Institucionální záležitosti v červenci 2014

06.08.2014
Euroskop

SRM byl finálně přijat, Čtyři noví komisaři jmenováni do dosluhující Barrosovy Komise, Rada stvrdila vstup Litvy do eurozóny

SRM byl finálně přijat

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení problémů úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení problémů a jednotného fondu pro řešení problémů bank a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (KOM(2013)520)

Rada přijala 14. 7. 2014 nařízení, které ukotvuje jednotný mechanismus pro řešení problému bank v eurozóně.

Pozadí

SRM je mechanismus s centralizovanou radou s rozhodovacími pravomocemi a fond pro řešení problémů bank. Díky tomu bude rozhodnutí zemí o postupu při řešení problémů přijato koordinovaně a účinně, s minimálním negativním dopadem na finanční stabilitu a reputaci bank. Cílem je zajistit řádné řešení úpadků bank bez využití peněz daňových poplatníků tím, že se do záchrany zapojí předně akcionáři a věřitelé (v souladu se směrnicí BBRD) banky a speciálně vytvořený fond financovaný samotnými bankami. SRM bude doplňovat jednotný mechanismus dohledu (SSM) nad úvěrovými institucemi v eurozóně (více v příspěvku „EP schválil svůj mandát k SRM“, Institucionální záležitosti v únoru 2014).

Klíčové a sporné body

Nejprve bude zřízena rada SRM s rozsáhlými pravomocemi při nápravě krachu bank. Na základě oznámení ECB jako supervizora, že je banka v potížích (nebo z vlastního podnětu po oznámení ECB), rada příjme plán na řešení problémů banky. Při tom určí využití nástrojů a fondu pro řešení problémů (SRF). Plán vstoupí v platnost 24 hod. od schválení rady, 12 hodin poté Komise může navrhnout Radě své námitky. Rada SRM bude odpovědná za řešení problémů přeshraničních bank a těch pod přímým dohledem ECB (tedy v SSM), zatímco národní orgány budou odpovědné za všechny ostatní banky.

Rada se bude skládat z předsedy, 4 plnohodnotných členů (jmenováni na základě zásluh, dovedností, znalostí o bankovnictví a finančních záležitostí a zkušeností v oblasti dohledu nad finančním trhem a regulaci, a to v otevřeném výběrovém řízení) a zástupců vnitrostátních orgánů z participujících zemí. Bude funkční od 1. 1. 2015, pravomoci získá přesně o rok později. ECB a Komise jmenují své stálé pozorovatele. Rada bude zasedat v plénu nebo ve výkonném formátu. Většina návrhů rozhodnutí bude připravena právě výkonnou složkou Rady (předseda + jmenovaní členové + zástupci ze zemí, jichž se rozhodnutí týká). Plénum bude rozhodovat o případech, které vyžadují více než 5 mld. € kapitálu ze SRF. Pokud celková částka poskytnuta z fondu během 12 měsíců dosáhne 5 mld. €, plénum bude odpovědné za posouzení žádosti o využití nástrojů řešení problémů (zejm. SRF). Rozhodnutí o využití financí ze SRF nad tuto částku bude vyžadovat souhlas prosté většiny členů pléna, kteří tvoří alespoň 30 % příspěvků SRF.

Plénum bude odpovědné rovněž za povolení půjčit či získat mimořádné ex-post příspěvky z/do SRF. V prvních 8 letech utváření fondu (než se SRF zcela naplní) souhlas vyžaduje 2/3 všech členů rady, kteří reprezentují alespoň 50 % příspěvků (po naplnění 2/3 a 30 %).

Země, které jsou součástí bankovní unie, budou sdílet SRF na řešení krizových situací v hodnotě 55 mld. € (cca 1 % pojištěných vkladů v EU) a ten se bude postupně naplňovat v následujících osmi letech. Výše příspěvku každé banky se vypočítá jako poměr výše pasiv vzhledem k celkovým pasivům všech zúčastněných bank (mimo vlastní prostředky a pojištěné vklady). Členské státy již také podepsaly mezivládní dohodu o převodu a vzájemnosti příspěvků do SRF. Podle této dohody budou příspěvky bank, vybrané nejprve na národní úrovni, převedeny do SRF během 8letého přechodného období (40 % v roce prvním, 20 % v druhém a dále pak rovným dílem dalších 6 let).

Další předpokládaný vývoj

Nařízení bude plně platné od 1. 1. 2016 a mezivládní dohoda tehdy, až jí schválí členské země účastnící se SSM/SRM představující 90 % vážených hlasů.

Odkazy

Čtyři noví komisaři jmenováni do dosluhující Barrosovy Komise

Rada zvolila 17. 7. 2014 čtyři nové členy Barrosovy Komise náhradou za komisaře, kteří byli zvoleni do EP v květnových evropských volbách.

