Euroskop, 25.11. 2014
Papež František v Evropském parlamentu hovořil o lidské důstojnosti a sociálních problémech v Evropě, jako je nelegální imigrace, chudoba a nezaměstnanost. Naposledy vystoupil ve Štrasburku v roce 1988 papež Jan Pavel II., který tehdy prohlásil, že církev chce participovat na výstavbě Evropy.
Podle papeže Františka EU na některé lidi působí dojmem „unavené staré babičky“, která už není tak přitažlivá. Jako řešenípro překonání obrazu Evropy jako unaveného kontinentu, který ztrácí mezinárodní vliv, navrhnul návrat k původním hodnotám. Podle Františka by Evropa měla být otevřená duchovnímu rozměru života, jinak riskuje, že ztratí svou duši.
Jeho projev se dále věnoval důstojnosti člověka. „Podpora lidské důstojnosti znamená, že uznáme, že člověk má nezadatelná práva, která mu nikdo nemůže odejmout, rozhodně ne kvůli ekonomickým zájmům,“ řekl papež František. Podle něj se s lidmi v řadě situací zachází jako „s předměty, které je možné odložit ve chvíli, kdy už nejsou užitečné, třeba kvůli slabosti, nemoci či stáří“.
Návštěva papeže Františka vyvolala v Evropském parlamentu velký zájem novinářů. Akreditovala se jich tisícovka. (foto: čtk)
Papež: Středozemní moře se stává hřbitovem
Hlava katolické církve přiletěla do Štrasburku dopoledne na bleskovou, asi čtyřhodinovou návštěvu evropských institucí. Zájem o ve Štrasburku byl obrovský, o akreditace si v Evropském parlamentu zažádalo kolem tisíce novinářů. Europarlament na setkání s ním pozval např. také ženu, která Františka v 80. letech 20. stol., kdy byl ještě argentinským jezuitou, ubytovala při jeho cestě v Německu.
Františkově cestě se připisuje velký symbolický význam, protože jeho slova mohou mít i praktický dopad. Přitáhnou totiž pozornost k sociálním problémům, které unii dlouhodobě trápí – ať už je to nezaměstnanost mladých či příliv nelegálních přistěhovalců.
Konkrétně se František zmínil zejména o tragických důsledcích ekonomické krize a obrovské nezaměstnanosti, ale také o otázce přistěhovalců. Příliv nelegálních běženců přes Středozemní moře letos dosáhl nebývalé intenzity a jen do Itálie zatím dorazilo přes 150.000 migrantů, zejména z Afriky a Blízkého východu. Nejméně tři tisícovky z nich během plavby do Evropy přišly o život.
Podle Františka se ze Středozemního moře stává obrovský hřbitov, proto by se unie tomuto problému měla postavit čelem a měla by být solidární se zeměmi, kam přistěhovalci nejčastěji míří.
Vystoupení v Radě Evropy
Přímo z parlamentu František zamířil na zasedání Rady Evropy (RE), kde ho přivítal generální tajemník této instituce Thorbjörn Jagland. Papež František zde navázal na to, co předtím řekl europoslancům.
Odsoudil individualistické pojetí lidských práv, které podle něj vede k sobectví a lhostejnosti k utrpení druhých. Znovu mluvil také o obrazu unavené, pesimistické Evropy, která ztratila svou původní vervu a potřebuje se znovu vrátit ke kořenům. Papež zdůraznil také důležitou roli, kterou RE hraje při hledání mírového východiska ze současných politických a válečných krizí, včetně evropských – konkrétně ale žádnou nezmínil.
Autor: Euroskop, čtk