Marie Bydžovská, Euroskop, 24.10. 2014
Evropští lídři se po náročných jednáních shodli na cílech klimatického balíčku do roku 2030. Zůstal záměr snížit emise skleníkových plynů o 40 procent oproti roku 1990 a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na 27 procent energetického mixu. Energetická účinnost by měla být posílena taktéž o 27 procent, nikoliv 30 procent, jak navrhovala Evropská komise. České republice se podle premiéra Bohuslava Sobotky podařilo vyjednat kompenzace, které usnadní přechod na ekologicky čistší energii.
„Je důležíté, že vyjednaný kompromis poskytuje jistotu pro ochranu životního prostředí, snižování emisí skleníkových plynů, ale také dává šanci na udržení konkurenceschopnosti průmyslu a na budoucí investice,“ řekl po skončení jednání novinářům premiér Sobotka. Pro naši zemi je podle něj důležité, že „závěr, se kterým Evropa půjde na další jednání, neohrožuje suverénní rozhodování, z jakých zdrojů bude ČR v dalších letech vyrábět energii. Česko podle předsedy vlády všechny závazky podpořilo, neboť jsou i v zájmu jeho průmyslu.
Cíl nejméně čtyřicetiprocentního snížení emisí oxidu uhličitého je závazný pro každou členskou zemi EU. Cíl týkající se obnovitelných zdrojů je závazný na celoevropské úrovni. Nyní je úroveň obnovitelných zdrojů okolo 14 procent, osmadvacítka tedy do roku 2030 podíl „zelené energie“ v zásadě zdvojnásobí.
Závazek týkající se nejméně sedmadvacetiprocentních úspor energií je „indikativní“ a za základ bere model vycházející pro rok 2030 ze současné úrovně spotřeby a technologií. Cíl má být v roce 2020 přehodnocen s úvahou, zda jej není možné zvýšit na evropské úrovni na 30 procent. „Jde o změnu chování, ale také o inovace. Jde jak o vypínání světel, tak o zlepšování žárovek,“ popsal jej Van Rompuy.
Španělsko prosadilo 4. cíl
Portugalsku a Španělsku se podařilo prosadit do závěrů summitu čtvrtý cíl klimatického balíčku– zvýšení vzájemného propojení energetických sítí o 15 procent. Iberské státy před summitem hrozily vetem, pokud EU nepřijme legislativní opatření, které k posílení vzájemného propojení energetických sítí členské státy zaváže. Mělo by to znamenat, že každý stát bude moci exportovat alespoň 15 procent své produkce elektrické energie.
Co se týče energetiky, jsou Španělsko s Portugalskem na mapě Evropy ostrovem. Viní za to Francii. V jádru jejich sporu stojí elektřina z obnovitelných zdrojů. Španělské větrné elektrárny produkují více elektřiny, než pokryje domácí spotřeba. Nadbytečná produkce ale nemůže být exportována, protože existuje pouze velmi omezené propojení s francouzskou sítí.
Francouzsko-španělský spor se stal prubířským kamenem evropského odhodlání vytvořit „energetickou unii“. Jednotný evropský trh s elektřinou by měl předcházet plýtvání a harmonizovat ceny. Jeho vybudování by vedlo i ke snížení energetické závislosti na Rusku. Financial Times citoval výpočet konzultantské firmy Strategy&, podle níž by osmadvacítka uspořila díky integrovaným elektrickým sítím 40 miliard eur ročně.
Herman Van Rompuy oživil své poslední „family photo“ s Evropskou radou. Můžete si na něm prohlédnout vnoučata končícího předsedy evropských summitů. Příští setkání lídrů EU bude již pod taktovkou Donalda Tuska. Zdroj: Evropská rada
Česko může získat až 70 miliard
Za úspěch České republiky a spolupráce s dalšími středoevropskými zeměmi premiér označil „navýšení objemu prostředků, které jsou určeny na modernizaci průmyslu a energetiky“. „Podařilo se vyčlenit z celkového množství emisních povolenek deset procent pro ekonomicky slabší členské státy EU, mezi které patří i Česká republika. Díky tomu bychom v desetiletém horizontu mohli získat až 70 miliard korun. Ty budou určeny na snížení energetické náročnosti průmyslu,“ řekl Sobotka.
Právě obavy z možného zdražení energií vedly země ze střední a východní části EU k volání po kompenzacích nákladů na obnovu energetik. Hlasité bylo před summitem především Polsko, jehož premiérka Ewa Kopaczová dokonce hrozila unii vetem. Poláci 90 procent své elektrické energie vyrábějí z uhlí.
„Při jednání o klimaticko-energetickém balíčku se jasně ukázalo, že Visegrádská skupina hraje významnou roli v rámci EU. Bez spolupráce s našimi středoevropskými kolegy bychom jen těžko prosadili tak dobrý výsledek pro Českou republiku a vlastně celý region,“ řekl pro Euroskop o přípravě na jednání na Evropské radě český státní tajemník pro EU Tomáš Prouza. „Společným hlasem chceme mluvit i na prosincové Evropské radě, kde se budou projednávat ekonomické záležitosti,“ dodal.
Autor: Euroskop, zpravodajka v Bruselu