06.08.2014
Euroskop
Účetní dvůr: Komise špatně řídila decoupling v SZP, Komise chce bojovat s nekalými praktikami potravinových řetězců
Účetní dvůr: Komise špatně řídila decoupling v SZP
Zvláštní zpráva: „Řídila Komise začleňování podpory vázané na produkci do režimu jednotné platby účinně? (08/14)
Účetní dvůr EU 9. 7. 2014 zveřejnil zvláštní zprávu, která kritizuje Komisi za její nedostatečný dohled nad procesem oddělení dotací SZP od produkce (tzv. decoupling).
Pozadí
Proces oddělení přímých plateb od výše produkce byl zahájen již v 90. letech v souvislosti s tzv. MacSharryho reformou SZP. Na ni navázala v roce 2003 Fischlerova reforma zavádějící tzv. jednotnou platbu na farmu. Cílem reformních opatření bylo snížení zemědělské nadprodukce EU, která výrazně zatěžovala rozpočet EU a naopak podpora tržní orientace zemědělců v EU. K tomuto procesu měla výrazně přispět další ze série reforem SZP v roce 2008, označovaná jako Health check. Právě tato reforma rozšířila režim jednotné platby i do dalších zemědělských odvětví.
Doposud je systém jednotné platby (Single payment scheme, SPS) aplikován v 18 členských státech. V roce 2015 ho nahradí nový režim základní platby, kde budou ovšem rovněž uplatňovány platební nároky zemědělců a členské státy ho budou moci propojit se stávajícím režimem.
Klíčové a sporné body
Zpráva Účetního dvora s názvem „Řídila Komise začleňování podpory vázané na produkci do režimu jednotné platby účinně?“ vystavil Komisi kritice za její nedostačující řízení a kontrolu procesu výměry platebních nároků zemědělských podniků, kterou provádí členské státy EU.
Dle Účetního dvora nejasná prováděcí pravidla Komise způsobila, že Komise členským státům nezabránila ve volném přiznávání a výpočtům nároků na přímé platby SZP, které tak vedly k nedodržování zásad EU. Komise nevyužila svůj mandát pro zajištění toho, aby byly finanční prostředky EU vynakládány dle platných a jednotných kritérií v členských státech, stejně jako nenastavila dostatečně kvalitní kontrolní rámec srovnatelný ve všech členských státech. Ani její dozorující činnost nad orgány členských států nevedla k tomu, aby byly dodržovány vymezené stropy, případně odstraněny nedostatky ze strany členských států.
V letech 2010-2012 se přitom jednalo o částku 4,2 mld. €, které členské státy v rámci zemědělské podpory rozdělily. Přestože mají výplatu přímých plateb v gesci členské státy, konečná odpovědnost leží na orgánech Komise.
Předpokládaný další vývoj
Vyměřování plateb SPS může kvůli možné provázanosti s novým režimem zemědělské podpory od roku 2015 ovlivnit budoucí platby zemědělců až do konce roku 2021. Účetní dvůr proto předložil Komisi doporučení v oblasti vypracování jasných pokynů, jejich vynucování a nápravu chyb.
Odkazy
- Zvláštní zpráva: „Řídila Komise začleňování podpory vázané na produkci do režimu jednotné platby účinně? (08/14)
- Komise řádně nedohlížela na oddělování podpory EU pro zemědělce od produkce, které bylo schváleno při kontrole stavu reformy SZP v roce 2008, konstatují auditoři EU
Komise chce bojovat s nekalými praktikami potravinových řetězců
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Boj proti nekalým obchodním praktikám mezi podniky v rámci potravinového řetězce (KOM(2014)472)
Komise vydala 15. 7. 2014 sdělení, které obsahuje doporučení pro členské státy, které mají zabránit nekalým obchodním praktikám velkým subjektům v dodavatelském řetězci na úkor maloobchodníků a malých výrobců potravin.
Pozadí
Jedná se o pokračování aktivit EU ve prospěch ochrany spotřebitelů a malých a středních podniků na jednotném trhu EU. V lednu 2013 Komise přijala akční plán pro maloobchod společně se zelenou knihou o nekalých obchodních praktikách v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového i nepotravinového zboží. Aktuální sdělení navazuje na výstupy veřejné konzultace, kterou Komise vzápětí vyhlásila.
Výsledkem bylo v září 2013 i vytvoření tzv. iniciativy dodavatelského řetězce, která shromažďuje zainteresované subjekty z potravinářského odvětví. Jedná se o dobrovolné samoregulační seskupení, které přijalo kodexy správných zásad vertikálních obchodních vazeb v tomto sektoru.
Klíčové a sporné body
Komise uvádí jako příklady nekalých obchodních praktik: (1) vyhýbání se písemným podmínkám obchodního vztahu, (2) zpětné jednostranné změny cen produktů, (3) bezdůvodné a neúměrné přenášení rizika na jednu stranu, (4) úmyslné přerušování plánovaných dodávek za účelem zisku neoprávněných výhod či (5) jednostranné rozvázání obchodního vztahu bez ohlášení a objektivního důvodu.
Komise vyzývá členy dodavatelského řetězce k zapojení do iniciativy dodavatelského řetězce (a jejích národních platforem) a přijetí dobrovolných kodexů chování. Zároveň podporuje větší zapojení SMEs do iniciativy.
Další předpokládaný vývoj
Komise předkládá k diskusi návrh na zavedení minimálních standardů prosazujících právní předpisy v celé EU.
Odkazy
- Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Boj proti nekalým obchodním praktikám mezi podniky v rámci potravinového řetězce (KOM(2014)472)
- The Supply Chain Initiative
- Komise přijala evropský akční plán pro maloobchod a zahajuje konzultace o nekalých obchodních praktikách
- Evropská komise chce řešit nekalé praktiky v potravinovém dodavatelském řetězci