Lucie Priknerová, Euroskop, 6.8. 2014
Vyjádření budoucího šéfa Evropské komise Jean-Claude Junckera se stalo součástí kampaně kolem skotského referenda o nezávislosti, které se uskuteční 18. září.
Juncker mluvil 15. července při projevu před europoslanci obecně o rozšiřování Unie v minulých letech. Jeho slova se ale nečekaně dostala do debaty o skotské budoucnosti.
„V průběhu příštích pěti let žádný nový členský stát do EU nepřistoupí… Je těžké si představit, že by některé z kandidátských států, se kterými jednáme, včas splnil všechna přístupová kritéria“, řekl tehdy ještě kandidát na šéfa Evropské komise.
Juncker pro i proti
Junckerova slova si po svém vyložili jak skotský premiér Alex Salmond, tak britský premiér David Cameron. Salmond zahrnul média vyjádřeními, jak je pro Skotsko vynikající, že se do čela Komise dostal právě Juncker, třeba proto, že se k referendu o skotské nezávislosti odmítl vyjádřit. Salmond také vyzdvihoval jeho lucemburskou národnost jako příkladu vlivu malých států na chod Evropské unie.
„Fakt, že pan Juncker byl premiérem Lucemburska – nejmenšího státu EU s populací jako má město Edinburg – poněkud poráží argument, že všechny velké úkoly dostávají velké země“, citoval Salmonda deník Telegraph. Skotsko má něco málo přes 5 milionů obyvatel a patřilo by v EU k těm menším státům.
Junckerova výroku o rozšiřování se okamžitě chytil i David Cameron. „Je to významný okamžik, kdy správný vážený gentleman Jean-Claude Juncker řekl celistvě něco, s čím z celého srdce souhlasím,“ citoval britského premiéra list Herald Scotland.
Skotsko a vstup do EU
Potom ale přišel další zvrat, když Juncker odmítl, že by jeho výrok o možné „stopce“ pro rozšiřování Unie mířil na Skotsko. To přidalo vodu na mlýn skotských nacionalistů. „Kampaň Ne (=kampaň proti nezávislosti Skotska – pozn.red.) je vinna pokřivováním výroků nově zvoleného předsedy Evropské komise,“ prohlásila pro the Independent skotská vicepremiérka Nicola Sturgeonová.
„Pro EU a jiné členské státy by to bylo mnohem složitější, kdyby Skotsko muselo opustit a vyvázat se z něčeho, čeho bylo součástí 40 let. Nechtěli by takto narušit jednotný trh“, citoval server Scotsman profesora Michaela Kinga z univerzity v Aberdeenu.
Ačkoliv skotští nacionalisté chtějí, aby jejich země zůstala v EU i po případném vyhlášení nezávislosti, popisuje John Kerr z Centra pro evropskou reformu těžkosti, které mohou Skotům „návrat“ zkomplikovat. Přístup nové členské země musí schválit všech 28 států, což může trvat dlouhou dobu. Mnohé z nich navíc mají dlouhodobě negativní postoj k separatismu kvůli Kosovu nebo Katalánsku.
Diskuse o možnosti členství v EU pro případně nezávislé Skotsko ale zatím spíše než o skutečném postoji Evropské unie nebo Jean-Claude Junckera svědčí o tom, že se informační boj před skotským referendem rozjíždí naplno.
Podle posledního výzkumu agentury Ipsos Mori je nyní pro nezávislost Skotska 40 procent jeho obyvatel, což je o čtyři procentní body více než v červnu. Pro zachování Velké Británie je 54 procent voličů, 7 procent lidí s volebním právem stále nemá jasno.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop