí – Německo, Francii, Velkou Británii, Španělsko a Itálii. Ty měly v letech 2009-2013 podíl na celosvětovém exportu v celkové výši 22 %.
Mezi nejdůležitější zákazníky evropských zbrojovek patří kromě domácích ozbrojených složek země Blízkého východu (Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie), Spojené státy americké a země jihovýchodní Asie (Indie, Singapur, Jižní Korea). Hlavním vývozním artiklem jsou letadla a vrtulníky, dále pak tanky a obrněná vozidla, námořní lodě nebo vojenská munice. Nelze opomenout ani ruční zbraně nebo náhradní díly k již dříve dodaným zbraním. Velký význam má i vývoz zboží tzv. dvojího užití.
Německo: evropský zbrojař č. 1
Evropským premiantem ve výrobě a exportu zbraní je Německo. I když za posledních 5 let klesl německý zbrojní vývoz zhruba o 24%, stále Německo drží pozici světového exportéra číslo tři. Náš západní soused je největším světovým vývozcem ponorek, do konce roku 2013 mělo objednávky na neuvěřitelných 23 kusů. Německo je dále významným světovým producentem tanků, po Rusku druhým největším. Dále nelze opomenout obrněná vozidla, námořní a letecké prostředky nebo ruční zbraně. Zákazníky německých zbrojovek nalezneme po celém světě – od Jižní Ameriky přes Evropu, Afriku, Blízký východ až po jihovýchodní Asii a Austrálii.
Druhým největším evropským producentem zbraní je Francie. Ta během nedávné krize utrpěla ztrátu exportu ve výši 30 %, čímž se posunula na pozici světové pětky. Na čtvrté místo ji předskočila Čína. Podobně jako Německo má Francie zákazníky po celém světě. Důležitým artiklem jsou vrtulníky, letouny, námořní prostředky nebo dělostřelecké systémy.
Naopak kdo si z největších evropských producentů polepšil, jsou Itálie, Španělsko a nepatrně i Velká Británie. Itálie je významným producentem letadel, vrtulníků a námořních děl, Španělsko pak transportních letadel. Velká Británie vyváží zejména letecké, dělostřelecké či námořní prostředky.
Eurofighter Typhoon je jedním z úspěšnějších projektů evropské spolupráce. Je založen na dlouhotrvající spolupráci Itálie, Německa, Španělska a Velké Británie. Celkem se na projektu podílí přes 400 společností a více než 100 000 pracovníků z celé Evropy. (zdroj: eurofighter.com)
Export ovlivnil Irák a Afghánistán
Nelichotivý je ovšem trend ve vývoji exportu evropské zbrojní produkce. Ačkoliv ve světě během pěti let vzrostl objem prodávaných zbraní o 14 procent a do budoucna se odhaduje další růst, evropští zbrojaři zatím nedokázali na vzniklou situaci uspokojivě zareagovat. Snížená poptávka od evropských armád způsobená omezenými výdaji na obranu, postupné stahování sil z Iráku a Afghánistánu a rostoucí konkurence z rozvíjejících se zemí způsobují postupnou ztrátu v neprospěch dalších světových hráčů (Spojené státy americké, Rusko a Čína).
Oproti předchozímu pětiletému období klesl export největších evropských producentů o 5 procentních bodů. Omezené příjmy z prodeje se pak dlouhodobě mohu projevit v omezení investic do vývoje nových systémů a tím pádem pokračujícím propadem výroby a exportu.
Další problém pro evropský zbrojní průmysl pramení z dosud přílišné provázanosti s jednotlivými státy. Protěžování domácích zbrojovek a různé formy podpory domácích výrobců vedou k neefektivitě výroby a produkci podobných zbraní.
Evropské zbrojovky pak kvůli podobným produktům často mezi sebou na trzích soupeří (např. stíhací letouny Eurofighter, Rafale a Gripen) a oslabují se navzájem. Kromě toho se odhaduje, že v EU je až 30 % zbrojních výrobních kapacit nadbytečných, což má za následek o 30-40 % vyšší koncovou cenu. Tím se evropské zbraně stávají méně konkurenceschopnými v porovnání s ostatními světovými hráči.
Strategie pro obranný průmysl
Zmiňovaných problémů si všímá i Evropská komise. Obranný průmysl je pro EU důležitý nejen kvůli svým technickým a ekonomickým aspektům, je ale také jedním ze základních pilířů společné bezpečnostní a obranné politiky.
Komise v červnu 2013 vydala sdělení „Směrem ke konkurenceschopnějšímu a účinnějšímu odvětví obrany a bezpečnosti.“ Navrhuje posílit vzájemnou spolupráci při výrobě a omezit současnou duplikaci některých projektů, posílit výzkum a vývoj vlastních technologií, které se do EU dovážejí, nebo provázat více civilní a vojenský výzkum.
V současnosti se uvažuje např. o vývoji a následné výrobě ryze evropského bezpilotního letounu. O projekt mají zájem Francie, Německo, Itálie, Velká Británie a další, bohužel jednotlivé státy nejsou schopny se dohodnout na konkrétní podobě a podílu jednotlivých zbrojovek. Opět tak vzniká několik konkurenčních projektů navzdory proklamované potřeby úzké spolupráce.
Autor: Ladislav Havelka, Euroskop