Marie Bydžovská, Euroskop, 2. 9. 2014
Polský premiér Donald Tusk byl na sobotním summitu v Bruselu zvolen příštím předsedou Evropské rady. V prosinci nahradí ve funkci současného šéfa evropských summitů Hermana Van Rompuye. Jeho mandát bude trvat 2,5 roku. Co může osmadvacítka od nového „evropského prezidenta“ očekávat?
„Zásadně to změní postavení Polska na mezinárodní úrovni,“ vyjádřil se o Tuskově zvolení Pawel Swieboda, šéf polského think tanku Demos. „S výjimkou papeže Jana Pavla II. Zatím žádný Polák nezískal natolik důležitý post,“ dodal.
Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky je Tuskovo zvolení úspěchem spolupráce zemí Visegrádské skupiny (Česka, Slovenska, Polska a Maďarska) a také potvrzením její váhy jako evropského aktéra. „Vítám, že strategie České republiky byla úspěšná. Prosadil se kandidát, kterého jsme navrhli a podporovali,“ uvedl Sobotka s tím, že Praha od počátku vyjednávání trvala na tom, aby se na jedné z vysokých pozic objevil zástupce nových zemí EU.
„Existuje hluboko zakořeněné podezření, že východní Evropa byla viděna jako odlišná, něco mezi Ruskem a „opravdovou“ Evropou. Tento pocit může být potlačen přístupem k vrcholným postům v EU. Polsko se může začít cítit jako součást jádra EU,“ řekl pro portál Euobserver Sebastian Plocennik z polského think tanku Pism.
Z Varšavy do Bruselu
Donald Tusk ve své zemi dosáhl již mnoho. V čele vlády stojí od roku 2007 a jako jediný premiér od pádu komunismu vyhrál opakovaně parlamentní volby. V době krize se polské vládě podařilo ukočírovat hospodářství a i v nejhorších letech jeho země dosahovala hospodářského růstu. Nyní se pokusí zkusit štěstí na evropské úrovni.
O tom, že by Tusk mohl obsadit některý z vrcholných postů v EU, se mluvilo již mnohokrát. Vždycky to ale odmítal. Na tiskové konferenci po svém zvolení se k rozhodnutí odejít z polské politiky vyjádřil takto: „Situace v Evropě se v posledních měsících dramaticky změnila. Vzhledem k vnější výzvě, jakou představuje konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, Evropa potřebuje zkušenost Východoevropanů více než kdykoliv předtím. A co se týče vnitřní, ekonomické výzvy, Evropa může profitovat z východoevropské energie.“
Tři priority
Tusk na sobotním summitu deklaroval tři priority pro své působení v čele Evropské rady. První z nich byla, že bude usilovat, aby se do evropského diskursu dostala východoevropská „citlivost“ vůči Rusku. Jeho vláda byla považována za jednoho z nejsilnějších zastánců tvrdých sankcí vůči Rusku. Tuskova slova potvrdil i Sebastian Plocennik. „Hlavní očekávání, které panuje v Polsku, je, že Tusk dokáže, aby politika EU vůči Východu reprezentovala zájmy Středoevropanů,“ řekl.
Jeho tvrdá linie vůči Rusku nicméně může narazit na nesouhlas významných členů EU jako Francie, Německo či Itálie, které se obávají hospodářských následků zhoršení vztahů s Moskvou.
Další prioritou, kterou budoucí předseda summitů v Bruselu zmínil, je zabránění odchodu Británie z EU. „EU se určitě nechystá zmenšovat. Nikdo rozumný si nedokáže představit EU bez Velké Británie,“ řekl po svém zvolení. „David Cameron položil na stůl mnoho návrhů na reformy. Jsem si jist, že v rozumném politickém rámci můžeme nalézt kompromis. Můžeme se pokusit o omezení různých bariér – například svobody pohybu pracovníků,“ dodal.
Posledním úkolem, který si Tusk stanovil je zastavit otevírající se propast mezi státy eurozóny a zeměmi neplatící eurem. Ačkoliv jeho země stejně jako Česká republika neplatí eurem, bude předsedat summitům zemí eurozóny.
Autor: Euroskop