Pozadí

Podle čl. 246 SEU nelze kumulovat funkci eurokomisaře a poslance EP. V okamžiku, kdy je komisař zvolen do funkce europoslance, musí být nahrazen novým komisařem EU.

Barrosova Komise prošla personální změnou již v roce 2012, kdy byl nucen odstoupit John Dalli z Malty kvůli lobbistické aféře s tabákovým průmyslem a vyšetřování evropským orgánem OLAF. Nahradil ho Tonio Borg. J. Dalli obvinil v tomto měsíci José Manuela Barrosa u Soudního dvora EU z šikany kvůli nucenému odstoupení z Komise.

Do EP kandidovalo celkem sedm komisařů, z nichž čtyři čerpali kvůli volební kampani neplacenou dovolenou. V mezidobí přejali jejich portfolia zbývající členové kolegia Komise.

Klíčové a sporné body

Na základě výsledků voleb se členy EP stanou čtyři dnes už bývalí komisaři: Oli Rehn z Finska (hospodářské a měnové záležitosti a euro), Janusz Lewandowski z Polska (finanční plánování a rozpočet), Antonio Tajani z Itálie (průmysl a podnikání) a Viviane Redingová z Lucemburska (spravedlnost, základní práva a občanství). O finském eurokomisaři se přitom mluvilo jako o kandidátu i do dalšího funkčního období.

Nahrazeni budou zástupci ze svých zemí: Jyrki Katainenem, Jackem Dominikem, Ferdinando Nelli Ferocim a Martine Reichertsovou. I tito kandidáti museli postoupit tzv. grilování, byť budou svoje funkce vykonávat pouze několik měsíců.

Do EP byl zvolen i slovenský zástupce v Komisi Mario Ševčovič. Kvůli ambici slovenské vlády nominovat ho i do nového složení Komise pro období 2014-2020, však do této funkce nenastoupil. Stejný krok učinil i do EP zvolený belgický eurokomisař Karel de Gucht.

Další předpokládaný vývoj

Mandát Barrosovy Komise končí k 31. 10. 2014. Nového předsedu Komise Jeana-Clauda Junckera EP zvolil 15. 7. 2014. V současnosti se dokončuje výběr kandidátů, kteří předstoupí před EP v rámci tzv. grilování.

Odkazy

Rada stvrdila vstup Litvy do eurozóny

Proposal for a Council regulation amending Regulation (EC) No 974/98 as regards the introduction of the euro in Lithuania and on a proposal for a Council regulation amending Regulation (EC) No 2866/98 as regards the conversion rate to the euro for Lithuania (COM(2014)447)

Rada 23. 7. 2014 přijala rozhodnutí o rozšíření eurozóny o nového člena, což znamená, že v eurozóně bude 19 členských států od 1. 1. 2015.

Pozadí

Z pohledu Litvy opožděný vstup k 1. 1. 2015 odpovídá plánu zavedení eura, který litevská vláda přijala 26. 6. 2013 poté, co se jí nepodařilo vstoupit do eurozóny k 1. 1. 2007 po negativním stanovisku Komise z 16. 5. 2006 ve zprávě o konvergenci v Litvě.

Přijetí rozhodnutí Rady předcházelo projednání věci Evropskou radou 27. 6. 2014, která potvrdila splnění veškerých přijatých závazků. Po obdržení kladného názoru od ECB 14. 7. 2014 vyjádřil svůj souhlas s rozšířením eurozóny i EP, který 16. 7. 2014 rezoluci schválil jasnou většinou.

Klíčové a sporné body

Tímto rozhodnutím se eurozóna od příštího roku rozšíří na 19 členů a společnou měnou tak bude platit i poslední ze tří pobaltských zemí, která naváže na vstup Estonska (2011) a Lotyšska (2014). Evropské bankovky a mince budou v oběhu od 1. 1. 2015 a nahradí dosavadní měnu, Litevský litas (LTL), ve směnném kurzu 3,45280 litas za €. Přijatý směnný kurz odpovídá jeho současné hodnotě v rámci evropského mechanizmu směnných kurzů (ERM II). Spolu se zavedením společné měny budou litevské banky spadat pod kontrolu ECB. Vzhledem k obavám občanů ze zdražení kvůli zavedení eura bude muset obchodníci až do poloviny roku 2015 uvádět nové i původní ceny.

Předpokládaný další vývoj

Před vlastním zavedením společné měny bude muset Litva připravit hladký průběh zavedení společné měny do volného oběhu. Součástí příprav je i probíhající osvětová kampaň. Od 1. 12. 2014 budou moci občané v bankovních domech a poštovních úřadech získat startovací balíčky mincí v hodnotě 11, 59 €, kterých bude připraveno na 900 tisíc. Pro obchodníky se připravují obdobné balíčky ve vyšší nominální hodnotě. Litevská národní banka bude poskytovat bez jakýchkoliv poplatků a v neomezené lhůtě výměnu starého oběživa.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality