Lucie Priknerová, Euroskop, 20.8. 2014
„Nemyslím si, že by byl program Erasmus v existenčním ohrožení, byl tam trochu deficit, ale členské státy většinou rozdíly dorovnaly“, řekl loni v prosinci mluvčí Evropské komise pro vzdělávání Dennis Abbott.
Abbott odpověděl na dotaz Francouzky Marie v pořadu U-talk televize Euronews, která se zajímala o dřívější finanční problémy programu.
Finanční krize Erasmus zasáhla v roce 2012 kvůli rozdílům v rozpočtu EU navrženém Evropskou komisí a konečným rozpočtem dohodnutým členskými státy a Evropským parlamentem. Pro Erasmus to znamenalo nejistotu, která úplně zmizela až o rok později, kdy europoslanci programu přiklepli dalších 6 miliard eur. Nástupnický program Erasmus+ má pro roky 2014-2020 k dispozici 14,7 miliard eur.
Nejoblíbenější je Španělsko
Od roku 1987 vyjely díky programu Erasmus do zahraničí zhruba tři miliony studentů a učitelů. Ve školním roce 2012/2013 to bylo rekordních 270 tisíc lidí. Králem hostitelských zemí bylo Španělsko, které si pro studium vybralo přes 40 tisíc studentů.
Ze španělských universit si studenti oblíbili zejména university ve Valencii nebo v Granadě. Na místě druhé nejpopulárnější destinace se pravidelně střídají Francie a Německo, kde si studenti nejvíce vybírají universitu ve Štrasburku nebo berlínskou Svobodnou universitu.
Průměrnému studentovi Erasmu za rok 2012/2013 bylo 22 let, pobíral stipendium v hodnotě 272 eur a studoval v zahraničí 6 měsíců. Zajímavé je i genderové rozložení – se 61 procenty výrazně vedou ženy.
Absolutně nejoblíbenější studijní úrovní pro výměnný pobyt je bakalářský program, který v rámci Erasmu využívá 67 % studentů, za ním s 29 procenty následuje Erasmus pobyt na magisterském studiu. Doktorandi tvoří pouhé jedno procento studijních pobytů, uvádí Evropská komise.
Profesní vzdělávání
Erasmus kromě studentských výměn nabízí také pobyty pro akademické pracovníky a pracovní pobyty zaměřené na praxi (tzv. traineeships). Jenomže zájem o ně v poslední době stagnuje. Zatímco v letech 2010-12 zažil tento druh výjezdu nárůst popularity o 18 %, v roce 2013 poklesl na jednu pětinu z celkového množství mobilit. Tento poměr se nezměnil ani letos a praxe dál zůstává spíše popelkou celého programu. Změnit to má právě nový program Erasmus+.
„Zásadním problémem je nedostatek profesního vzdělávání. Erasmus+ pomůže řešit tuto mezeru v dovednostech tím, že poskytne příležitosti ke studiu, praxi a získávání zkušeností v zahraničí“, řekla komisařka Androulla Vassilliouvá pod jejíž resort program Erasmus+ spadá.
Vassiliouvá zdůraznila, že státy s dobrým profesním vzděláváním mají také nejnižší nezaměstnanost.
Pro vysokoškoláky přinese nový program Erasmus+ zejména možnost opakovaného výjezdu. „Dříve platilo, že na studijní pobyt se mohlo vyjet pouze jednou za celou dobu studia. Nově si mohou studenti plánovat výjezdy do zahraniční v každém studijním cyklu až do délky 12 měsíců,“ řekla Euroskopu vedoucí oddělení programu Erasmus+ pro vysoké školy Domu zahraniční spolupráce v České republice Jana Pávková.
Novinkou je také větší počet zemí zapojených do programu. Od akademického roku 2015/2016 budou v nabídce i mimoevropské země.
Češi do Evropy chtějí, alespoň na Erasmus
Čeští studenti si nejčastěji volí jako svou cílovou destinaci sousední Německo, celoevropsky nejoblíbenější Španělsko je u nich až na druhém místě, třetí příčku získalo Spojené království. Za loňský akademický rok přes Erasmus do zahraničí vyjelo 6437 studentů, což představuje 12. místo ze 32 zapojených zemí.
Není to tedy tak, že Čechům by se do zahraničí nechtělo. Podle Pávkové je vidět i větší zájem studentů o praktické stáže v zahraniční. „Čerpání prostředků EU je téměř stoprocentní. Zájem o zahraniční zkušenost s tímto programem stále roste“, uvedla Pávková. Častěji programu využívají studenti humanitních než technických oborů.
Počet vyjíždějících studentů v Česku dlouhodobě převyšuje, nad těmi, kteří si zemi zvolí jako cíl svého studijního pobytu. Nejvíce si české university volí Španělé a Francouzi. Zahraniční studenti nejčastěji přijíždějí na Univerzitu Karlovu v Praze, ČVUT a na Masarykovu univerzitu v Brně.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop