Institucionální záležitosti v říjnu 2014

09.11.2014

Nedodržování evropského práva členskými státy – méně řízení o porušení Smluv v roce 2013, Jak postupuje rozšiřování EU?, Komise vyzývá členské státy k úhradě závazků v rozpočtu EU, EP potvrdil nové složení Komise,

Nedodržování evropského práva členskými státy – méně řízení o porušení Smluv v roce 2013

Report from the Commission 31st Annual Report on Monitoring the Application of EU Law (2013) (COM(2014)612)

Komise 1. 10. 2014 vydala zprávu o výsledcích implementace evropského práva členskými státy v roce 2013. Z ní vyplývá, že Komise sází především na vyjednávání s členskými státy v rané fázi.

Pozadí

Komise pravidelně každý rok zveřejňuje zprávu o kontrole dodržování evropského práva v členských státech. Dochází k tomu na žádost EP od roku 1984, který následně ke zprávě vydává své stanovisko. Na správné uplatňování a jasné nastavení právního rámce EU se zaměřuje program REFIT.

Klíčové a sporné body

V procesu aplikace evropského práva zůstává největším problémem pozdní implementace směrnice EU. V tomto ohledu patří k „nejslabším“ země jako Dánsko, Malta nebo Lotyšsko. V roce 2013 bylo nejvíce případů zaznamenáno v Itálii, na Kypru a ve Slovinsku. Do této skupiny patří i ČR a Řecko. Těmto státům se ovšem podařilo v roce 2013 zlepšit výsledky včasných implementací směrnic EU. Obecně však dochází ke snížení výskytů opožděné tranzice unijních směrnic (z 1185 v roce 2011 na 390 v roce 2013).

I v roce 2013 se potvrdil trend mechanismu vynucování povinností ze strany členských států, kdy Komise upřednostňuje měkké nástroje (zejména tzv. EU Pilot) před samotným zahájením procedury o porušení povinnosti (tzv. infrigement). Nadále tak dochází ke snižování celkového počtu tohoto typu řízení v posledních pěti letech (z 2900 na 1300). I v tomto kritériu zaznamenala ČR posun v podobě snížení celkového počtu probíhajících procedur o porušení povinnosti stejně jako Nizozemsko a Lucembursko. Vysoký počet případů této procedury i nadále zaznamenává Slovinsko, Kypr nebo Rumunsko. Stejně tak zůstávají i politické oblasti, ve kterých dochází nejčastěji k nedodržování evropského práva v členských státech, tj. životní prostředí, oblast daní, doprava, vnitřní trh a služby.

Předpokládaný další vývoj

EP přijme k výroční zprávě Komise svůj postoj.

Odkazy

Jak postupuje rozšiřování EU?

Komise posoudila pokrok dosažený v minulém roce v zemích, které si přejí vstoupit do EU, a 7. 10. 2014 vydala Strategii rozšíření.

Pozadí

Strategie potvrzuje přístup založený na základech: právního státu (většinou jde o reformy soudnictví a boj proti organizovanému zločinu a korupci), správy hospodářských záležitostí (s důrazem na fiskální stabilitu a strukturální reformy pro zlepšení konkurenceschopnosti a růstu) a reformy veřejné správy (posilování demokratických institucí ve státech s vysokou mírou politizace a nedostatečnou transparentností).

Klíčové a sporné body

Černá Hora má otevřeno v přístupových rozhovorech 12 kapitol, z nichž dvě jsou prozatímně uzavřeny. Aby Srbsko mohlo zahájit přístupová jednání, musí pokračovat v uskutečňování svých reformních priorit, a to zejména v oblasti právního státu a normalizace procesu s Kosovem. Proces přistoupení k EU s Makedonií je ve slepé uličce, je potřeba učinit kroky ke zvrácení nedávného vývoje procesu (pokud jde o svobodu projevu a sdělovacích prostředků a nezávislost soudnictví). Albánie získala status kandidátské země v červnu 2014 jako uznání jejího reformního úsilí a pokroku dosaženého při plnění požadované podmíněnosti. Země musí upevnit reformní úsilí. Bosna a Hercegovina je stále na své evropské integrační cestě. Důležitým milníkem bylo parafování dohody o stabilizaci a přidružení s Kosovem v červenci 2014.

Realizace některých reformních závazků ze strany Turecka pokračuje a byly podniknuty kroky k vyřešení kurdské otázky. Vážné obavy přetrvávají, pokud jde o nezávislost soudnictví a ochranu základních svobod.

Odkazy

Komise vyzývá členské státy k úhradě závazků v rozpočtu EU

European Parliament resolution of 22 October 2014 on the Council position on the draft general budget of the European Union for the financial year 2015 (12608/2014)

EP a Rada nadále projednávají podobu rozpočtu EU na rok 2015, poté co EP 22. 10. 2014 přijal svoje stanovisko k EP. Komise opět upozorňuje na problém kumulace nesplacených závazků EU.

Pozadí

Od roku 2011 dochází k opakovanému nedostatku finančních prostředků na pokrytí závazků v rozpočtu EU. To je způsobeno tím, že alokovaná částka na platby rozpočtu (tj. skutečně vyčerpané finanční prostředky) neodpovídá závazkům, které EU v daném roce vzniknou zejména v oblasti poskytování přímých plateb SZP a financování kohezní politiky EU (téměř 80 % rozpočtu EU). Příčina souvisí především s fiskálními opatřeními členských států v souvislosti následky hospodářské a dluhové krize, které se promítly i do snahy snížit příspěvky členských států do rozpočtu EU. Vzhledem k zásadě vyrovnaného ročního rozpočtu EU nedostatečné alokace při schvalování rozpočtu pro daný rok vedou k nutnosti přijímání opravných rozpočtů na konci fiskálního období. Tento trend vedl k postupné kumulaci nesplacených závazků EU.

Komise tak byla opakovaně nucena na začátku fiskálního období uhradit nejdříve závazky předcházejícího roku z již tak dle Komise nedostačujícího objemu finančních prostředků alokovaných pro daný rok. To v důsledku znamená i opožděné platby ze strany EU např. pro projekty financované v rámci kohezní politiky.

Klíčové a sporné body

Předseda Komise José M. Barroso 2. 10. 2014 svým otevřeným dopisem adresovaným italskému předsednictví vyzval rozpočtové autority schvalující rozpočetu EU (tj. Radu a EP) k přijetí těchto opatření, které mají napomoci vyřešení opakovaného problému mezer v rozpočtu EU: (1) schválení rozpočtu na rok 2015 ve výši navrhované Komisí a (2) přijetí opravných rozpočtů na rok 2014a, jak navrhuje Komise.

Rada nicméně navrhla pro rozpočet 2015 škrty ve výši 2,1 mld. € v alokaci pro platby oproti návrhu Komise (viz v příspěvku „Rada chce opět škrty v rozpočtu na rok 2015“, Institucionální záležitosti v září 2014).

Doposud rovněž nedošlo ani ke schválení revizí letošního rozpočtu. Jedná se především o opatření navyšující rozpočet o 4,7 mld. € převážně využívající tzv. pohotovostní rezervu rozpočtu EU. Členské státy argumentují mimo jiné tím, že navrhovaná úprava rozpočtu vede k přílišnému přiblížení se stropu stanovenému ve víceletém finančním rámci a neposkytuje dostatečnou rezervu. Komise a EP argumentují dohodou o víceletém finančním rámci, při které ustoupily směrem ke snížení celkových stropů rozpočtu EU výměnou za zajištění několika nástrojů flexibility (vč. pohotovostní rezervy).

Rozpočtový výbor EP 7. 10. 2014 odmítl škrty v rozpočtu 2015 a naopak ještě navýšil rozpočet EU oproti návrhu Komise (o více než 4 mld. € v oblastech vzdělávání, výzkumu a podpory SME). To potvrdilo 22. 10. 2014 i plénum EP navýšením rozpočtu v prostředcích na závazky i na platby (u obou na cca 146,4 mld. €). Podobně jako v předchozích letech EP podmiňuje schválení rozpočtu na následující rok vyřešením mezer rozpočtu aktuálního roku. Rada nadále trvá na svém postoji snížit rozpočet EU v prostředcích na platby na 140 mld. €.

Vyjednávání institucí EU bude navíc komplikovat letošní oprava přepočtu příspěvků členských států na základě jejich HNP do rozpočtu EU. V tomto roce dochází k narovnání historických nesouladů metodiky od roku 2002. To ovšem v důsledku znamená, že např. Velká Británie, která měla vykazovat v minulých letech statisticky nižší, než byla skutečná výše jejího HNP, bude muset do rozpočtu EU doplatit cca dalších 1,7 mld. €. To vyvolalo ostrý nesouhlas premiéra Davida Camerona.

Předpokládaný další vývoj

Třítýdenní lhůta vyjednávání dohodovacího výboru byla zahájena 28. 10. 2014. K dohodě by mělo dojít do 17. 11. 2014. O případném společném návrhu plynoucím z dohodovacího výboru by měl EP rozhodnout 26. 11. 2014.

Odkazy

EP potvrdil nové složení Komise

European Council Decision apointing the European Commision (EUCO 199/14)

EP 22. 10. 2014 schválil nominaci všech vybraných kandidátů na komisaře. Den poté stvrdila oficiálně zvolení Komise i Evropská rada.

Pozadí

Kandidáta na předsedu Komise Evropská rada jednomyslně nominovala 27. 6. 2014. Jean-Claude Juncker, který představuje zástupce vítězné strany evropských lidovců v evropských volbách, byl záhy poté zvolen 15. 7. 2014 i EP. V rámci svého slyšení před plénem EP rovněž prezentoval i politické priority nové Komise. Následně byl zahájen proces výběru kandidátů na komisaře s jednotlivými členskými státy.

Na základě slyšení jednotlivých kandidátů na komisaře před výbory EP došlo ke změně nominantky na komisaře v případě Slovinska. Přes řadu spekulací se jako „neprůchodná“ při volbě EP slovinská kandidátka Alenka Bartušeková, kterou nahradila současná vicepremiérka slovinské vlády a ministryně bez portfeje Violeta Bulcová.

Upravený jmenný seznam kandidátů posléze Jean-Claude Juncker předložil k přijetí Radě.

Klíčové a sporné body

V souvislosti s výběrem nové kandidátky se rovněž potvrdily spekulace o výměně jednotlivých portfolií. Původní portfolio slovinské kandidátky převzal slovenský kandidát (a současný eurokomisař) Maroš Šefkovič. Vedle resortu energetické unie získal i post místopředsedy Komise. Jemu původně určené portfolio dopravy bylo přiděleno nové slovinské kandidátce – Violetě Bulcové, čemuž předcházelo v obou případech i opětovné slyšení (neboli grilování) příslušných výborů EP.

Zbývající rozdělení portfolií zůstává zachováno včetně již dříve zvolené vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federicy Mogheriniové. Mandát komisařů je vymezen do 31. 10. 2019.

Předpokládaný další vývoj

Nová komise zahájila svůj mandát k 1. 11. 2014.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality