Marie Bydžovská, Euroskop, 24.11. 2014
Nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem přiznal, že na vrcholu eurokrize měla jeho země připravený plán na odchod z eurozóny. Stejnou strategii prý mělo i Německo.
„Hlavy vlád, včetně té nizozemské, vždycky říkaly: „Chceme udržet eurozónu pohromadě a euro jako jednotnou měnu. Přesto jsme také připravovali, jak bychom reagovali, kdybychom v tom neuspěli,“ řekl Dijsselbloem v rozhovoru s televizí RTLZ. Na přípravách se podílela i nizozemská centrální banka. Plány nezahrnovaly tištění nových bankovek.
Tajný plán Florijn
„Tým se scházel pravidelně každý pátek odpoledne, ale mohl se také v případě, že bylo potřeba přijmout rychlé rozhodnutí, velmi rychle svolat,“ poukázal ministr na praktické aspekty plánu nazvaného Florijn podle starého pojmenování Guldenu.
Dijsselbloem v té době členem vlády nebyl. Podle něj politici tehdy udělali dobře, když o krizovém plánu nemluvili veřejně, protože jeho přiznání by mohlo zhoršit paniku na finančních trzích, a zvýšit tak pravděpodobnost pádu eura.
Nálada veřejnosti byla v roce 2012, pár měsíců po odstoupení řeckého premiéra Georgiose Papandrea a jeho italského protějšku Silvia Berlusconiho, velmi napjatá. Dokonce i vysoce postavení politici jako německý ministr financí Wolfgang Schäuble připustili, že eurozóna se může obejít bez Řecka.
Německo-nizozemský tým
Bývalý nizozemský ministr financí Jan Kees ve stejný den jako Dijsselbloem doplnil, že do nizozemských plánů bylo úzce zahrnuto i Německo. U některých zemí podle Keese vzbuzovala silné obavy již pouhá diskuse o různých scénářích.
„Samozřejmě, že ty takové strategie neměly,“ řekl Kees. „My jsme byly jeden z mála států, které o takových scénářích diskutovaly, společně s Německem. Dokonce jsme měli i německo-nizozemský tým, který debatoval o různých scénářích,“ uvedl.
Draghiho zásah
K překonání krize eurozóny nakonec nejvíce přispěl guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi. „V rámci našeho mandátu je ECB připravena udělat cokoliv, aby ubránila euro. A věřte mi, bude to stačit,“ řekl italský bankéř v červenci 2012 na londýnské konferenci o investicích.
Svá slova v září potvrdil, když ohlásil zahájení neomezeného nákupu státních dluhopisů s názvem OMT pro státy, které o to požádají a splní podmínky. Následně se zastavil propad eura a růst rizikových přirážek z problematických dluhopisů členských zemí.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop