Institucionální záležitosti v září 2014

08.10.2014
Euroskop

Rada chce opět škrty v rozpočtu na rok 2015, Rada potvrdila nový právní status evropských politických stran

Rada chce opět škrty v rozpočtu na rok 2015

Rozhodnutí Rady, kterým se přijímá postoj rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2015 (12608/2014)

Ministři financí EU 2. 9. 2014 schválili stanovisko Rady v rámci rozpočtové procedury pro rozpočet na rok 2015.

Pozadí

Komise předložila 25. 6. 2014 návrh rozpočtu na rok 2015. Jedná se v praxi o první rozpočet, který byl přijat po schválení víceletého finančního rámce pro léta 2014-2020 (na rozdíl od rozpočtu na rok 2014, který instituce EU schvalovaly paralelně s vyjednáváním o víceletém finančním rámci na poslední chvíli v závěru roku 2013).

Komise ve svém legislativním návrhu předložila k jednání rozpočet o celkovém objemu 145,6 mld. € v závazcích a 142,1 mld. € v platbách, což znamená (nominální) nárůst 2,07 % v závazcích a 4,89 % v platbách ve srovnání s rozpočtem pro rok 2014.

Komplikace doprovázejí tradičně i udělení tzv. rozpočtového absolutoria ze strany EP. Od roku 2011 Rada nezískala rozpočtové absolutorium na svůj institucionální rozpočet od EP – tentokrát z důvodu nedostatečné kooperace s EP v otázce financování výstavby nového objektu Rady v Bruselu určeného pro předsednictví Evropské rady.

Klíčové a sporné body

Jako v předchozích letech zejména z důvodu fiskálních úspor členských států způsobených hospodářskou a dluhovou krizí Rada podporuje nižší alokaci pro rozpočet EU. Celkově tak má dojít ve srovnání s návrhem Komise ke snížení finančních prostředků určených na závazky o více než 323 mil. € a v prostředcích na platby o 1,3 mld. €. To by ve výsledku znamenalo celkovou alokaci pro rok 2015 ve výši 145,1 mld. € v prostředcích na závazky a 140 mld. € v prostředcích na platby (tj. 1,71% resp. 3,32% nárůst oproti roku 2014).

Kompromis nalezli zástupci členských států již 15. 7. 2014 na úrovni COREPER. Podle něj má v návrhu rozpočtu předloženým Komisí dojít ke škrtům zejména v oblasti administrativních nákladů (u decentralizovaných agentur EU), velkých infrastrukturních projektů, vědy a výzkumu, u nástroje CEF apod. Škrty mají doznat ale i další kapitoly rozpočtu (např. program na ochranu životního prostředí LIFE).

Tento návrh však důrazně odmítají poslanci EP ve výboru BUDG. Jak rozhodli ve svém hlasování 30. 9. 2014, rozpočet EU by měl doznat navýšení, a to především v prorůstových politikách EU (program Horizont 2020), vzdělávání (vč. programu Erasmus+) a humanitární pomoci EU ve válečných zónách. Poslanci výboru tak odmítli všechny návrhy škrtů předložené Radou. Oproti návrhu Komise má naopak dojít k vyšší alokaci v rozpočtu EU v případě kompenzací pro zemědělce a rybáře postižené ruskými sankcemi, ale i v oblasti zahraniční podpory Ukrajiny a Sýrie nebo rozpočtů některých agentur EU.

Samostatný problém pak představuje dlouhodobá kumulace nesplacených závazků EU. Podle členů výboru je potřeba vyřešit před schválením rozpočtu na příští rok vypořádání z rozpočtu pro rok 2014, na které je podle členů nutné vyčlenit dalších 4,7 mld. €. Aby EU předešla zpoždění plateb i v příštím roce, měl by se podle BUDG navýšit rozpočet na další rok o 4 mld. €.

Další předpokládaný vývoj

Definitivní hlasování o stanovisku BUDG k návrhu rozpočtu proběhne 7. 10. 2014. Plénum EP by mělo přijít na řadu 22. 10. 2014. Dle předpokladů bude zahájena třítýdenní fáze jednání dohodovacího výboru mezi EP, Radou a Komisí 28. 10. 2014.

Odkazy

Rada potvrdila nový právní status evropských politických stran

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o statutu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (KOM(2012)499)

Rada 29. 9. 2014 formálně přijala návrh nařízení, kterým se mění pravidla pro zakládání a financování evropských politických stran na základě dohody s EP z února 2014.

Pozadí

Komise zveřejnila návrh na žádost EP, učinila tak ovšem na poslední chvíli z hlediska náročnosti délky vyjednávacího procesu, a to v září 2012. Výbor AFCO schválil mandát pro zahájení jednání s Radou v dubnu 2013 přijetím zprávy Marietty Giannakou se záměrem, aby nová pravidla mohla vstoupit v platnost již pro volby do EP v roce 2014 (více v příspěvku „AFCO schválil mandát pro jednání s Radou o revizi pravidel zakládání a financování evropských politických stran a podpořil změnu data konání voleb do EP v roce 2014“, Institucionální záležitosti v dubnu 2013).

Cílem má být zvýšení transparentnosti fungování evropských politických stran, přičemž EP si slibuje, že tato nová opatření posílí také „evropský“ charakter voleb do EP a zvýší malý zájem v EU o tyto volby. Coreper 5. 3. 2014 potvrdil dohodu o pravidlech pro zakládání a financování evropských politických stran, kterou překvapivě instituce stihly uzavřít po měsících vyjednávání na konci února 2014. Následně dohodu 18. 3. 2014 formálně schválil i výbor AFCO (více v příspěvku „Nová pravidla pro zakládání a financování evropských politických stran od roku 2017“, Institucionální záležitosti v březnu 2014). Nepodařilo se však zapracovat změny již před letošními volbami do EP.

Klíčové a sporné body

Navrhované změny pravidel se mj. týkají právní báze pro založení strany. Tou by mělo být právo EU namísto dosavadní roztříštěné praxe stavící na právních řádech jednotlivých členských států.

Po obdržení právního statusu evropské politické strany, které se má i nadále řídit platným primárním právem (konkrétně čl. 2 platné Smlouvy o EU), je příslušná strana oprávněna žádat o finanční podporu z rozpočtu EU. Podle navrhovaných pravidel však tuto podporu může získat pouze za podmínky, že její program je v souladu se základními evropskými hodnotami a zároveň je zastoupena aspoň ve čtvrtině členských států (tj. v 7 z 28 členských států). Podobná pravidla se mají týkat i různých nadací afiliovaných s příslušnými evropskými politickými stranami, pokud stojí o financování z rozpočtu EU.

Změny mají přinést přísnější sankce pro případ, že se příslušná strana dopustí porušení práva EU. V takovém případě by měla být vyškrtnuta z registru evropských politických stran a všechny nespotřebované prostředky z rozpočtu EU by jí měly být zabaveny. Přísnější pravidla se mají týkat také pokut a dalších peněžitých trestů.

Režim dohledu nad evropskými politickými stranami bude mít na starosti nezávislý orgán EU sídlící v budovách EP a financovaný z jeho rozpočtu (nikoliv samotný EP, jak navrhovala Komise). Druhý stupeň kontrolního mechanismu bude zastávat poradní stanovisko výboru uznávaných a nezávislých osobností. V případě porušení podmínek může být evropské politické straně odejmut právní status (vč. finanční podpory). Toto rozhodnutí však může zvrátit negativní stanovisko Rady společně s EP.

Nová pravidla zajistí flexibilitu při nakládání evropských politických stran a nadací s finančními prostředky a možnost jejich převádění mezi jednotlivými lety. Instituce EU se shodly na možnosti převodu prostředků pouze ve výši 20 % ročního objemu na dobu prvních třech měsíců následujícího roku. Na druhou stranu bude umožněna realizace víceletých projektů.

Nadace získají od EP dotace ve výši 85 % a budou muset hledat další externí zdroje pro financování zejména prostřednictvím projektů.

Oproti návrhu Komise se ztrojnásobí výše darů, nad kterou budou muset evropské politické strany vykazovat seznam svých dárců – z 1 tis. € na 3 tis. €. Dary vyšší než je stanovená hranice nesmí celkově překročit částku 18 tis. € (v současnosti 12 tis. €).

Vyloučeno by i nadále mělo být využití veřejných prostředků z rozpočtu EU pro financování politických kampaní kandidátů na národní úrovni, výjimkou by ale měla být možnost použít tyto peníze pro případ referend týkajících se legislativy EU, změn primárního práva ap. Systém distribuce finančních prostředků mezi evropské politické strany zůstane zachován. To znamená, že 15 % alokovaných prostředků bude rozdělováno plošně a zbývajících 85 % distribuováno na základě výsledku ve volbách do EP.

Předpokládaný další vývoj

Nová podoba nařízení vstoupí v účinnost v lednu 2017.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality