Marie Bydžovská, Euroskop, 12.11. 2014
Jean-Claude Juncker musí řešit vážný problém jen několik dní poté, co se stal šéfem Evropské komise. Strhla se totiž bouře kvůli dlouholetým tajným daňovým dohodám Lucemburska s nadnárodními firmami, které připravily jiné členské státy EU o miliardy eur. Juncker stál v čele Lucemburska mezi lety 1995 a 2013.
Do Junckera se pustili i ministři financí dalších unijních států. Wolfgang Schäuble z Německa řekl, že zákony, které přeměnily malinkou evropskou zemi v magnet pro nadnárodní společnosti, ukázaly, že Lucembursko má na cestě ke splnění globálních standardů „velký kus cesty před sebou“. Michel Sapin z Francie se vyjádřil, že takové dohody „již nejsou přijatelné pro žádnou zemi“.
Bloomberg: Ať Juncker rezignuje
Komentář portálu Bloomberg vyzývá dokonce Junckera k rezignaci. „Je možné říci, že Juncker obohatil svou zemi tím, že bral z kapes jiných zemí, včetně členských států EU, přičemž jej mandát zavazuje k tomu být v jejich službách,“ napsal.
„Junckerova pozice hlavy orgánu, který vyšetřuje daňové praktiky, na něž on sám v pozici premiéra dohlížel, je jasný konflikt zájmů,“ tvrdí Bloomeberg. Pokud bude dále stát v čele sboru komisařů, ztratí tím Komise důvěru občanů. „Juncker neudělal nic nelegálního a v současnosti mu nehrozí odvolání, přesto EU nejvíce poslouží tím, když sám rezignuje,“ končí komentář.
Levice shání podporu pro hlasování o nedůvěře
Poslanci Evropského parlamentu už kvůli případu žádají od komise a jejího šéfa vysvětlení situace. Předseda europarlamentu Martin Schulz minulý týden vyzval členské země EU, aby spolu s poslanci rychle přijali odpovídající opatření, která pomohou zamezit masivnímu neplacení daní ať už v Lucembursku či jinde v unii. Europarlament se schází ve středu a ve čtvrtek. Odhalení mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) se tak dostanou i na jednání jeho pléna.
Krajní levice v europarlamentu dokonce usiluje sesbírat podpisy pro podporu hlasování o nedůvěře. Potřebuje k tomu alespoň 76 europoslanců, kteří představují desetinu zákonodárného sboru. Na své straně má 52 zástupců Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE-NGL). Další hlasy chtějí získat u liberálů, socialistů a zelených. Juncker se stále těší důvěře „své“ Evropské lidové strany (EPP).
Místopředsedkyně frakce GUE-NGL Malin Björková se vyjádřila, že odhalení daňového skandálu je „šokující“. „Není čas na čekání a pozorování, musíme jednat. Pokud to neuděláme, je to jako bychom dali Junckerovi a všem společnostem využívajícím lucemburského daňového ráje zelenou, aby pokračovali v agresivních politikách daňových úniků,“ řekla.
Z českých europoslanců se k věci vyjádřil na svém twitterovém účtu Pavel Telička (ALDE). „Ve věci Lux úniků říkám, že musí dojít k prošetření co nejdříve, řádově v týdnech. ALDE na tom bude trvat. Pak se musí učinit závěry,“ napsal.
Juncker: Řešení musí být celoevropské
Juncker se dnes vyjádřil na tiskové konferenci, že „vše, co se stalo, bylo v souladu s národní legislativou a odpovídajícími mezinárodními pravidly“. „Ke všem společnostem a všem investorům se musí přistupovat stejně. Lucemburské právo to zajišťuje,“ poznamenal někdejší premiér a ministr financí. Připomněl také, že v Lucembursku je daňová administrativa autonomní.
„Jsem politicky odpovědný za to, co se stalo v každém koutě této země, která naštěstí není nijak veliká,“ poznamenal. Zdůraznil také, že v jeho minulosti není nic, co by naznačovalo, že se snažil napomáhat firmám, aby nemusely daně platit. Uzavřených dohod by prý litoval v případě, že umožnily společnostem nedanit vůbec.
Řešení podobných situací by podle Junckera mělo být na celoevropské úrovni, neboť jde o důsledek uplatňování různých pravidel v různých zemích. Do útoku předseda EK přešel ve chvíli, kdy zdůraznil, že komise bude tvrdě bojovat s daňovými úniky a snahou vyhýbat se placení daní. „Toto nejsou jen slova, ale skutečný záměr komise. Jsme pro větší fiskální průhlednost,“ řekl. Potřeba je podle něj například intenzivnější výměna informací mezi státy.
Odkud pochází důkazy?
Až 340 nadnárodních firem uzavřelo s Lucemburkem tajné dohody, aby mohly platit nižší daně. Informovala o tom evropská média, která se odvolávají na dokumenty získané Mezinárodním sdružením investigativních novinářů (ICIJ) se sídlem ve Washingtonu. Mezi podniky, které prý takové dohody uzavřely, je například Apple, Amazon, Ikea, Pepsi či Axa. Efektivní daňová sazba v Lucembursku mohla dosahovat i pouhých 0,25 procent.
Dokumenty, které novináři procházeli, se podle The Guardian z velké míry týkají klientů poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) Luxembourg. PwC uvedla, že otázky, které od novinářů dostala, jsou postavené na „zastaralých“ a „ukradených“ informacích. Tato „krádež“ je prý v rukou příslušných úřadů.
Lucemburské dohody z let 2002 až 2010 představují ztráty v objemu miliard eur pro země, v nichž tyto podniky vytvářejí zisk, uvádí ICIJ a její partnerská média, jako je francouzský deník Le Monde, britský list The Guardian nebo německý Süddeutsche Zeitung.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop