Lucie Priknerová, Euroskop, 3.11. 2014
Vládní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána ustoupila ze svého záměru zdanit každý gigabyte 150 forinty (cca 14 korun). Snaha desetitisíců demonstrantů tak splnila svůj účel. Návrhem internetové daně se Orbán dopustil politického přešlapu, který už maďarská veřejnost nebyla ochotná tolerovat, analyzuje server Politics.hu.
„Z perspektivy opozice se daň stala symbolem nesouhlasu s vládou. Navzdory tomu, opoziční strany nebudou z tohoto tématu těžit. Velké demonstrace… jsou spíše propuknutím dosud potlačované společenské nespokojenosti s vládou. Pokud by se opoziční strany snažily k demonstracím připojit, zúčastnilo by se jich mnohem méně lidí“, řekl serveru Euroskop analytik think-tanku Political Capital Bulcsú Hunyadi, který ale dodává.
„Nedošlo k žádné závažné ztrátě veřejné důvěry k Fideszu“, uvedl k současným protestům politický analytik Csaba Fodor z budapešťského think-tanku Nezopont Institute pro Wall Street Journal. Maďarský premiér drží otěže vedení státu stále pevně v rukou. V říjnu vyhrál už třetí volby v řadě a až do roku 2018 ho žádný další volební souboj nečeká. Fidesz si dokonce udržel náskok před Jobbikem a vyhrál ve 22 z 23 velkých maďarských měst.
Končí Orbánova nerušená jízda?
Na druhou stranu občanské nepokoje pouze dovršily fakt, že Orbánova hvězda už nezáří tak jasně. „Podpora pro Fidesz je významně nižší než v roce 2010: mezi dubnem 2010 a dubnem 2014 ztratili 564 150 voličů, ale tato nevýhoda byla vykompenzována pomocí 122 638 hlasů odevzdaných mimo zemi,“ řekl Hunyadi. (Maďaři žijící v jiných státech mohou hlasovat ve volbách – pozn. red).
„Strana Viktora Orbána obdržela menší počet hlasů než v předchozích třech volbách a stále má dvou- třetinovou většinu v parlamentu zčásti jako výsledek volebního systému ušitého na míru. Jiným důvodem je, že opozice je tak roztříštěná a slabá, že nemohla vyzvat Orbána v žádných ze tří voleb v roce 2014“, uvedl Hunyadi.
Sám Orbán v červenci vzbudil pochybnosti o demokratičnosti Maďarska, když se podle agentury Bloomberg přihlásil k tomu, že chce vybudovat „iliberální stát na národních základech“ a jako svůj vzor nepřímo uvedl např. Rusko nebo Turecko. To bylo celkem výstižné, protože turecký premiér Erdogan v březnu také přišel se zákonem omezujícím svobodu internetu.
Přístup ke svobodným informacím uhájen
Orbán se nejprve snažil zmírnit kritiku demonstrujících zastropováním částky internetové daně pro jednotlivce na maximální sumu 700 forintů (63 korun) a pro firmy 5000 forintů (448 korun), návrh zahrnul do daňových změn, které se měly uskutečnit v roce 2015, a měl přinést do státní kasy až 20 miliard forintů ročně, uvádí server Lupa. Daň měla být uvalena na poskytovatele serverů.
Maďarští demonstranti ale argumentovali tím, že to může vážně omezit přístup lidí k internetu. Úspěšná „Iniciativa 100 000 against the Internet tax“ si myslí, že internetová daň by omezovala byznys a technologický rozvoj, zároveň by podle ní lidé neměli tak snadný přístup k médiím, která nekontroluje vláda.
„Daň uvalená na poskytovatele připojení se nutně promítne do cen pro koncové zákazníky. Ti by pak museli zvažovat, zda používání internetového připojení neomezí. I při zavedení měsíčních stropů by to znamenalo pro jednotlivce v přepočtu cca 63 Kč měsíčně navíc – v případě rodiny, která má např. pevné připojení doma a její členové navíc používají mobilní internet, už jde o několik stovek. A to není zas tak zanedbatelná částka“, přiblížil David Slížek pro Euroskop princip daňového zatížení internetu.
EU rázně proti internetové dani
Na maďarskou vládu vyvíjela nátlak také Komise. Evropská komisařka pro digitální agendu Neelie Kroesová se postavila na stranu demonstrantů.
„Když jste někdo jako Neelie Kroesová, kdo se snaží pět let snaží zajistit větší internetové připojení, tak to není v pořádku pokoušet se z něj vyhánět lidi pomocí daní, které stejně nebudou fungovat“, uvedl její mluvčí Ryan Heath pro maďarský server Portfolio.hu.
„Pokud vím, přímá „daň z gigabajtu“ nikde v Evropě neexistuje. Telekomunikační služby jsou obvykle zatíženy nějakou nepřímou daní – v ČR je to třeba daň z přidané hodnoty. I její zvýšení (nebo hypotetické snížení) pak ovlivňuje cenu pro konečné zákazníky. V Česku se to stalo naposledy v roce 2013, kdy DPH vzrostla na 21 %. Operátoři poté zvýšili ceny“, dodává Slížek.
Podle výzkumu firmy Gemius má internetové připojení v Maďarsku 57 procent populace starší 15 let.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop